V souvislosti s doznívající ekonomickou krizí se stále častěji setkáváme s úvahami, jak uspěl ten který penzijní fond v době rozkolísaných finančních trhů. Autoři těchto úvah přitom často zapomínají na jeden nenápadný, ale zcela zásadní faktor, který bychom měli mít v souvislosti s penzijním připojištěním vždy na paměti - na jeho dlouhodobý charakter, který se často pohybuje v řádu desítek let od uzavření smlouvy.

Zájemci o penzijní připojištění si mohou vybírat mezi deseti penzijními fondy. Podle čeho vybírat? Hodně napoví zisky fondů v minulých letech. Výběr penzijního fondu je relativně jednoduchý – stačí se podívat na výnosy, které klienti získávali v minulých letech. U investic se obecně tento ukazatel jako hlavní aspekt výběru příliš nedoporučuje, protože historické výnosy nikdy nezaručují, že daná investice (například podílový fond) bude stejně úspěšná i nadále. Podobně to sice platí u penzijních fondů, zde ale historické výnosy poskytnou nejlepší obrázek, které fondy se zdají být výhodnější.

Allianz penzijní fond od začátku října rozšířil nabídku v penzijním připojištění. Jeho nový penzijní plán lidem umožňuje získat výsluhovou penzi nikoliv jednou, ale hned dvakrát. Řeší také problémy s dlouhou čekací dobou a zdaňováním dědického řízení, neboť zavádí novou možnost ve způsobu ustanovení oprávněných osob. 

Průměrný částka, která měsíčně putuje na penzijní připojištění je nejnižší za pět let. Vyplývá to ze statistik Ministerstva financí ČR, podle kterých si Češi v prvním pololetí letošního roku průměrně spořili na penzi 428 Kč měsíčně. Pokles účastnického příspěvku je alarmující. Lidé nejsou motivováni k vyššímu spoření na penzi, protože výnosy z penzijních fondů jsou nízké a raději ukládají peníze na spořící účty, uvedl Tomáš Knebl, generální ředitel společnosti Rentia s tím, že si lidé uvědomují nejistotu podoby penzijních fondů po důchodové reformě a proto se zdráhají stanovit vyšší účastnický příspěvek.