Důchodový systém se musí co nejdříve změnit, shodli se odborníci na finančním fóru Zlatá koruna v Praze. Mezi řečníky vystoupil i premiér Petr Nečas. V případě odložení reformy podle něj hrozí, že penzi budou pobírat jen ti nejchudší nebo se prodlouží věk odchodu do důchodu až na 70 let.
Konferenci odstartoval, byť nebyl přítomen, ministr financí Miroslav Kalousek. Svůj příspěvek poskytl prostřednictvím nahrávky. Podle něj je penzijní reforma největší výzvou a nejsložitějším úkolem vlád. "Přibývá těch, kteří mají nárok na důchod a ubývá těch, kteří důchod financují. Poměr ekonomicky aktivních lidí se vyvíjí stále stejným tempem," řekl.
Více informací o fóru najdete na www.zlatakoruna.info/forum
"Pokud bychom na současný průběžný systém nasadili stejně přísná kritéria jako na finanční systém, museli bychom říct, že je důchodový systém nesolventní. Penzijní reforma je projekt pro řadu generací," dodal Kalousek. Důchod v 70 letech?

"Důchodový systém musí být spravedlivější. To není," sdělil další řečník, premiér Petr Nečas. Vyjmenoval pět základních cílů nezbytných pro fungování důchodové reformy. Mezi ně patří například odolnost vůči demografickému vývoji, politická nezávislost a dlouhodobá udržitelnost, aby důchodový systém plnil svou roli desítky let. Vyzdvihl, že současný systém myslí na chudé, ale naopak je špatný v rozdělování důchodů. "Musí se v důchodech odrazit míra odvodů do důchodového systému. Tady je náš systém velmi oslaben," řekl.
Premiér varoval, že pokud se důchodová reforma neprovede, hrozily by tři scénáře. Do důchodu by se odcházelo až v 70 letech, dramaticky by se zvýšily odvody na penze, nebo by musel být důchod jen dávkou pro chudé.
Panelista a profesor Karlovy univerzity Martin Potůček upozornil, že je nespravedlivé, aby živnostníci čerpali z minimálních příspěvků na důchod stejné částky jako zaměstnanci.

Dopady reformy na zaměstnanost a sociální oblast popsal současný ministr práce Jaromír Drábek. Podle něj je věk odchodu do důchodu v 62 až 65 letech v roce 2030 nastavený odpovědně a bylo by správné zanechat zvýhodnění žen s více dětmi, protože vychovávají plátce do systému.
"Mluví se o tom, jak stanovit věk odchodu do penze. Některé státy to určují podle střední doby dožití, má to ale jednu základní nevýhodu. Takový stát není schopen sdělit svým občanům, v jakém věku budou mít nárok na starobní důchod. Pokud třeba člověk dvacet let před důchodem nemá jistotu, kdy půjde do penze, nemůže efektivně určit způsob a načasování financování svého důchodu," poznamenal Drábek.
Pod taktovkou ministra práce by reforma měla odstartovat v roce 2012. Komise složená z odborníků už připravila závěrečnou zprávu o budoucí podobě penzijního systému.

Jako poslední z hlavních řečníků v dopolední části konference vystoupil Vladimír Bezděk, který má přípravu reformy na starosti. Bezděk uvedl, že 94 procent příjmů důchodců je v současné době závislých na státním příspěvku a tento poměr se musí změnit. V přípravě penzijní reformy se podle něj hraje o čas.
"Pokud se neudělá v období současné vlády, neudělá se už nikdy. Půjdeme formou parametrických postupných změn," vyjádřil obavy Bezděk.
Peníze na důchody má zajistit i větší zdanění spotřeby

Jednou z důležitých tezí důchodové reformy je podle něj menší zdanění práce a větší zdanění spotřeby. "ČR je pravděpodobně poslední vyspělá země, která důchody financuje jednozdrojově, daní ze mzdy. Opusťme to nebo se daň ze mzdy bude muset zvyšovat," dodal.
Popsal bývalý eurokomisař Vladimír Špidla shrnul své zkušenosti z Bruselu. "Evropská unie vychází z názoru, že problémy důchodového systému nelze vyřešit jen manipulací uvnitř systému, ale je třeba odpovědět na demografický trend, v oblasti školství, práce, populační politiky apod.," řekl.
Odpolední část fóra se věnuje situaci v zahraničí. Své zkušenosti s reformou penzí nabídne slovenský ministr práce Josef Mihál a další odborníci z Polska či Švédska.
Česko se chce při tvorbě důchodové reformy inspirovat slovenskou cestou. Zároveň se chce vyvarovat slovenských chyb. Sousední země se totiž nyní potýká s nedostatkem peněz na financování reformy, která odstartovala v roce 2004. Do soukromého pilíře se totiž nečekaně přihlásilo dvakrát tolik lidí, než tvůrci reformy na začátku čekali.