Beze změn v průběžném pilíři penzijního systému budou Češi narození v letech 1980 až 2008 platit na důchod několikrát víc, než kolik jim na něm pak stát vyplatí. Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu doporučuje tyto náklady rozložit mezi více generací, včetně současných důchodců. 

Důchodová reforma Ministerstvo financí zveřejnilo zatím poslední verzi fungování nových důchodových fondů Fokus. V poplatcích budoucích fondů je konečně jasno. V nastavení fondů, do kterých si lidé budou moci spořit na penzi v podstatě také. A ani od koaličních stran zatím nezaznívají připomínky. Je tedy velká šance, že materiál včera zveřejněný ministerstvem financí je prakticky definitivní verzí důchodové reformy, zejména druhého nepovinného pilíře penzijního systému, tzn. budoucích spořicích fondů.

Důvodem důchodové reformy je převážně fakt, že se do budoucna má znatelně snižovat poměr poplatníků pojistného na důchodové pojištění a starobních důchodců. Poslední známý údaj z konce března tohoto roku ukazuje, že na každý jeden vyplácený starobní důchod náleží 2,17 plátce důchodového pojištění. Česká správa sociálního zabezpečení eviduje k poslednímu březnu 2 266 348 sta­robních důchodců (2 823 583 důchodců celkem) a 4 923 898 poplat­níků důchodového pojištění.

Zavést druhý pilíř důchodové systému hodlá ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek. Spořit v soukromých penzijních fondech a odvádět do nich část příjmů má podle něj smysl, i když by to mělo být pouze dobrovolné. Ekonomičtí odborníci však tuto část důchodové reformy příliš nepodporují.