Vláda těžce hledá podporu pro soukromé fondy
Koaliční vláda se při prosazování penzijní reformy ještě pořádně zapotí. Reforma počítá se zavedením tzv. druhého fondového kapitálového pilíře, do kterého by si lidé dobrovolně vyvedli tři procenta z povinného průběžného systému a doplnili je ještě dvěma procenty ze svého. Proti dobrovolnému fondovému kapitálovému spoření jsou nejen opoziční strany ČSSD, KSČM, ale i odbory. Význam druhého pilíře za současného stavu, kdy je možné ještě dobrovolně spořit formou penzijního připojištění, zpochybnili i zaměstnavatelé.
Koaliční vláda se při prosazování penzijní reformy ještě pořádně zapotí. Reforma počítá se zavedením tzv. druhého fondového kapitálového pilíře, do kterého by si lidé dobrovolně vyvedli tři procenta z povinného průběžného systému a doplnili je ještě dvěma procenty ze svého. Proti dobrovolnému fondovému kapitálovému spoření jsou nejen opoziční strany ČSSD, KSČM, ale i odbory. Význam druhého pilíře za současného stavu, kdy je možné ještě dobrovolně spořit formou penzijního připojištění, zpochybnili i zaměstnavatelé.
V pátek po zasedání tripartity prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák řekl, že druhý pilíř tak, jak je navržen vládou, by vytvářel tlaky na zvyšování mezd. Pochybnosti má i o tom, zda by lidé dobrovolně do tohoto systému spořili.
Na smysluplnosti druhého pilíře se nemohou shodnout ani ekonomové.
Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka by účast v tomto pilíři měla být povinná. Naopak podle analytika Next finance Vladimíra Pikory je druhý pilíř velmi rizikový, a proto by jej nezaváděl.
Analytici to uvedli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
„Druhý pilíř má nezastupitelnou roli. Ale nevím, proč by měly koexistovat dva dobrovolné pilíře. Stačí mít jeden a ten popřípadě upravit,“ uvedl Marek k záměru vlády vyvést část odvodu na sociální pojištění ze státního průběžného systému na dobrovolně zakládané individuální účty. „Druhý pilíř bych nezaváděl. V ČR je velmi rizikový. Na Slovensku jej měli povinný a odstoupili od toho. Otázkou totiž je, zda můžu věřit, že ten systém bude dlouhodobě zachován,“ uvedl Pikora s tím, že příkladem takového rizika jsou v současnosti změny ve stavebním spoření.
Převod peněz do druhého pilíře přitom není podle Marka vyváděním peněz z důchodového systému, proti čemuž protestují odbory.
Zároveň Marek upozornil, že je nezbytná i úprava tzv. prvního pilíře, tedy současného státního důchodového systému. „Úprava prvního pilíře je naprosto nezbytná. Je třeba stanovit výši sociálního pojistného, výši důchodů a výši věku odchodu do důchodu,“ dodal.
Pikora k druhému pilíři dále uvedl, že nynější prostředí je tak nejisté, že by si netroufl něco plánovat na 40 let. „Je lepší, abych si sám individuálně spořil například do podílových fondů a v případě negativního vývoje mohl z toho systému utéci,“ uvedl Pikora.
Podle bývalého eurokomisaře Vladimíra Špidly (ČSSD) má smysl pouze radikální reforma současného systému. „Tady se zavádí jeden stejný pilíř (druhý) s tím, že je to novinka. A přitom je to neracionální. Pod záminkou vytvoření tohoto pilíře se sníží příjmy základního důchodového systému a ten základní systém, který dává největší jistotu, bude přímo ohrožen,“ uvedl.
Špidla by současný důchodový systém naopak podpořil tím, že by do něj směřovaly i některé daně či výnosy státních podniků, nikoli pouze peníze ze sociálního pojištění.
Odbory, ale i ČSSD navrhují u některých profesí, například hornictví, uložit zaměstnavatelům povinně hradit zaměstnancům připojištění. Podle předsedy Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka je to možné už pouze malou úpravou současného systému penzí.
Diskuse
Vložte svůj dotaz