Úspory na penzi patří do fondů. Ale do kterých?
Důchodová reforma Ministerstvo financí zveřejnilo zatím poslední verzi fungování nových důchodových fondů Fokus. V poplatcích budoucích fondů je konečně jasno. V nastavení fondů, do kterých si lidé budou moci spořit na penzi v podstatě také. A ani od koaličních stran zatím nezaznívají připomínky. Je tedy velká šance, že materiál včera zveřejněný ministerstvem financí je prakticky definitivní verzí důchodové reformy, zejména druhého nepovinného pilíře penzijního systému, tzn. budoucích spořicích fondů.
Důchodová reforma Ministerstvo financí zveřejnilo zatím poslední verzi fungování nových důchodových fondů Fokus. V poplatcích budoucích fondů je konečně jasno. V nastavení fondů, do kterých si lidé budou moci spořit na penzi v podstatě také. A ani od koaličních stran zatím nezaznívají připomínky. Je tedy velká šance, že materiál včera zveřejněný ministerstvem financí je prakticky definitivní verzí důchodové reformy, zejména druhého nepovinného pilíře penzijního systému, tzn. budoucích spořicích fondů.
Hlavní změnou jsou poplatky. Ty totiž mohou značnou část zhodnocení penzijních fondů umazat. Oproti původním návrhům zvládlo ministerstvo financí poplatky ještě srazit - maximální možný poplatek bude 0,6 procenta z celkového objemu obhospodařovaných peněz, a to ještě jen u jednoho z fondů.
„Navržené roční poplatky z objemu aktiv jsou na dolním konci toho, co je obvyklé při investování na kapitálovém trhu,“ říká hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zároveň však nejsou natolik nízké, aby odradily investiční firmy od vstupu na trh.
Za poněkud zákeřné opatření považují experti poplatek ze zhodnocení, o němž se dosud příliš nemluvilo. „V prvních letech, kdy se zhodnocují pouze malé částky, budou poplatky za zhodnocení v řádu desetikorun a lidem nebudou vadit. Ale třeba po dvaceti letech spoření z platu 25 000 korun a průměrném zhodnocení dynamického fondu už klient zaplatí skoro tři tisíce a další dva tisíce ho bude stát základní poplatek,“ varuje Tomáš Prouza, spolumajitel společnosti Partners. Tento druh poplatků se však nebude týkat fondu státních dluhopisů.
Naopak dobrou zprávou pro budoucí klienty jsou změny, které se uskutečnily ve fondu státních dluhopisů. Původně měl investovat pouze do dluhopisů ČR, což by bylo v rozporu s oblíbeným příměrem premiéra Petra Nečase, že je lepší mít vejce ve více ošatkách než v jedné - státní penzijní systém a fond krytý státními dluhopisy, to je pořád jedna a táž ošatka.
Nově mají tyto fondy získat možnost investovat i do dluhopisů jiných členských zemí EU a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). „Je to dobré kvůli lepšímu rozložení rizika, takže v této změně vidím spíše klad než zápor,“ říká ekonomický expert VV Michal Babák a dodává, že koaliční střet kvůli této úpravě nehrozí.
„Také to sníží přetlak poptávky po českých státních dluhopisech. Dnes to není významné, ale až by fondy za 10-20 let nakumulovaly dostatek klientských prostředků, mohly by mít problém nakupovat české státní dluhopisy za rozumné ceny,“ říká Tomáš Prouza.
To, za co je však vláda často kritizována, je absence jednoho z tradičních a bezpečných způsobů investování - pasivního fondu. „Takový fond koupí průřez celou burzou a drží toto portfolio. Nekupuje a neprodává často, a tak si drží velmi nízké náklady. To má v dlouhodobém spoření obrovský dopad,“ říká ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Jan Švejnar. Do této kategorie patří rovněž indexové fondy, které nevytvářejí složité mixy akcií, ale zkrátka kopírují složení různých akciových indexů. Díky tomu jsou velmi levné.
Jakékoli návrhy týkající se spořicích fondů ve II. pilíři penzijního systému však do značné míry blednou ve srovnání se změnami, které postihnou současné penzijní připojištění se stáním příspěvkem, tedy třetí, také nepovinný pilíř. Naprosto nečekaně mizí často kritizovaná povinnost dosahovat vždy kladJiříných výsledků, a to zcela bez ohledu na skutečný vývoj ceny jejich majetku. V praxi to znamená, že si fondy začnou troufat i na rizikovější investice a s trochou štěstí dosáhnou vyšších výnosů než dnes, kdy sotva překonávají inflaci. Významnou změnou je i zvýšení státního příspěvku. A do třetice dobrých změn přichází léta požadované oddělení majetku fondu od majetku střadatelů. Fondy budou transparentnější a klienti jistější, že v případě krachu fondu o své peníze nepřijdou.
Z důvodů, proč se zúčastnit penzijní reformy, tak zůstává především možnost snížení příspěvku, jejž lidé měsíčně platí do státního penzijního systému. Zarytí odpůrci státního přerozdělování tím získají alespoň jistou možnost oproštění se od státu. Případné výnosy z úspor i rizika však budou v obou spořicích pilířích podobné.
Diskuse
Vložte svůj dotaz