Škodu, kterou způsobíte svému zaměstnavateli, ošetřuje zákoník práce. Zaměstnavatel po vás může chtít nejvýše 4,5násobek vašeho průměrného hrubého měsíčního platu. Tuto částku můžete zaplatit jednorázově, anebo, což je častější případ, vám ji zaměstnavatel rozdělí do měsíčních splátek a ty pak strhává z vaší mzdy.

Případů kopírování údajů z platební karty, včetně PIN, takzvaného skimmingu, v Česku v poslední době přibývá. Na vlastní kůži jsem si, nechtěně, vyzkoušela, jaké to je.
Problém se přirozeně objeví ve chvíli, kdy to člověk nejméně potřebuje. Spěchala jsem na kontrolu k lékaři, v peněžence kovová dvacetikoruna a vidina třicetikorunového poplatku přede mnou. Na místo peněz mi ale z bankomatu České spořitelny vyjel lístek s textem: „Litujeme, transakce neprovedena, žádné bankovky, karta odebrána, dostavte se prosím na svou pobočku.“

Banky našly způsob, jak se vyhnout přísnějšímu zákonu, který od 1. listopadu v Česku nutí finanční ústavy k rychlejšímu převodu peněz. Zákonem stanovený limit dvou dnů si prodloužily například UniCredit Bank a Poštovní spořitelna . Pro papírové příkazy si vymyslely vlastní definici, kdy se příkaz považuje za předaný. 

Ačkoli krize vede banky k opatrnosti, je v jejich zájmu peníze „točit“. Úvěry pro malé a střední podnikatele se liší dobou splatnosti, způsobem zajištění a účelem, za jakým je úvěr poskytován. Klíčová otázka „za kolik“ je zpravidla stanovena individuálně v závislosti především na bonitě klienta a jeho finančním zdraví. Obě podmínky jsou předmětem pečlivého zkoumání hospodářských výsledků úvěrových analytiků banky. Obecně platí, že nejnižší úroky jsou u podnikatelských hypoték a nejvyšší u kontokorentních úvěrů.