Fio banka nabízí nově možnost požádat o běžný účet prostřednictvím internetového formuláře. Pro klienty na letošní rok připravuje více novinek, mimo jiné smartbanking nebo výhodnější zahraniční platby mimo eurozónu. Fio banka zpřístupnila zájemcům o své služby možnost zřídit si běžný účet bez návštěvy pobočky. Na stránkách www.fio.cz je pro ně připraven formulář, po jehož vyplnění obdrží smluvní dokumentaci. Po podpisu příslušných dokumentů a zaslání aktivační platby mohou začít účet plně využívat. On-line žádost je určena pro fyzické osoby, které jsou občany ČR a které touto cestou mohou kromě běžného účtu zažádat i o internetbanking nebo platební kartu.

Vyplatí se z hlediska nákladů více používat debetní nebo kreditní kartu? Může být používání kreditní karty výhodné, nebo je to cesta do dluhové pasti? V ČR je vydáno přes 9 milionů platebních karet, z toho je přes 1,5 milionu kreditních karet a 0,3 milionu charge karet. Obliba platebních karet rok od roku roste, stejně tak i objemy provedených transakcí. V roce 2009 byla v ČR průměrná roční útrata kartou u obchodníků 18 900 Kč, ve světě 40 600 Kč. I když zákon o platebním styku umožňuje obchodníkům účtovat příplatek za platbu kartou, není tento až na minimální výjimky obchodníky držitelům karet účtován (jednak funguje konkurenční prostředí a za druhé obchodníkům je známo, že zákazník platící kartou má větší útratu než zákazník platící hotově). Bankovní instituce vydávají pro běžné klienty v zásadě dva typy platebních karet, debetní a kreditní.

V průběhu prosince 2010 využívali klienti společnosti Cetelem pro platby v obchodech kreditní karty výrazně častěji, než-li tomu bylo ve stejném období v roce 2009. Lze hovořit o obecném trendu, v rámci kterého se klienti stále více ztotožňují s výhodami úhrady kreditní kartou. Celkem běžně je dnes využívají i pro drobné nákupy a nikoli jen v souvislosti s nenadálými výdaji. Na druhé straně pak v rámci tohoto trendu dochází k poklesu počtu transakcí na bankomatech. Vyplývá to ze statistiky kreditních karet vydávaných společností Cetelem.

Z 20 otevřených fondů ČSOB jich v loňském roce 19 vzrostlo, z toho 14 o více než 3 % a 4 fondy o více než 10 %. Nejúspěšnější byl v tomto ohledu ČSOB Akciový fond – Střední a Východní Evropa, který dosáhl zhodnocení 18,84 % za rok. Druhý největší nárůst zaznamenal ČSOB Realitní mix – 12,47 %, který investoval do společností aktivních v oblasti realit. Mezi čtyři nejúspěšnější otevřené fondy se ještě zařadily ČSOB Akciový fond Vodního bohatství a ČSOB Komoditní fond.