Sledovat, jaké způsoby zhodnocování peněz se nabízí na českém trhu je mnohdy zajímavé. Sedm bank snižuje úrokové sazby svých účtů, dvě úrokové sazby zvyšují – taky na spořících účtech; mBank uvádí na trh nový spořící účet vypadající stejně jako ten původní. Jde tady pouze o to, že banka B má ráda své klienty a udělá pro ně, co jim na očích vidí? A že banka A má peněz a zákazníků dost, nevadí ji spodní pozice na pomyslných žebříčcích sazeb spořících účtů? Nebo nelze vše, co se nachází pod názvem spořící účet házet do jednoho pytle?
