Dlouhodobě ukládat na termínované vklady se příliš nevyplácí. Bankovní vklady by měly být jen další možností pro lidi, kteří nechtějí držet peníze doma v hotovosti.
Termínované, spořicí účty a vkladní knížky se v poslední době těší poměrně velké oblibě. Tradičně největší zájem o ně mají starší lidé, kteří nemají zkušenosti s jinými možnostmi uložení peněz. Než aby poznávali nové investiční alternativy k termínovaným účtům, raději peníze uloží v bance a o více se nestarají.
Popularita termínovaných vkladů je ale nyní vysoká i proto, že většina rizikovějších variant je ve ztrátě a nikdo přesně neví, kdy se situace na kapitálových trzích zlepší. Vklady v bankách mnoho lidí v poslední době považuje za bezpečný způsob ukládání peněz. Výhodou je i zákonné pojištění. Vklady obyvatel jsou po změně pojištěny na sto procent do částky odpovídající padesáti tisícům eur (1,35 milionu korun).
Na druhou stranu je velkou nevýhodou nízký výnos. Lidé získají v ideálním případě před zdaněním nejvýše okolo dvou procent. Ve výjimečných případech to může být i nepatrně více, obvykle se pak ale jedná o časově nebo jinak limitovanou nabídku. Je to ale lepší než nechat peníze na běžném účtě, který je obvykle úročen jen desetinami procenta.
Přestože se bankovní domy snaží klienty nalákat na lépe úročené termínované a spořicí účty, lidé by měli být rozvážní.
V případě spořicích kont jde ve většině případů o vyhlašované sazby. Ty může banka kdykoliv změnit. Pro lépe úročené termínované vklady je zase nutno uložit vyšší částku (i přes milion korun) na delší dobu (několik let). A to odborníci nedoporučují.
Bankovní vklady by měly sloužit pouze jako krátkodobá alternativa – ukládat peníze na dobu nejvýše jednoho roku.
Češi jsou převážně špatnými investory, neumějí se svými penězi příliš pracovat. Buď se okrádají o dosažitelné výnosy, nebo zase přespříliš riskují. S tím pak souvisí nevhodná skladba majetku (finančních úspor) českých domácností. Češi mají velký podíl v hotovosti a hodně peněz také zbytečně leží na běžných či termínovaných účtech v bankách.
Neochota Čechů pracovat se svými penězi ještě narůstá kvůli ekonomické krizi, a zvyšují se proto objemy peněz, které jsou uloženy doma v „matracích“. Objem peněz, které Češi neumísťují na finančním trhu, ale drží doma, činil na konci loňského roku odhadem 60 miliard korun. Na jednoho Čecha tak vycházelo přibližně šest tisíc korun.