* Jaké jsou obvyklé podmínky při uzavírání pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání?
Jedná se o jedno z mnoha odpovědnostních pojištění, které pojišťovny na českém pojistném trhu nabízejí. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při plnění úkolů se vztahuje na pracovně právní, služební nebo jiné vztahy - například na základě Dohody o pracovní činnosti. Vztah založený na prinfinance cipech Dohody o provedení práce je však z pojištění vyloučen. Po uzavření pojistky získává pojištěný právo, aby za něho v případě pojistné události pojistitel nahradil věcnou škodu, kterou způsobil svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinnosti při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním, je-li dána jeho odpovědnost podle Zákoníku práce nebo obdobného právního předpisu České republiky.
Má-li pojištěný sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s řízením dopravního prostředku, vztahuje se pojištění i na škody způsobené při řízení motorového vozidla zaměstnavatele.
Předpokladem vzniku práva na pojistné plnění je, že odpovědnost za škodu vznikla pojištěnému zaviněným porušením právních povinností při řízení motorového vozidla zaměstnavatele, a to při plněních pracovních činností nebo v přímé souvislosti s ním. Pojištění se však nevztahuje se na krytí ztrát např. při vzniklém peněžním schodku nebo odcizení či ztrátě svěřených předmětů.
* Komu se uzavření pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání vyplatí a pro koho je naopak v zásadě zbytečné?
Tento druh pojištění má pro zaměstnance smysl uzavřít v případě, že vykonává takové činnosti, kde může dojít ke škodě neúmyslně způsobenou zaměstnavateli. Vhodnost využití pojištění odpovědnosti z výkonu povolání lze také odvozovat z možné škody a její realizace s ohledem na cenu pojištění. Z tohoto pohledu záleží na výši sjednané částky a výši spoluúčasti, roli hraje i zařazení pojištěného do konkrétní profese a skutečnost, zda pojištěný využívá vozidlo zaměstnavatele.
* Na co by si zaměstnanci při uzavírání této formy pojištění měli dát obzvláště pozor?
Pozornost by měli zaměstnanci věnovat zejména výši sjednané pojistné částky, která by měla vycházet přibližně z velikosti 4,5násobku výdělku. Současně je třeba se informovat na územní platnost pojištění, zejména v případě, kdy se činnost vykonává i mimo území ČR. Dále doporučuji zvážit výši spoluúčasti, kterou pojišťovny ve svých produktech nabízejí obvykle ve výši 10 % až 33 %; někdy však může být spoluúčast dána absolutní částkou, např. 1000 Kč. V neposlední řadě by měl zaměstnanec důkladně nastudovat výluky z pojistného plnění, které ve svých pojistných podmínkách pojišťovny uplatňují.
* Jak je na tom ČR z hlediska propojištěnosti vůči zaměstnaneckému riziku v porovnání s dalšími státy EU? Jaký v této věci očekáváte další vývoj?
Pokud nebudeme uvažovat povinná pojištění (pojištění odpovědnosti za škody z provozu vozidla, letadla či plavidla), je možné konstatovat, že odpovědnostní pojištění vykazuje v podmínkách českého pojistného trhu ve srovnání se zahraničím nižší propojištěnost. Stejně tak se týká informace o nižší pojištěnosti i oblasti odpovědnosti z výkonu povolání. Na druhou stranu se však postupně význam a také uplatnění pojištění odpovědnosti za škodu zvyšuje. Z celkového počtu smluv v neživotním pojištění k 30. 6. 2009 připadalo podle údajů ČNB cca 17,5 mil na pojištění odpovědnosti za škodu. V tomto čísle nejsou zahrnuta povinná pojištění, podrobné údaje o jednotlivých druzích odpovědnostního pojištění bohužel nejsou k dispozici. Z celkového předepsaného pojistného za rok 2008 v neživotním pojištění (18,2 mld. Kč) však připadlo 13,8 % na oblast pojištění odpovědnosti za škodu.