Ne nadarmo se říká, že cesty do pekla jsou dlážděny dobrými úmysly. I na počátku největší krize v dějinách byl dobrý úmysl. Vždyť, co je špatného na tom myslet si, že by každý člověk měl mít právo na svůj vlastní dům, dokonce i tehdy, když si ho nemůže dovolit. A pokud mu ho banka nechce dopřát, pak je potřeba na ni rázně „zakleknout“ a v následných žalobách se ohánět třeba diskriminací. Přesně takový byl počátek finanční krize, která právě před deseti lety vyvrcholila pádem jednoho z největších finančních gigantů světa – banky Lehman Brothers.