Když osoba s nárokem na výplatu pojistky zabije pojištěného, plnění samozřejmě nedostane. Ale pojišťovna si v tomto případě peníze nesmí nechat pro sebe. Jistý pan M. D. uzavřel dne 11. 10. 2000 s pojišťovnou smlouvu o životním pojištění na dobu od 12. 10. 2000 do 11. 10. 2005 (dočasné životní pojištění na pojistnou částku 1 000 000 Kč a připojištění pro případ smrti na pojistnou částku 900 000 Kč). Jako oprávněnou osobu pro případ vzniku pojistné události určil R. Š. Z pojistky obmyšlený R. Š. ovšem pana M. D. zavraždil, za což byl také pravomocně odsouzen pro trestný čin vraždy.
Vraždu spolu se svým bratrem zamýšlel tak, aby smrt navenek vyzněla jako nešťastná náhoda či úraz, čímž by se mu dostalo pojistného plnění z životní pojistky. Pojišťovna však pojistku nevyplatila nejen jemu, ale ani nikomu jinému, a proto ji zažalovala dcera zesnulého. Čtěte také: Jak ze záhrobí potrestat potomka aneb vydědění

Jak rozhodovaly soudy

Jelikož M. D. nebyl v době smrti ženatý, dospěl soud prvního stupně k závěru, že pojistné plnění náleží právě žalobkyni – jeho jediné dceři. Soud proto uložil žalované pojišťovně, aby dceři zesnulého zaplatila částku 1 900 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku se žalovaná pojišťovna odvolala a dosáhla toho, že odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že svým rozsudkem žalobu zamítl. Proti takovému rozsudku zase podala žalobkyně dovolání, s nímž uspěla u Nejvyššího soudu ČR.

Pojistné podmínky

Případ byl posouzen podle úpravy pojistné smlouvy obsažené v občanském zákoníku ve znění do 31. 12. 2004, nyní platí zákon o pojistné smlouvě. To však na významu závěru Nejvyššího soudu ČR nic nemění.

Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.

Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.

V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen, pokud je to ku prospěchu pojištěného. Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.

Pojištění osob

Z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost.

Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného.

Změna určení osoby je účinná doručením sdělení pojistiteli. Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného. Čtěte také: Kdo po vás může zdědit vaši výplatu?

Není-li takových osob, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného. Pokud neexistují ani takovéto osoby, nabývají tohoto práva dědici pojištěného.

Pojistnou smlouvou se zavazuje pojistitel poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Pojištění tak představuje určitý způsob zabezpečení proti následkům vyvolaným skutečností charakterizovanou pojistným nebezpečím či pojistným rizikem.

Obsahem pojištění osob je pojištění fyzické osoby pro případ, který se týká jejího života, zdraví, popř. jejího osobního stavu. Z tohoto pojištění se v případě pojistné události oprávněné osobě vyplácí sjednaná částka nebo dohodnutý důchod nebo je jí poskytována určitá výše plnění v závislosti na obsahu pojistné smlouvy. Oprávněnou osobou je, bylo-li sjednáno pojištění pro případ smrti pojištěného, pojistníkem v pojistné smlouvě určená osoba, tzv. obmyšlený, popř. jiná zákonem určená osoba.

Nebyla-li určena osoba obmyšleného nebo nenabude-li obmyšlený právo na plnění (z důvodu, že pojistnou událost způsobil úmyslně, tj. způsobil-li obmyšlený smrt pojištěnému úmyslným trestným činem, pro který byl soudem pravomocně odsouzen, nebo z jeho podnětu jiná osoba), pak právo na pojistné plnění nabývají manžel pojištěného. Pokud pojištěný nemá manžela, jsou na řadě dále děti, pak rodiče pojištěného, a není-li jich, pak osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného.

Pokud neexistují ani takovéto osoby, nabývají tohoto práva dědici pojištěného. Zákon pamatuje na případy, kdy obmyšlený sice určen byl, ale ze stanovených důvodů práva na toto plnění nenabyl; všeobecné pojistné podmínky většinou uvádějí právě takové případy nežádoucího chování obmyšleného, pro které je vyloučena možnost, aby práva na pojistné plnění nabyl, např. kdy obmyšlený svým úmyslným jednáním (či v opilosti) přivodí pojištěnému újmu na zdraví a smrt.

Událost měla nahodilou povahu, i když se tvrdil opak

V projednávané věci M. D. jako pojištěný určil ve smlouvě o životním pojištění za osobu oprávněnou pro případ své smrti R. Š., který jej poté zavraždil s úmyslem získat jako tzv. obmyšlený pojistné plnění od žalované (a dalších pojišťovacích ústavů), přičemž byl za tento trestný čin pravomocně uznán vinným a odsouzen. Z tohoto důvodu mu žalovaná odmítla vyplatit životní pojistku zemřelého a stejným způsobem reagovala na žádost žalobkyně jako jediné dcery M. D. s odůvodněním, že předmětná pojistná smlouva je neplatná, neboť svým účelem odporuje zákonu, zákon obchází a příčí se dobrým mravům, jestliže jejím účelem bylo vytvoření podmínek pro úmyslné vyvolání pojistné události, která pak v podobě závažné trestné činnosti obmyšleného neměla nahodilou povahu.

Závěr odvolacího soudu o tom, že byl-li R. Š. podle pojistné smlouvy osobou oprávněnou k výplatě plnění pro případ smrti M. D. a současně osobou, která svým úmyslným jednáním vznik této pojistné události způsobila, postrádá tato událost znak nahodilosti, takže žalobkyni nárok na výplatu pojistného plnění nevznikl, není správný. Smrt M. D., byť vyvolána násilným jednáním R. Š., je pojistnou událostí, pro kterou byl M. D. pojištěn, čemuž doslovně odpovídalo i znění Všeobecných pojistných podmínek, které tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy uzavřené mezi M. D. a žalovanou a které právě pro takový případ počítá s tzv. výlukou, kdy obmyšlená osoba nárok na pojistné plnění nenabývá a nastupují nároky shora uvedeného okruhu osob.

Nevhodná analogie s povodněmi

Nejvyšší soud ČR odmítl jako ne zcela přiléhavý odkaz odvolacího soudu na jiný případ řešený NS ČR. V tomto případě řešil dovolací soud skutkově odlišný případ vyplavení pojištěné domácnosti při povodních, kde pojistitel odmítl vyplatit pojistku s argumentem, že povodeň nebyla nahodilou událostí, nýbrž předvídatelnou, a to proto, že v době uzavření smlouvy o pojištění domácnosti již na některých místech v ČR došlo k záplavám.

Oproti tomu zemřel-li v nyní posuzované věci pojištěný, nastala právě ta pojistná událost, pro kterou bylo pojištění sjednáno, proto je pojišťovna povinna poskytnout pojistné plnění, k němuž se zavázala. Ze zákona i podle všeobecných pojistných podmínek je pak na případ úmyslného usmrcení pojištěného obmyšlenou osobou pamatováno tím, že povinnost pojišťovny vůči ní není dána. Obmyšlená osoba je z plnění vyloučena a na její místo nastupují osoby jiné, v tomto případě dcera pojištěného.

Závěrečné shrnutí

Nejvyšší soud ČR proto rozsudek odvolacího soudu zrušil pro nesprávné posouzení charakteru pojistné události a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Právní názor NS ČR je přitom pro soudy nižšího stupně závazný. Můžeme uzavřít následovně: Způsobil-li obmyšlený úmyslným jednáním smrt osoby pojištěné pro případ smrti, jde o pojistnou událost; obmyšlený je však vyloučen z pojistného plnění.

(Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 25 Cdo 5012/2007, ze dne 31. 3. 2010)