DAŇOVÁ PORADNA

OTÁZKA: Mám uzavřenou smlouvu na životní pojištění s příspěvkem zaměstnavatele, který mi na konci pololetí chce dát mimořádnou odměnu ve formě mimořádného vkladu. Smlouva to umožňuje. Když si tyto peníze následně vyberu, jak to bude se zdaněním? Musím tuto částku dodanit? Slyšel jsem o tom protikladné názory.

ODPOVĚĎ: U řady smluv o soukromém životním pojištění lze podle uzavřených smluvních podmínek vkládat vedle řádných plateb i tzv. mimořádné platby a takto vložené prostředky i v průběhu trvání smlouvy vybírat. Platby mimořádného pojistného může také poukazovat na účet zaměstnance zaměstnavatel, jenž se k tomu zavázal v kolektivní smlouvě, ve svém vnitřním předpisu, případně v pracovní nebo jiné smlouvě.
Smlouva, kterou jste s pojišťovnou uzavřel, umožňuje, abyste nemusel čekat až do vypršení pojistné smlouvy a peníze si bezprostředně vybral. Výběr mimořádné platby zákon o daních z příjmů považuje za takzvaný jiný příjem z pojištění osob v rámci § 8 zákona, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. Podléhá srážkové dani ve výši 15 %.
Až do konce roku 2010 byl výběr těchto peněz ve skutečnosti bez daně. Za základ daně se totiž považoval příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to bez ohledu na to, zda pojistné zaplatil poplatník, nebo zaměstnavatel. Vklad zaměstnavatele se rovnal výběru poplatníka, základem daně byla tedy nula.
Příklad: Pan Šimůnek dostal od zaměstnavatele 5. 11. 2010 na účet soukromého životního pojištění jako mimořádnou platbu odměnu ve výši 24 000 Kč. Dne 12. 11. 2010 pojišťovna panu Šimůnkovi poslala celých 24 000 Kč. Pojišťovně nevznikla povinnost srazit z tohoto jiného příjmu srážkovou daň.
Avšak od 1. 1. 2011 došlo k významné změně v neprospěch poplatníka. Základem daně je nyní v těchto případech příjem po snížení o poplatníkem (nikoli zaměstnavatelem) zaplacené pojistné ke dni výplaty, a to až do výše tohoto příjmu. Pouze tehdy, jestliže by mimořádný vklad vložil sám poplatník a po nějaké době by si ho chtěl vybrat (smluvní podmínky by to dovolovaly), nemusel by nic danit, protože základ daně by byl roven nule. Avšak z výběru peněz, které sem vložil zaměstnavatel, mu pojišťovna srazí 15% daň.
Příklad: Panu Šimůnkovi pošle zaměstnavatel podle kolektivní smlouvy v listopadu 2011 na účet jeho soukromého životního pojištění mimořádnou odměnu 24 000 Kč. Pan Šimůnek však dostane od pojišťovny po srážce 15 % v „čistém“ 20 400 Kč.
I po zpřísnění jsou mimořádné vklady od zaměstnavatele výhodné. Kdyby zaměstnavatel odměnu vyplatil dohromady s „normální“ mzdou, tak by vám musel z celé částky v příslušném měsíci srazit zálohu na daň ze závislé činnosti.
Ale když vám poukáže ročně až do úhrnné výše 24 000 Kč ve formě příspěvku na soukromé životní pojištění nebo penzijní připojištění, tento příjem je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen a navíc se z něho neodvádí sociální ani zdravotní pojištění.
Vyděláte na tom vy i zaměstnavatel, který si může v tomto případě dát poukázanou částku až do 24 000 Kč za rok do nákladů a za zaměstnance nemusí odvést pojištění.