Česká pojišťovna přišla na trh s novým investičním životním pojištěním Patriot. Nabízí ho lidem od patnácti do 74 let. Soudě podle pojistných částek, na které si většina klientů životní pojištění u České pojišťovny (ČP) sjednává, ho chce pojišťovna prodávat zase jako „takové lepší spoření“. Když jsme pojišťovnu oslovili, aby nám zpracovala vzorové kalkulace, pracovala s pojistnými částkami pro případ smrti 10 tisíc korun (pro klienty ve věku 25 a 55 let) a 150 tisíc korun (pro klienty ve věku 40 let). Prý proto, že to jsou nejčastější pojistné částky, které si lidé v uvedených věkových kategoriích sjednávají. O pojistné ochraně tedy nemůže být ani řeč. A ukládat peníze do tohoto produktu a čekat slušné zhodnocení také nelze.
Novinka z dílny jedničky tuzemského pojistného trhu vznikla mimo jiné na základě výsledků průzkumu veřejného mínění agentury Millward Brown. Respondenti například považují za optimální délku pojištění 15 let. Na jinou dobu toto pojištění nelze uzavřít kvůli konzervativnímu způsobu zhodnocování investiční složky, potvrzuje Petr Štrait, produktový manažer tohoto pojistění z České pojišťovny.
Dalším z parametrů, u kterého se pojišťovna inspirovala výzkumem, je věkový rozsah. Věk pojištěného při sjednání Patriota Česká pojišťovna rozšířila i na vyšší věkovou kategorii. Pojištění si proto mohou sjednat klienti od 15 let až do 74 let. Senioři přitom patří do skupiny, kteří se životně pojistit u jiných pojišťoven zpravidla nemohou. U České pojišťovny ale musí mít na paměti, že se pojištění bude trvat patnáct let. Jejich pojistné jde vzhledem k vyššímu věku téměř celé na pokrytí rizik, a je tudíž vysoké. Výplata na konci pojištění je proto, zvláště pro muže, minimální.
Starší muži jsou na tom hůře než ženy , protože podle statistik úmrtnosti mají vyšší pravděpodobnost, že zemřou. Průměrný věk dožití u mužů je v Česku přibližně 73 let. Když si patnáctiletého Patriota sjedná 65letý muž, je velmi pravděpodobné, že se výplaty na konci pojištění nedožije a pojistnou částku vyplatí pojišťovna obmyšlené osobě.
Abychom mohli pojištění pro jednotlivé věkové skupiny porovnat, nechali jsme Českou pojišťovnu spočítat pojistné pro všechny generace na pojistnou částku proti smrti 150 tisíc korun (nejčastěji sjednávaná pojistná částka pro střední generaci). Pro 65letého muže vychází měsíční pojistka na 1080 korun, což po 15 letech představuje 194 tisíc korun bez započítání poplatků. V případě dožití mu v 80 letech pojišťovna vyplatí necelých 17 tisíc korun (16 741 Kč) zatímco pojistka pro stejně starou ženu počítá s výplatou na konci pojištění přes 102 tisíc korun (102 602 Kč).
Pokud se na stejnou částku v případě smrti pojistí čtyřicátník, zaplatí celkově 162 tisíc korun a po patnácti letech mu pojišťovna sumu jen o málo vyšší v případě muže (u muže 168 167 Kč, ženě 181 058 Kč). Mladé okolo 25 let by za pojistné krytí na smrt ve výši 150 tisíc korun při stejné měsíční platbě 900 korun (tedy celkově zaplaceném pojistném 162 tisíc korun) na konci čekala výplata asi 185 tisíc muže, ženy 188 tisíc korun.
Aktuálně pojišťovna uvádí, že investiční složku zhodnocuje o 2,7 procenta ročně. Ke garantovanému zhodnocení je ovšem nutné podle Koutské doplnit, že se jedná o Nový konzervativní program složený z 50 procent z technické úrokové míry (ta je skutečně garantovaná) a z 50 procent z vyhlašovaného úroku, který se může měnit.
Speciálně u Patriota pojišťovna na základě výzkumu zjednodušila i sjednávání pojistky. Klient vyplňuje jen zjednodušený zdravotní dotazník a jestliže je zdráv, stačí mu podle Dagmar Koutské jen podepsat čestné prohlášení. V případě zamlčení některých okolností zdravotního stavu pojišťovna může vyplatit nižší pojistné plnění, nebo mu nevyplatí nic. Kdo správně přizná, že se léčí s nějakou nemocí, pojišťovna bude od něj chtít jen zdravotní dotazník vyplněný od lékaře. Podle něj se pak pojišťovna rozhodne, zda dotyčného pojistí. Například lidé s cukrovkou se podle Koutské nemusejí bát, že by je pojišťovna odmítla. Problém mohou mít ti, kteří se léčí v posledním stádiu některé ze smrtelných chorob, což však platí pro většinu životních pojistek.
Klient si může jednotlivé parametry pojištění měnit i v jeho průběhu. Lze upravovat nejen výši pojistné částky a pojistného, ale i další připojištění, měnit frekvenci plateb či přerušit placení. Za změny v platbách zaplatí 220 korun. Procentuálně zpoplatněné je mimořádné pojistné a to minimálně 50 korunami (u nižších částek do 59 999 Kč to je např. 2,8 %). Výběr z negarantované kapitálového hodnoty přijde na 50 korun, z garantované na 220 korun.
Kdo se rozhoduje, zda si pojištění Patriot sjednat, měl by se zamyslet především nad tím, k čemu mu má tento produkt sloužit. Pokud chce především někam uložit volné peníze, najde na trhu výhodnější spořící produkty, ať už v bankách či v podílových fondech. Kdo si od Patriota slibuje, že zajistí rodinu pro případ smrti, měl by uvažovat o podstatně vyšší pojistné částce než je 150 tisíc korun (např. trojnásobek ročních výdajů na domácnost). Pokud by chtěl v takovém případě platit na pojistném co nejméně, většina zaplacené částky bude krýt pojištěná rizika a z investičního programu proto na konci žádnou velkou částku nedostane. Vidět je to například na případu 65letého muže.
Jinými slovy, Patriot je další z řady pojištění, které pojišťovny prodávají jako spoření a nikoli jako pojištění . Jeho jedinou výhodou je, že si ho může sjednat i starší člověk , například aby pomohl v případě smrti partnerovi platit výdaje za bydlení.
Jak si Češi pojišťují život
Mladí lidé zhruba do třiceti let si podle Dagmar Koutské z tiskového oddělení ČP nepřipouštějí možnost smrti a preferují tak maximalizovat zhodnocení pojistného. Pojišťují se kvůli tomu zpravidla na minimální částky pro případ smrti.
Na vysoké částky se ale nepojišťují ani lidé s dřívějším datem narození. Pro ty by pojistné na vysokou pojistné částku pro případ smrti bylo neúměrně vysoké a preferují tak rovněž zhodnocování.
U střední generace, která si sjednává zpravidla nejvyšší pojištění na smrt, to je s motivací jinak. „Respondenti do 50 let chtějí dle průzkumu zajistit své rodiny a jejich potřeby spojené s bydlením či úvěrovými závazky běžného života (nejčastěji v podobě hypotéky). Největší strach mají ze ztráty schopnosti vydělávat peníze v případě neštěstí a cítí potřebu vytvořit si rezervu pro nečekané situace,“ vysvětluje motivace klientů ohledně sjednávání životních pojistek Helena Lazosová, vrchní ředitelka úseku produktového managementu životního pojištění České pojišťovny.