Novela zákona o úrazovém pojištění má uspořit firmám dvě miliardy, snížit lidem po úraze či nemoci z povolání dávky a motivovat je k práci. Firmy ušetří na úrazovém pojištění za zaměstnance, stát přijde o dvě miliardy a lidé dostanou menší odškodné za poničené zdraví. Návrh novely zákona o úrazovém pojištění poslalo do připomínkového řízení ministerstvo práce.
Dalších tři sta milionů ročně má nová úprava ušetřit na nižších výplatách lidem po pracovním úrazu či s nemocí z povolání. V průběhu deseti až dvaceti let se tyto dávky mají postupně snížit v průměru až o 40 procent proti dosud platnému stavu. O nejvíc mají přijít lidé s vyššími příjmy. Důvod? Nižší renta má lidi motivovat k návratu do zaměstnání. Například člověk s příjmem 50 tisíc korun, kterému lékaři stanoví čtyřicetiprocentní míru poškození zdraví, a tudíž nebude schopen vydělávat jako dřív, bude dostávat úrazovou rentu 16 tisíc korun. Dnes je to kolem 28 tisíc korun. Proti tomu desetitisícový příjem znamená pokles renty z 5 600 korun na 4 200 Kč. Klesnout má i úrazový příplatek, mírně stoupne úrazové vyrovnání - obě dávky se vyplácejí v době neschopenky, renta až potom.
Nějakou formu odškodnění dostává každoročně kolem 60 tisíc lidí, dalších 14 tisíc s trvalými následky dostává pravidelnou úrazovou rentu. Zda budou nové, nižší dávky platit i pro lidi, kteří už úrazovou rentu berou, není jasné. „Probíhají diskuse, jakákoli informace by proto v tuto chvíli mohla být zavádějící,“ uvedlo na dotaz ministerstvo práce.
Zákon o úrazovém pojištění je schválený už od roku 2006 a má nahradit současný systém. Jeho účinnost se několikrát posouvala, naposledy do roku 2013. Mezitím však zastaral, a tak potřebuje změny.
Vedle výše zmíněných úspor navrhuje rovněž snížení úrazového pojistného většině firem, dnes nazývaného zákonného pojištění odpovědnosti firem. Namísto více než šesti miliard korun by se vybíralo o dvě méně. Tyto peníze dnes v systému přebývaly a plynuly do státního rozpočtu a teď by zůstaly firmám.
Část firem na změně slušně vydělá, nová sazba pojistného má totiž pro všechny činit 0,4 procenta z objemu mezd. Dnes se platí podle rizikovosti práce ve firmě - nejdražší to mají firmy těžící nerosty pod zemí (černé uhlí, uran), které platí pět procent z objemu mezd a pojistné jim tak víc než desetkrát klesne. Odpůrci změny se domnívají, že firmám klesne motivace k dodržování bezpečnosti práce.
Naopak tím, kdo na změně bude tratit a na rizikové obory doplácet, budou firmy s převážně administrativními činnostmi, jako jsou například banky, pojišťovny knihovny, ale i kadeřnictví, které dnes platí jen 0,28 procenta. Odvod na úrazové pojištění jim tak stoupne o třetinu.
Výběr úrazového pojištění se má přesunout do Jednotného inkasního místa (JIM). Dosud měly na výběr od samého začátku ze zákona monopol Kooperativa a Česká pojišťovna -
Kooperativa na firmy vzniklé po roce 1993, ČP na ty starší. Za správu inkasovaly 800 milionů korun ročně, zatímco Česká správa sociálního zabezpečení, které mají agendu předat, to má dělat jen asi za 300 milionů.
Je přitom pravděpodobné, že se zavedení celého systému o rok opozdí. Úrazové pojištění se má stát součástí nové daně z objemu mezd a vybírat se má v rámci JIM. Ministr financí Miroslav Kalousek však minulý týden připustil, že se JIM a s ním i celá daňová reforma mohou o rok opozdit.
Úrazové pojištění musí platit každá firma za své zaměstnance. Má ji ochránit před odpovědností za placení odškodného u pracovních úrazů a nemocí z povolání. Podle kritiků nepokryjí snížené dávky rozdíl do výše původního platu, což otvírá možnost vysoudit na firmě další peníze a ta přestane být chráněna.

***

Odpůrci změny se domnívají, že firmám může klesnout motivace k dodržování bezpečnosti práce.