Stát se snaží ucpat všechny díry, kterými mu zbytečně utíkají peníze. Jedním místem mu však mizí stamiliony korun. Je ukryté pod životním pojištěním, které stát podporuje úlevami na dani a odvodech, aby podpořil spoření na stáří. Zákon ale dovoluje vybrat úspory mnohem dřív, než se člověk stane penzistou. Státní podpora tak přichází nazmar.
"Počet lidí, kteří tímto způsobem postupují, za poslední rok rychle stoupá. V portfoliu máme stovky zaměstnavatelů a takových šedesát až osmdesát procent už obdrželo od pojišťovny takovouto nabídku," říká Pavel Hulák, který má v poradenské firmě Fincentrum na starosti zaměstnanecké benefity.
Nárůst zájmu o mimořádné výběry podle něj souvisí s hospodářskou krizí. Firmy se stále potýkají s jejími důsledky a jen málokterá má peníze na to, aby zvedala svým pracovníkům mzdy. Podniky však zároveň chtějí své lidi ocenit, a hledají tak proto nejlevnější způsob, jakým to jde.
Pojišťovny vyšly této "poptávce" vstříc a ve velkém začaly firmy právě na možnost mimořádných výběrů upozorňovat. Jejich zájem je jasný. Agenti mají z každé smlouvy provize a pojišťovny zisky.
Výhody pro firmy a pojišťovny, ztráta pro stát
Zaměstnavatel tím zase zabije minimálně dvě mouchy jednou ranou, polepší svým pracovníkům a zároveň ho to tolik nebude stát. Když dá totiž lidem 24 tisíc Kč na životní pojištění, nemusí na rozdíl od mzdy platit z této částky odvody na sociální a zdravotní pojištění. Navíc může ještě od pojišťovny získat bonus za to, že své zaměstnance upíše právě k ní.
"Zaměstnavatel nám letos zhruba v květnu nabídl, že nám bude přispívat na životní pojištění, když si ho zřídíme u pojišťovny Allianz. Měli jsme pak prezentaci o tom, kdy a za kolik peněz si můžeme peníze vybrat," pochvaluje si Pavel Šplíchal ze společnosti Teplárna České Budějovice, která zaměstnává zhruba 250 lidí.
Jeho radost je pochopitelná, horší je to, že na ni doplácejí ostatní daňoví poplatníci. Stát totiž vedle úlev firmě osvobozuje od daně i odvodů také zaměstnance. Ve srovnání s vyplacenou mzdou se tak na každých 24 000 korun vyplacených přes životní pojištění ochudí o více než 15 tisíc.
Pojišťovny využívají díru v zákoně
Podněcovat spoření na stáří je správné. Současným třicátníkům už totiž samotný státní důchod důstojný život nezaručí.
Zatímco ale z penzijního připojištění nelze peníze vybrat před dosažením věku 60 let, u životního pojištění to tak být nemusí. Část úspor lze totiž inkasovat už měsíc po jejich uložení, i když mimořádným výběrem přichází klient o část peněz.
Podle pojišťoven má tato možnost sloužit ke krytí nečekaných událostí, jako je například ztráta zaměstnání či povodeň.
Pokud ovšem klient pojišťovny předtím využil státní podporu, doplácejí na něj ostatní. Podle Huláka se tak pojišťovny "nabouraly do díry v zákoně a systematicky ji tak na úkor státu rozšiřují".
Mimořádné výběry rostou o desítky procent
Že to začíná být pro státní pokladnu problém, dokládá právě současná praxe. "V posledních dvou letech, kdy stovky tisíc klientů v důsledku finanční krize přišly o zaměstnání, jsme zaznamenali enormní nárůst žádostí o přerušení placení či odprodání části kapitálové hodnoty pojištění," říká například mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa.
Podle něj za prvních šest letošních měsíců požádalo o přerušení placení nebo částečný výběr 15 tisíc klientů a pojišťovna na částečných výběrech vyplatila 300 milionů korun, což byl meziročně zhruba dvojnásobný nárůst. Pětinový růst zájmu zaznamenává také Česká pojišťovna a zvýšený zájem potvrzuje i Allianz.
Nepřímo růst zájmu o mimořádné výběry dokládá také nárůst mimořádných vkladů. Právě ty mohou být následně velmi rychle vybrány zpět, a to s nižší ztrátou než výběry pravidelně placeného pojistného. Podle údajů České asociace pojišťoven stoupl zájem o jednorázové a mimořádné vklady za letošní pololetí meziročně o 73 procent.
Státu unikají stovky milionů
Zjistit z těchto informací přesné údaje o tom, kolik lidí, kteří využívají státní podporu, současně vyzvedlo své peníze zpět, nelze. Podle odhadu Fincentra je však číslo 100 tisíc reálné. V takovém případě by stát "přišel" na výběru pojistného a daních téměř o 1,6 miliardy korun.
Stát si tento problém uvědomuje a chce ho napravit. "O této praxi víme a v současnosti hledáme a zvažujeme způsob, jak to řešit," řekl Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.
Na sjednocení pravidel na finančním trhu pracuje s ministerstvem financí i Česká národní banka. Naopak Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) se o tento problém zatím nestará. Podle Jany Buraňové z odboru komunikace totiž ČSSZ kontroluje ze zákona jen to, zda člověk odvedl pojistné na sociální zabezpečení z částky, kterou by mu firma poskytla nad 24 tisíc korun ročně.