Kauza dnes už exministra Kocourka vyvolala mnoho otázek. Mezi nimi i tu, zda spadá plnění z životní či úrazové pojistky do společného jmění manželů. Je možné si podobné příjmy beztrestně ulít, třeba je darovat mamince, a nemuset se o ně při rozvodu dělit? Není.
Podle advokáta Tomáše Pelikána i plnění z pojištění patří do společného jmění manželů (SJM) za předpokladu, že to není vyloučeno manželskou nebo předmanželskou smlouvou.

"Ze zákona do SJM nenáleží pouze majetek nabytý před vznikem manželství a z majetku získaného za trvání manželství je to například dědictví, dary či třeba to, co si pořídí jeden z manželů za peníze získané prodejem věci, která byla jeho před svatbou," vysvětluje advokát.

Takže když není v manželské nebo předmanželské smlouvě vysloveně uvedeno, že je třeba plnění z úrazového pojištění vyjmuto ze společného majetku, mají na celou částku nárok oba manželé stejně. A pokud dojde k rozvodu, měl by podle práva každý dostat polovinu. Pojištění z výlučného vlastnictví? Těžko prokazatelné

Co kdyby si ale člověk platil pojistku z peněz, které jsou v jeho výlučném vlastnictví - tedy dostal je darem třeba od rodičů, zdědil, získal prodejem něčeho, co bylo jeho před svatbou?

"To je velice sporné. Jednak by to bylo obtížné prokázat, přeci jen se peněžní prostředky na účtech mísí s těmi, které náležejí do společného jmění. A pak vůbec není jasné, zda lze takovou eventualitu zařadit pod majetek nabytý za majetek náležející do výlučného vlastnictví. Z judikatury spíše plyne opak. Jedinou jistou výjimkou by asi bylo pojistné plnění pro případ smrti. Čili situaci, kdy je manžel obmyšleným někoho jiného a inkasuje pojistné plnění v případě, kdy pojištěný zemřel, neboť to má nejspíš obdobnou povahu jako dědictví," uvažuje Tomáš Pelikán. S darováním musí ten druhý souhlasit

Jestli se rozhodne jeden z partnerů část společného majetku někomu darovat, měl by o tom ten druhý přinejmenším vědět. "Pokud jde o větší obnos, pak se jeho správa vymyká takzvané obvyklé správě majetku náležejícího do společného jmění manželů, a proto k provedení dispozice s takovým obnosem se vyžaduje souhlasu obou manželů. Jinak je právní úkon takové dispozice neplatný," upozorňuje právník.

Přitom velikost obnosu záleží na tom, co je v daném případě obvyklé. Například u manželů s měsíčním rozpočtem 10 tisíc korun může být disponování oněch 10 tisíc mimo rámec obvyklého hospodaření a u páru s příjmem několik stovek tisíc to může být třeba milion korun. Záleží prostě na tom, jakou sumu rodina obvykle spravuje a jak jim to funguje. Co může "postižený" udělat

Ve fungujícím manželství může manželka napadnout například platnost darovací smlouvy mezi manželem a maminkou a požadovat vrácení neplatně poskytnutého daru. Přičemž o takové dobročinnosti nemusí vůbec existovat záznam. "Darovací smlouva je právoplatně uzavřena i bez papíru, stejně jako třeba každý den uzavíráte v samoobsluze kupní smlouvu či v tramvaji smlouvu o přepravě," vysvětluje Tomáš Pelikán.

Po rozvodu pak může manželka v rámci vypořádání společného jmění manželů požadovat polovinu například přijatého pojistného plnění. Má na to však pouze tři roky od rozvodu. Po uplynutí této lhůty je nárok promlčený. Domáhat se může jen v případě, že o tom ví

Problém může nastat tehdy, když druhý z manželů o nějaké pojistce, penězích či jiném majetku vůbec netuší. "Spory o vypořádání společného majetku jsou právě vedeny základním problémem důkazního břemene, protože je na každém z manželů, aby prokázal, čeho se domáhá," uvádí advokát.

A samozřejmě, že pokud některý z manželů zadržuje určitý majetek bez vědomí druhého, ten se ho pak těžko může domáhat. "Výjimkou je majetek zapsaný v registrech, jako jsou třeba motorová vozidla, akcie, peníze na účtech v bankách, nemovitosti, obchodní podíly ve společnostech a podobně. Na ty se totiž může soud dotázat," upozorňuje Tomáš Pelikán.