Co všechno je třeba zvážit a započíst při stanovování pojistné částky na smrt a další rizika, aby se pojistka vyplatila

Více než polovina dospělých v Česku má alespoň jednu životní pojistku. Více než tři čtvrtiny z nich ji přitom mají sjednanou kvůli zajištění sebe a svých blízkých. Potud je vše v pořádku. Jenže podle průzkumů České asociace pojišťoven mají Češi životní pojistky velmi špatně nastavené. Lidé si plně neuvědomují hrozby a dopady jednotlivých rizik a často si své životní pojistky sjednávají spíše jako spořicí produkt místo zajištění proti nenadálým událostem.

Pojistka musí primárně krýt riziko smrti Základní pravidlo přitom zní: každá dobře nastavená životní pojistka by měla primárně krýt riziko smrti, ať už k ní dojde z jakýchkoliv příčin. A je jedno, zda se jedná o životní pojistku kapitálovou, investiční či rizikovou. Pojištěnému peníze z pojistného plnění v případě, že zemře, už sice nijak nepomohou, to ale není jejich hlavním úkolem. Posloužit by měly k zajištění jeho finančních závazků, jako je hypotéka, leasing nebo jiný vyšší úvěr, a k zabezpečení rodiny závislé na příjmech pojištěného.
Stanovení optimální pojistné částky na riziko smrti je proto zásadní. Pokud se pojistná částka nastaví příliš nízko, bude pojistné krytí v případě úmrtí pojištěného nedostačující a pozůstalí se mohou bez svého zavinění dostat do finanční tísně kvůli doplácení dluhů po zemřelém či proto, že jim vypadl hlavní příjem živitele z rodinného rozpočtu.
Než se proto vydáte do pojišťovny sjednat si životní pojistku, měli byste se v prvé řadě pokusit vyhodnotit míru svého rizika podle konkrétních potřeb, životního standardu a možností vás i vaší rodiny. „K rizikovým složkám a sjednaným částkám je třeba přistupovat tak, aby v případě fatální události dokázaly z podstatné části vynahradit ušlý výdělek,“ zdůrazňuje Eva Svobodová z pojišťovny Uniqa.
Hodnota smrti = dvou- až pětinásobek ročního příjmu Jak by se tedy měla pojistná částka nastavit? „Je třeba si udělat,inventuru‘ příjmů a výdajů rodiny: kolik vydělává každý z členů rodiny a kolik z toho je spotřebováno. Je nutné také zvážit, jaké jsou k dispozici finanční rezervy a jak jsou dostupné. Dále je třeba se zamyslet nad tím, jak dlouho by rodině trvalo, než by výpadek pojišťované osoby vynahradila z jiných zdrojů nebo svým výdělkem,“ shrnuje Svobodová.
Jako základ pro výpočet pojistné částky na riziko smrti odborníci na životní pojistky doporučují vycházet z celkového ročního příjmu. Pojistná částka by se měla pohybovat v rozmezí dvou- až pětinásobku tohoto příjmu. Nejčastěji se doporučuje trojnásobek. Pokud tedy vyděláváte 25 tisíc čistého, měla by se pojistná částka pohybovat v rozmezí 600 tisíc až 1,5 milionu korun.
Záleží pak na tom, kolik jste schopni měsíčně za pojistné platit a zda máte dlouhodobé finanční závazky. Vezměme si modelový příklad České asociace pojišťoven: ženatý dvaatřicátník, který pracuje ve státní správě za 35 tisíc korun, by si měl optimálně uzavřít životní pojistku s pojistnou částkou na smrt 1,2 milionu korun. Měsíčně za ni bude platit zhruba tisícikorunu.
Když pak po pěti letech zemře při autonehodě, jeho manželka na mateřské se dvěma dětmi dostane jako obmyšlená osoba (osoba určená pojistníkem v pojistné smlouvě, které vznikne právo na pojistné plnění v případě smrti pojištěného) vyplacenou celou sjednanou částku, tedy 1,2 milionu korun. „To ji zabezpečí až do doby, kdy budou děti chodit do školy a ona bude zase moci nastoupit do práce,“ vysvětluje příklad Dagmar Koutská z pojišťovny Allianz.
Neohrožujte své blízké V pojistné částce na riziko smrti by měl být také zohledněn například hypoteční úvěr či jiný typ půjčky na vyšší sumu peněz. Jestliže například splácíte leasing na automobil či úvěr ze stavebního spoření na rekonstrukci ve výši půl milionu korun, měla by být pojistná částka minimálně na tuto sumu. Totéž platí pro hypotéky. Zároveň by měla být pojistka sjednána na celou dobu splácení úvěru. Pozůstalým tím umožníte jednoduché vypořádání dluhu, aniž by se ocitli ve finančních potížích.
Pokud bude pojistná částka u vaší životní pojistky nedostačující, můžete tím ohrozit své blízké. Jestliže totiž nebudou schopni dostát závazkům, mohu třeba u hypotéky nebo vyššího úvěru ze stavebního spoření jištěného nemovitostí přijít i o střechu nad hlavou. Pokud si pojištění sjednáváte pouze jako pojištění úvěru, většina pojišťoven vám nabídne i pojištění s klesající pojistnou částkou podle toho, jak klesá váš dluh vůči bance. Větší část pojistného se vám pak investuje a vzniká užitečná rezerva na penzi.
Sjednáte-li si k základnímu riziku, pojištění smrti, i další připojištění, měli byste při stanovení výše pojistné částky vycházet rovněž ze svého příjmu. „Pojistná částka pro případ invalidity a pracovní neschopnosti by vám měla plně kompenzovat ztrátu výdělku – čistou mzdu, dávky od státu a podobně,“ popisuje Koutská z Allianz. „Nejnákladnější je zajištění nového způsobu života a udržení životního standardu pro člověka, který se stane invalidním,“ připomíná ředitel úseku pojištění Pojišťovny České spořitelny Petr Kohoutek. Řada lidí přitom toto připojištění podceňuje a průměrná pojistná plnění za invaliditu se pohybují pouze v řádu desítek tisíc korun, což obvykle invalidnímu člověku zdaleka nestačí. Komu pojistné odkážete?
Pokud pracujete jako osoba samostatně výdělečně činná, může se vám vyplatit i připojištění denního odškodného úrazu či pojištění hospitalizace pro nemoc či úraz. U těchto pojištění si totiž stanovíte denní dávku, kterou byste chtěli v případě pojistné události dostávat, což vám může do určité míry nahradit „státní“ nemocenskou, na niž třeba nemáte vůbec nárok, protože za ni neplatíte odvody. Pokud si pak způsobíte komplikovanou zlomeninu s několikaměsíční dobou léčení, denní odškodné při úrazu ve výši několika set korun vám může poskytnout slušný základ, který zabrání propadu příjmů.
Je ale dobré vědět, že tato připojištění nejsou nejlevnější a že se na ně vztahují speciální pojistné podmínky, jako je maximální doba vyplácení, minimální a maximální počet dnů hospitalizace či takzvaná karenční doba (tj. kdy nejdříve od sjednání pojistky máte nárok na výplatu pojistného plnění). To brání kupříkladu tomu, aby si těhotné ženy kvůli porodu sjednávaly v pokročilém těhotenství toto pojištění tak, aby získaly pojistné plnění za dobu pobytu v porodnici (karenční doba v tomto případě bývá 8 či více měsíců).
Životní pojištění je jedním z mála finančních produktů, které nespadají do dědického řízení. Musíte jasně určit, komu má být v případě vaší smrti vyplaceno. Takto určená blízká osoba se v terminologii pojišťovacích domů nazývá osoba obmyšlená. A může jí být kdokoliv, koho na smlouvě určíte. Nesezdané páry takto mohou pomocí životního pojištění snadno zajistit druhého partnera. Obmyšlenou osobou může být ale i právnická osoba. Výplata pojistného plnění u životních pojistek také nepodléhá povinnosti zdanění.