Vláda deklarovala, že na návrhu regulace provizí za životní pojištění panuje shoda celé koalice, dá se proto očekávat, že návrh bude mít v nejbližších krocích legislativního procesu podporu většiny poslanců.

 

V případě, že by zákon začal v navrhované podobě platit, neměli by finanční poradci a zprostředkovatelé pojištění regulovanou výši provizí, ale na výplatu celé částky by si museli počkat po dobu pěti let. V případě, že by klient mezitím z jakéhokoliv důvodu smlouvu ukončil, výplata peněz by se zastavila.

 

 

Odborníci z poradenského trhu tvrdí, že ačkoliv má regulace oficiálně pomoci klientům, aby dostali vyšší odkupné, ve výsledku nová podoba návrhu nahrává spíše pojišťovnám.

 

„Z našeho pohledu je i nadále taková regulace nadbytečná a z hlediska ochrany spotřebitele ve svém důsledku může být i kontraproduktivní. Pokračuje tak snaha pojišťoven zasahovat do původní podoby zákona, která prošla řádným legislativním procesem, připomínkovým řízením i Legislativní radou vlády,“ uvádí se například v aktuální tiskové zprávě USF ČR.

 

 

Otázkou stále zůstává, jestli se bude regulace v této podobě týkat jen rezervotvorného pojištění, nebo ji poslanci vztáhnou i na pojištění rizika.

 

„Pokud bude zprostředkovatel motivován (rozložením provize v čase) k tomu, aby klienta držel po dobu pěti let ve smlouvě na rizika, nebude to ve prospěch klienta, ale výhradně stávající pojišťovny, která si tak ‚zamkne‘ klienty ve starších, nevýhodných smlouvách. Vývoj cen rizik za poslední roky jasně ukazuje, že držet staré rizikové pojistky je výhodné pouze pro pojišťovny, nikoliv pro klienty, kterým možnost pružně měnit „dodavatele“ přinesla výrazné snížení cen,“ dodává ve svém stanovisku USF ČR.

 

 

Že se český trh investičního životního pojištění potýká s problémy některých nepoctivých poradců, kteří nevýhodně přetáčejí pojistné smlouvy klientů pouze s vidinou vlastního obohacení, není tajemství. Podle názorů některých poradců by ale byla pro takto podvedené klienty mnohem účinnější obrana, pokud by se domáhali náhrady škody za uvedení v omyl, který není v zájmu spotřebitele. Náhradu škody pak v odůvodněných případech vyplácejí jak pojišťovny, tak poradenské společnosti, pro které daný poradce pracoval. Počet klientů, kteří se rozhodnou jít právě touto cestou v poslední době stoupá.