Z výzkumu institutu DIW vyplývá, že riziková aktiva, jako jsou akcie, firemní dluhopisy či účasti ve firmách, s nimiž se neobchoduje na burze, má v portfoliu jen 38 procent zkoumaných žen. Z mužů je to celá polovina. „Ženy raději dávají přednost jistějším produktům i za cenu nižšího výnosu,“ říká Nataliya Barasinska, členka autorského týmu studie. Mezi tyto produkty zařadili analytici klasické bankovní vklady, stavební spoření a životní pojištění.
Když měly ženy a muži určit svůj vztah k investičnímu riziku na škále od nuly (žádné riziko) do deseti (nejvyšší riziko), byla průměrná známka u žen 1,94, zatímco u mužů 2,89. Nicméně třetina dotazovaných žen se ohodnotila známkou nula.
Tyto rozdíly ale nejsou způsobeny tím, že by konzervativnost byla typickou ženskou vlastností. Klíčovou roli sehrává velikost finančního majetku, s nímž ženy hospodaří. Zatímco domácnosti, kde jako finanční hlava vystupuje muž, má k dispozici finanční majetek 41 tisíc eur, rodiny, kde penězům vládne žena, mají 21 tisíc eur. Pak je logické, že u nižšího majetku převládá snaha pokud možno nic neztratit.
Samotné investování do rizikovějších aktiv předpokládá větší objem majetku. Jednak proto, že do rizikových investic by měla směřovat jen ta část, jejíž ztráta neohrozí domácnost. Jednak proto, že investice na kapitálových trzích se snadněji dělají s větším objemem peněz. Autoři studie hovoří zejména o poplatcích za transakce a o vysokých pořizovacích cenách standardizovaných balíků akcií či dluhopisů. Nezmiňují ovšem možnost investic do podílových fondů, které tento handicap ruší.
Dalším důvodem ženské obezřetnosti je jejich příjem. Ve sledovaném vzorku osmi tisíc dotazovaných měly ženy v průměru roční plat o deset tisíc eur nižší než muži.
Výzkumníci vytvořili na základě takto získaných dat model, který počítal i s dalšími charakteristikami finančních hlav domácností. Ať už šlo o pohlaví, stáří, vzdělání, zaměstnání, strukturu rodiny, vlastnictví nemovitostí či podnikání. Model ukázal, že ženy sice obecně jsou k riskování méně náchylné než muži, nicméně tato konzervativnost je jen nepatrně větší a projevuje se až při investování vysokých částek. Naopak se ukázalo, a to u obou pohlaví v podstatě stejně, že čím větší mají investoři majetek, tím více jsou ochotni riskovat.
Z toho plyne, že kdyby měli muži k dispozici jen pět tisíc eur, složili by své portfolio co do rizikovosti stejně jako ženy. S pravděpodobností 32 procent by v něm měli i rizikovější produkty jako akcie či dluhopisy. Pokud by se ženy či muži rozhodovali, jak naložit se sto tisíci eury, rizikové produkty by nakoupili s pravděpodobností 64 procent.
Pro investiční společnosti a banky z těchto zjištění plyne, že nemá smysl vyvíjet a nabízet nové produkty, které budou mířit zvlášť na muže a zvlášť na ženy. „To investorům žádný užitek nepřinese. Mnohem přínosnější je vyvíjet produkty, které zohledňují různé účely spoření, různé investiční horizonty a různé majetkové poměry investorů. Protože tyto aspekty jsou důležité jak pro muže, tak pro ženy,“ shrnuje závěry výzkumu Nataliya Barasinska.