·    Češi o dlouhodobě nemocné nejčastěji pečují sami, jen třetina využije profesionální pečovatele.

·    V České republice soustavně pečuje o nemocného člena rodiny přes 200 000 lidí.

·    Péče trvá nejčastěji jeden rok a snižuje rodinný rozpočet o 8 000 korun měsíčně.

·    Nejčastěji se jedná o péči z důvodu onkologických onemocnění a poté o nemoci, jako jsou stařecká demence, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.

„Ošetřovat pojištěného, kterému může být až sedmdesát let, může kdokoliv, člen rodiny nebo profesionální či jiný ošetřovatel, a kdekoliv, doma nebo v nemocnici. Klient od nás dostane podle nastavené pojistné částky až 20 000 korun za měsíc, které může použít jako kompenzaci za ušlý příjem někomu z rodiny nebo jako úhradu za ošetřování. Při vážné životní situaci tak nezatíží své blízké,“ uvedl výhody pojištění Petr Procházka, ředitel úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny. „Klienti nemusí dokládat svůj příjem ani to, že byli ošetřováni. Stačí potvrzení od lékaře o nezbytném ošetřování jinou osobou. Pojištění je také nezávislé na státním sociálním systému a zaměstnavateli,“ doplnil Petr Procházka.

Soustavná péče o nemohoucího člena rodiny představuje závažný zásah do rodinného života a rozpočtu. Dlouhodobá potřeba léčby při úrazu či nemoci dokáže vyřadit z práce na řadu měsíců až let nejen nemocného, ale rovněž pečujícího člena rodiny, a znamená tak značné zhoršení finanční situace. To potvrdil loňský průzkum agentury Ipsos pro Pojišťovnu České spořitelny mezi lidmi, kteří v posledních pěti letech tuto situaci zažili. Příjem se nejčastěji snížil o 8 000 korun, pro normální fungování scházelo domácnostem 6 500 korun. „Péče o nemohoucího trvala obvykle rok. Nejčastěji se jednalo o péči z důvodu onkologických onemocnění a poté o nemoci, jako jsou stařecká demence, Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba,“ přibližuje zkušenosti dotazovaných Martina Švábová, manažerka výzkumu Pojišťovny České spořitelny. Výsledky průzkumu rovněž ukázaly, že lidé nejčastěji pečovali o rodinné příslušníky sami, jen tři lidé z deseti měli po ruce pečovatele. Nejčastěji, v celé polovině případů, se starali o vlastní rodiče. V jedné třetině případů došlo kvůli zajištění péče k sestěhování.

Metodika průzkumu

Kvalitativní průzkum:

Datum: leden–únor 2017

Struktura: 6 mini skupinových diskuzí, 4 až 5 respondentů ve skupině

Charakteristika vzorku: Lidé, kteří u sebe či ve své nejbližší domácnosti zažívají nebo v posledních pěti letech zažili nutnou soustavnou péči o člena v rodině – po dobu minimálně 6 měsíců. Před vznikem vážné životní situace se jednalo o ekonomicky aktivního člověka.

Kvantitativní průzkum:

Datum: leden–únor 2017

Metoda sběru dat: CASI on-line dotazování

Cílová skupina a velikost vzorku:

a)     obecná populace ČR (N = 1 000) 18–65 let ekonomicky aktivní

b)    lidé, kteří se min. 6. měsíců starali o bezmocného blízkého, který vyžadoval soustavnou péči (N = 144)