Pojišťovny hlásí nárůst úrazů, které si klienti záměrně způsobí sami.
V poslední době zaregistrovala ČSOB Pojišťovna několik zvláštních úrazů. Okolnosti jejich vzniku nasvědčují tomu, že šlo o úmyslná sebeporanění. Nejčastěji šlo o zranění horních končetin.
"K těmto zoufalým činům se zpravidla uchýlili lidé, kteří se potýkají s propadem finančních příjmů," tvrdí mluvčí pojišťovny Tomáš Hejda.
"Posuzovat úrazy, které si někdo způsobí úmyslně, je z lidského hlediska velice obtížné a s těmito lidmi soucítíme. Z pohledu pojišťovací legislativy však jde o pojistný podvod," říká Zdeněk Horáček, vedoucí oddělení forenzního auditu ČSOB Pojišťovny, které se na odhalování pojistných podvodů zaměřuje.
Z úrazového pojištění lze u ČSOB Pojišťovny získat odškodnění jednak za dobu léčení úrazu, a to až 500 korun za den, jednak za trvalé následky úrazu.
Z historie českého pojišťovnictví jsou případy sebepoškozování hnané vidinou získat peníze od pojišťovny známé například z doby velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.
V nedávných letech však byly velice vzácné a pokusy ošálit pojišťovnu se soustředily spíše na oblast majetkových pojištění, například na úmyslná zapálení domu či podniku nebo fingované dopravní nehody.
Rostoucí počet případů sebepoškozování a pokusů o sebevraždu byl nyní v souvislosti s finanční krizí zaznamenán nejen v Česku, ale i v mnoha jiných státech světa, kupříkladu ve Spojených státech nebo Japonsku, kde je tento nárůst daleko citelnější.
Pojišťovny před takovýmto chováním důsledně varují. "Klient tím spáchá pojistný podvod, a to je trestný čin, za který hrozí vězení od dvou do dvanácti let," upozorňuje mluvčí České pojišťovny Václav Bálek.
Jeden z případů úmyslného zranění odhalili již dříve detektivové dceřiné společnosti České pojišťovny na Slovensku. Tehdy šlo o muže, který si sekyrkou usekl prst a pak tvrdil, že šlo o pracovní úraz. Nakonec přiznal, že si jej usekl sám, aby mohl získat peníze z pojistky.
Častým tématem podvodů v životním pojištění je podle Bálka zveličování následků toho, co se stalo. "Někdy se na tom bohužel podílejí také lékaři, se kterými se pacient domluví," říká Bálek.
"V životním pojištění se setkáváme nejčastěji s fingovanými úrazy, kterých už v prvním pololetí řešíme několik desítek. V takovém případě úraz či zákrok existuje pouze na papíře a ve skutečnosti k němu nedošlo," potvrzuje i Marek Vích, mluvčí Kooperativy.
Jak dodává, ještě citelněji se vliv krize projevuje u firemních klientů.
Svědčí o tom i způsoby páchání - požáry hospodářských budov neprosperujících firem a jiné podobné metody úmyslného založení vzniku škod.