Ročně se v Česku uzavře milion životních pojistek. Přesto jsme podpojištění. Češi si pojišťují modřiny a bolavá záda, ale před rizikem těžkých úrazů a smrti zavírají oči. O trendech v životním pojištění jsme si povídali s ředitelem úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny Petrem Procházkou.

V poslední době životní pojištění poměrně rychle roste, zatímco neživotní stagnuje. Z čeho životní pojištění těží?

Poradci, kteří životní pojištění nabízejí, jsou více zainteresováni na tom, aby se prodávalo. A díky mnohem širší a zajímavější nabídce různých produktů ho klienti také stále více vyžadují. Dříve si chtěli v rámci pojištění hlavně naspořit. Postupem času se hodně pojistných smluv začalo sjednávat jako investiční životní pojištění, které negarantuje výplatu uhrazeného pojistného. A nakonec zejména v posledních dvou letech, v období značné finanční nejistoty v ekonomice lidé zjistili, že mohou o své peníze přijít, vklady se mohou znehodnocovat, především v jednorázových investicích. V poslední době trvale narůstá zájem o pojištění rizik.

Začínají se lidé víc bát rizika úrazu, invalidity a podobně?

Poslední tři roky se nejvíce prodávají právě riziková pojištění pro případ úrazu a nemoci. Zkrátka pojištění, která jsou přímo vázána na rizika, která člověk vidí, která se ho přímo mohou dotknout nebo ovlivnit jeho další život. Rizikové pojištění finančně pokrývá možnost vzniku škody, neřeší žádné spoření, vklady, zhodnocení apod. Pokud k ničemu nedojde, jsme rádi, že se nám nebo našim blízkým nic nestalo.
Jak vůbec došlo k tomu, že lidé začali chápat životní pojištění jako produkt, který jim naspoří peníze?

Bylo to tak už v době existence jediné státní pojišťovny. Když se narodilo dítě, rodiče mu zpravidla uzavřeli pojistku. Měsíčně platili minimální částky pojistného, obvykle v řádech několika desetikorun měsíčně a poosmnáctých narozeninách pak potomkovi byla vyplacena relativně malá pojistná částka, obvykle kolem 12–15 tisíc. Pojištění rizika bylo v té době mimo hlavní zájem a účel uzavření takové pojistky. V dnešních podmínkách je situace zcela jiná – trh nabízí desítky obdobných produktů jak úrazového, tak i nemocenského pojištění a není problém si vybrat podle svého uvážení a hlavně potřeby.

Vraťme se ještě k jednorázovému investičnímu pojištění. To se přece v poslední době také hodně rozvíjelo. Myslíte si, že je to výhodná forma investování?
Záleží, kam a jakým způsobem investujete, na jak dlouho, případně s jakými zárukami. Pojišťovny v posledních letech hodně využívají mimořádných investičních nabídek, které jsou časově omezeny. Obvykle to bývají různé časově omezené emise cenných papírů, dluhopisů, dluhopisových fondů, akcií nebo i komodit. Klienti tak mohou na poměrně krátkou dobu – obvykle to bývá odpěti dodesíti let – vložit své peníze do jednoduchého pojistně-investičního produktu. V těchto typech produktů nebývá výnos garantovaný, velmi často je garantována minimální návratnost vložených prostředků. Podmínky jsou vždy přímo závislé na aktuálním stavu finančních trhů, ale při srovnáních s nabídkou úrokových zhodnocení na běžných produktech bank může být taková investice poměrně zajímavá.
Nevyplatí se víc než jednorázové investiční pojištění klasické investice do podílových fondů?
Oba způsoby investování – ať už prostřednictvím podílových fondů, nebo s investičním životním pojištěním s sebou nesou určitý díl investičního rizika. Rizika, které je plně na rozhodnutí a v odpovědnosti vkladatele. Na rozdíl od podílových fondů je možné prostřednictvím investičního pojištění nejen investovat, ale být i velmi dobře rizikově pojištěn

Neprodražuje se to, když investujeme prostřednictvím pojišťovny? Neplatíme dvojí poplatky?

Investováním prostřednictvím pojišťovny, respektive formou investičního životního pojištění, využijete určitých výhod, které získává pojišťovna z pozice velkého investora, takového který shromažďuje vklady v rámci pojistného od klientů a nákupy a prodeje podílových jednotek obvykle realizuje najednou. A navíc, a to považuji asi za největší výhodu, k sobě investiční pojištění ve většině případů váže širokou škálu různých životních, úrazových a nemocenských pojištění. Neřekl bych, že je to tímto způsobem dražší. Z krátkodobého hlediska je investice do životního pojištění dražší –kvůli vstupním nákladům na akvizici, správní náklady apod. Dlouhodobý horizont investice však již v podstatě tyto rozdíly smazává.

Když pojišťovny investiční pojištění prodávají, propagují ho jako pojištění, i když pojistná složka je v něm minimální. Je to vůči klientovi fér? Myslí si, že se pojišťuje a přitom investuje…

Pokud by prodej probíhal tímto způsobem, je to určitě špatně. Vždy musí být jasné, co si klient kupuje. Za zcela zásadní považuji při samotném nákupu, resp. prodeji pojistné smlouvy poznat a dozvědět se, proč vlastně pojištění chci, potřebuji ho. Protože mám úvěr, mám rodinu, nebo jsem sám, sportuji, jsem aktivní atd… Pokud je pojištění prodáváno – obvykle totiž nebývá nakupováno – musí být zájemci ve všech případech poměrně velmi detailně vysvětlen princip a způsob fungování takové pojistky. Ve všech případech – a to je hodně důležité – to musí být ještě před samotným uzavřením a podpisem smlouvy.

Platí stále, že je oproti západní Evropě český trh podpojištěný, a když už Češi životní pojistku mají, jsou často pojištěni na podstatně nižší částku, než jakou by v případně pojistné události potřebovali?

Ano. I když se to v posledních letech začalo výrazně měnit. Možná také díky tomu, že u mnoha rizik došlo k výraznému snížení sazeb, u některých pojištění je dnes za stejnou cenu nabízen mnohem širší a zajímavější rozsah krytí atd. Je to patrné například u pojištění dětí, které je výrazně levnější než pojištění pro dospělé. Děti bývají také paradoxně mnohem více a lépe pojištěné – cena je totiž někdy až třetinová nebo čtvrtinová v porovnání s dospělými. Pojistné částky u dospělých určitě nejsou dostačující. Obecná doporučení pojistit se alespoň na dvojnásobek či trojnásobek ročního příjmu u nás moc nefungují, v praxi je sjednaný rozsah pojištění na smlouvách většinou výsledkem kompromisu mezi nabídkou poradce, finanční situací klienta a skutečnou potřebou být pojištěn.

Jaká je u nás tedy výše průměrného pojistného plnění?

Průměrné plnění za pojistnou událost se pohybuje okolo 11–12 000 korun na jednu škodu. Naše pojišťovna měla za loňský rok zhruba 110 000 škod. Ročně má v průměru každý osmý klient nějakou pojistnou událost a výrazná většina z nich jsou úrazy. Plnění v případě vážných událostí – úmrtí, invalidity, velmi vážného onemocnění jsou samozřejmě vyšší, ale zdaleka to nejsou částky dostačující pro kompenzaci způsobené finanční ztráty. V průměru se jedná o plnění okolo 200 tisíc korun, což není obnos, který by pomohl takové obtížné životní situace dlouhodobě řešit.

Takže větší problém u nás je, že se lidé pojišťují na malé částky, než že by se uzavíralo málo pojistek?

Ano, každopádně. Ročně se v ČR uzavře více než milion nových pojistek, což je obrovské číslo. Často jsou však takové smlouvy pouhou náhradou již uzavřeného pojištění, nejsou využívány možnosti úprav a změn ve smlouvách, velmi obvyklé bývá doporučení uzavřít nový smluvní vztah, s jiným pojistitelem. Bohužel vždy za nových podmínek, nových poplatků a nákladů a také velmi často s nepříliš rozdílnou službou.

V čem se český trh životního pojištění liší od zahraničí?

V Česku a na Slovensku jsou dlouhodobě velmi populární pojištění drobných úrazů, pracovní neschopnosti a podobných typů pojištění. Takové typy pojistných rizik nejsou ale vůbec zajímavé pro klientelu na západ od našich hranic – lidé se pojišťují především pro případy velmi závažných událostí: úmrtí, invalidity, trvalých následků, závažných a dlouhodobých onemocnění, dlouhodobé péče. Žádné zlomeniny, odřeniny a bolavá záda.