Cenu životní pojistky ovlivňuje věk, pohlaví klienta či délka pojištění. Prodražit ji ale může i obezita, která zvyšuje zdravotní rizika. A to o desítky i stovky korun za měsíc.
Barokní tvary žen či mužů dávno vyšly z módy. Podobně jako je tomu v řadě jiných zemí zápasí ovšem velká část české populace s kilogramy navíc. Vysoká váha - v poměru k jejich výšce – výrazně zvyšuje riziko zdravotních problémů. Kdo si chce zajistit životní pojištění a patří mezi plnoštíhlé či korpulentní, musí proto počítat s tím, že na pojistném v některých případech zaplatí víc, než ti štíhlí.
Na celkovou výši pojistného má, jak upozorňuje mluvčí Allianz pojišťovnyPavla Paseková, vliv řada faktorů, především věk pojištěného, délka pojištění, pohlaví. Roli ale samozřejmě hraje také jeho zdravotní stav. Když vydělíte váhu výškou dotyčného v metrech na druhou, dostanete tzv. index hmotnosti BMI (Body Mass Index). Jednotlivé hodnoty indexu BMI (viz box) ukazují, zda má klient správnou váhu, nadváhu, případně zda není obézní.
„Kdo má vysoký index BMI, musí počítat s rizikovou přirážkou k pojistnému, která se vyjadřuje v procentech,“ říká mluvčí Kooperativa pojišťovny Milan Káňa. Tato přirážka se ale podle jeho slov uplatňuje až od BMI 30, tedy u obézních osob.
Česká pojišťovna vychází u životních pojistek ze dvou scénářů. Pokud klient uzavře životní pojištění pro případ smrti na částku do 150 tisíc korun, pojišťovnu podle Dagmar Koutské z odboru komunikace ČP zajímá pouze odpověď na otázku, zda je klient zdráv. Jestliže odpoví kladně a nebere invalidní důchod, nehrají kila navíc roli. Klient je bez ohledu na svou váhu pojištěn bez jakékoliv přirážky.
„Když ale není zdráv a odpoví na uvedenou otázku záporně, nebo chce uzavřít smlouvu, podle níž se v případě úmrtí na pojistku vyplácí více než 150 tisíc korun, musí klient vyplnit zdravotní dotazník. V něm se ptáme nejen na nemoci a léky, které bere, ale samozřejmě i na výšku a váhu,“ říká Koutská.
Pojišťovna může na základě zdravotního ocenění dospět k názoru, že klienta pojistí za standardní cenu, nebo s určitou přirážkou. V některých případech se pojistka nevztahuje na vybraná závažná onemocnění, která jsou v ní vyjmenována. Někdy dokonce nemusí pojišťovna klienta vůbec pojistit.
Pokud má tedy někdo zvýšený index BMI, projeví se to zpravidla v ceně pojištění . Výše přirážky k základnímu pojištění je, jak upozorňuje Koutská, přímo úměrná riziku, jež nadváha či obezita představují.
Ocenění zdravotního stavu, z něhož vychází tato přirážka, ovlivňují ovšem kromě váhy a výšky celkový zdravotní stav, věk a pohlaví pojištěného, výše vyplacené pojistné částky v případě úmrtí, délka pojistky, veškerá rizika, která kryje pojistná smlouva, nebo rodinná anamnéza.
„Každá pojistka je tedy individuální a bere v úvahy všechny zmíněné faktory. Jakýsi univerzální výpočet možných rizik neexistuje a není tak možné jednoznačně říci, kolik bude platit klient, který má deset či dvacet kilogramů navíc,“ dodává Koutská.
Jako příklad uvádí kapitálové běžně placené životní pojištění u ženy ve věku 35 let, která je pojištěna na 200 tisíc korun na 30 let. Je sice zdráva, její BMI ovšem činí při výšce 170 centimetrů a váze 104 kilogramů 36. Klientka tak patří mezi obézní. Za měsíční pojistné, které by za normálních okolností činilo 620 korun, zaplatí vzhledem k obezitě o 36 korun víc. Její pojistné za obezitu tak bylo navýšeno o 5,8 procenta. Za rok je to 432 korun a za celou dobu pojištění téměř o 13 tisíc korun navíc.
Zmíněný index BMI představuje poněkud zjednodušený model, který v zásadě dělí lidi podle poměru váhy a výšky na ty, kteří mají podváhu, normální váhu, nadváhu nebo obezitu prvního až třetího stupně. Podle toho se pak určují jejich zdravotní rizika. Za zmínku stojí, že při příliš nízké hmotnosti, tedy podváhy, jsou uváděna stejně velká zdravotní rizika, jako u osob s obezitou druhého stupně.
Odborníci nicméně upozorňují, že index BMI udává méně přesná data u dětí, starších lidí a aktivních sportovců. Přesněji by je měl stanovit lékař, který vezme v úvahu také pohlaví a věk dotyčného či dotyčné, objem jejich svalů a typ postavy. Ideální váhu si je třeba hlídat, a to nejen kvůli levnějšímu pojištění .
============================================
Jste podle BMI hubení, tlustí, nebo akorát?
Index BMI (Body Mass Index) vypočtete, když vydělíte váhu dotyčného výškou v metrech na druhou. Pokud tedy někdo váží 80 kilogramů a měří 180 centimetrů, jeho BMI činí 80 děleno (1,8 krát 1,8), což je 24,69. Je tedy ještě na horní hranici normální váhy. Kdyby vážil 100 kilogramů, jeho BMI by ale činilo 100 děleno (1,8 krát 1,8), což je 30,86 a zařadil by se mezi mírné obézní. Životní pojištění by ho pravděpodobně přišlo dráž.
----------------------------------------------
BMI Kategorie Zdravotní rizika
do 18,5 podváha vysoká
18,5 - 24,9 norma minimální
25,0 - 29,9 nadváha nízká až lehce vyšší
30,0 - 34,9 obezita 1. stupně zvýšená
35,0 - 39,9 obezita 2. stupně (závažná) vysoká
40,0 a více obezita 3. stupně (těžká) velmi vysoká
Pramen: www.vypocet.cz/bmi