Podle statistik u průměrného pojistníka jde až 75 % placeného pojistného na spoření, na pojistnou ochranu zbývá jen 25 %. Lidé si pak často paradoxně myslí, že když mají „nějaké“ životní pojištění jsou zabezpečeni proti rizikům. Svůj omyl si pak uvědomí až ve chvíli nenadálé životní situace, kdy se těžce zraní, závažně onemocní či jim zemře blízký, na kterém jsou finančně závislí. Vyplacené pojistné plnění, které je plně v souladu s pojistnou smlouvou, jim tíživou situaci kompenzuje jen v omezené míře. Tzn., nedokáže zabezpečit životní standard pojištěného a jeho blízkých, na který byli před pojistnou událostí zvyklí, neumožní jim dostát finančním závazkům např. ve formě splátky hypotéky či jiného úvěru.
Při sjednání pojistné smlouvy je vždy nejjistější začít správným nastavením pojistné ochrany tak, aby vždy odpovídala aktuálním potřebám a závazkům. Teprve potom by se člověk měl zamýšlet nad spořící složkou, jako nadstavbou pojištění. Částka u spořící složky může být bezesporu zajímavá z hlediska zhodnocení finančních prostředků. Představme si ale rodinu s dětmi, kde otec je hlavním živitelem rodiny a náhle vážně onemocní, zraní se či v nejhorším případě zemře. Obzvlášť, je-li pojistná smlouva v začátku jejího trvání, nemusí částka ze spořící složky rodině v řešení jejich finanční situace pomoci zdaleka tak, jako výplata sjednané pojistné částky, pokud je nastavena dostatečně. Životní pojištění nedokáže podobným případům předcházet, ale pokud je optimálně sjednané, dokáže velmi výrazně snížit jejich finanční dopady na pojištěného i jeho blízké.
Průzkum ukázal, že za nízkou pojistnou ochranou stojí též nedostatečná informovanost. U více, než dvou třetin respondentů se projevily podstatné nedostatky v porozumění principů životního pojištění – konkrétně v důvodech pro sjednání pojištění, stanovení optimální výše pojistné částky, délce trvání pojistné smlouvy, v náhledu na výši pojistné ochrany, využití připojištění, či v tom jak řešit situaci, když pojistník není schopen z nejrůznějších důvodů platit pojištění k již uzavřené smlouvě.
Celých 76 % klientů investuje do životního pojištění částku nižší než 1 000 Kč měsíčně, často i méně než 500 Kč měsíčně. U člověka s průměrným příjmem by však měsíčně placené pojistné mělo být výrazně vyšší, tak aby pojistná ochrana odpovídala jeho potřebám a závazkům. Pro dostatečné krytí rizik je klíčová správně nastavená pojistná částka, tzn. ta částka, která je sjednána při uzavření pojistné smlouvy, a podle níž se stanovuje i horní hranice pojistného plnění vyplaceného pojišťovnou v případě pojistné události. Ta by měla činit dvou až pětinásobek ročního příjmu pojištěného, nebo by měla v plné výši krýt případnou půjčku či hypotéku. Například pokud člověk vydělává 20 000 měsíčně čistého, tzn. 240 000 Kč ročně, pak by se pojistná částka měla pohybovat mezi 480 000 až 1 200 000 Kč.
Příloha:
Malý přehled jaká rizika může krýt životní pojištění …
Lidé často ani nevědí, jak a proč životní pojištění uzavřít a proti jakým rizikům sjednat pojistnou ochranu. Níže proto přinášíme základní přehled, jaká rizika lze v rámci životního pojištění pojistit.
Základní pojištění – riziko smrti:
Pojištění pro případ smrti je primárním smyslem životní pojištění a to v rámci všech nabízených variant tohoto produktu. V případě smrti pojištěného bude pak obmyšleným osobám vyplaceno pojistné plnění ve výši sjednané pojistné částky pro případ smrti.
Pro správné nastavení výše pojistné částky je nutné, aby si každý vyhodnotil míru svého rizika. Její výše je vždy individuální a záleží na konkrétních potřebách a možnostech každého z nás. Podle stávajícího životního standardu by si měl každý zvážit, jaký objem finančních prostředků a kolik času by jeho rodina potřebovala, aby se s výpadkem příjmů výdělečně činného člena rodiny vypořádala a podle toho si vypočítat, na jakou pojistnou částku by se měl pojistit. Pojistná částka je definována v pojistné smlouvě a bývá základem pro výpočet pojistného.
Smrtí pojištěného vzniká nárok na výplatu sjednané pojistné částky obmyšlené osobě, kterou je nutno blíže specifikovat v pojistné smlouvě. Identifikovat ji lze jménem nebo vztahem k pojištěnému. Obmyšlenou osobou může být jak fyzická, tak právnická osoba nebo nemusí být určena. Vyplacená pojistná částka pro případ smrti nespadá do dědického řízení a ani nepodléhá povinnosti zdanění.
Pojištění pro případ úrazu:
V rámci pojištění pro případ úrazu lze vždy uzavřít pojištění trvalých následků. Na pojistné plnění vzniká nárok, pokud úraz, ke kterému v době trvání vašeho pojištění došlo, zanechá trvalé následky. Pojišťovna vám pak vyplatí jednorázové plnění ve výši příslušného procenta ze sjednané pojistné částky pro případ trvalých následků. Toto procento odpovídá stupni trvalého poškození. Pokud máte k tomuto pojištění sjednáno ještě takzvané progresivní plnění, navýší vám pojišťovna adekvátně pojistné plnění až na pětinásobek.
Součástí pojištění pro případ úrazu může být dále pojištění doby nezbytného léčení. Je praktické si jej sjednat. Pojistné plnění je vyplaceno v souladu s pojistnými podmínkami dané pojišťovny formou denního odškodnění za každý den doby léčení nebo ve výši příslušného procenta ze sjednané pojistné částky, anebo vám vyplatí předem stanovenou částku za daný úraz.
Pojištění pro případ smrti následkem úrazu je jeho další součástí, při němž vyplatí pojišťovna sjednanou pojistnou částku pro případ smrti úrazem osobě uvedené v pojistné smlouvě (tzv. obmyšlená osoba). Je třeba podotknout, že pokud je úrazové pojištění sjednáno v rámci životního pojištění a pojištěný zemře v důsledku úrazu, dochází k pojistnému plnění jak z životního, tak i úrazového pojištění.
V současné době nabízejí pojišťovny i další možnosti rozšíření pojistné ochrany, jakým je například připojištění drobných úrazů nebo hospitalizace následkem úrazu.
Zajistit se proti riziku úrazu je tedy vhodné nejen pro osoby, na nichž je rodina finančně závislá. Vážný úraz a následné období spojené s rekonvalescencí finančně pocítí každý, kdo byl zvyklý na pravidelný příjem a jemu odpovídající komfort. Na výši vašeho pojistného má vliv vykonávané povolání a druh sportovní činnosti, kterou provozujete. Pojištění pro případ úrazu lze sjednat v rámci životního pojištění, ale i samostatně.
Pojištění pro případ závažného onemocnění:
Toto riziko lze připojistit v rámci každého produktu životního pojištění. Jedná se o připojištění, které nelze samostatně sjednat. Nárok na výplatu pojistného plnění ve výši sjednané pojistné částky máte v případě stanovení diagnózy závažného onemocnění. Nezbytné však je, aby byla splněna podmínka, že k onemocnění došlo poprvé, a že uplynula tzv. čekací lhůta, která trvá zpravidla 3 měsíce od sjednání pojištění.
Rozsah a přesná specifikace stadia onemocnění určují vždy pojistné podmínky a nejsou shodné u všech pojišťoven. Zpravidla máte však nárok na pojistné plnění při diagnózách, jakými jsou například infarkt myokardu, rakovina, náhlá cévní mozková příhoda (mozková mrtvice), totální ledvinové selhání, operace aorty, slepota, hluchota, transplantace životně důležitých orgánů, nitrolební nádor, operace věnčitých tepen, roztroušená skleróza, apod.
Pojistné plnění je Vám vyplaceno ve výši nastavené pojistné částky bez ohledu na náklady spojené s léčbou. Vy sami se můžete rozhodnout, zda peníze využijete na zaplacení nadstandardní léčby, na rehabilitaci nebo na nezbytnou rekonvalescenci. Částku ale můžete využít i na pokrytí případných závazků či jiných nákladů rodiny. Výši pojistné částky si stanovíte při sjednání pojištění dle uvážení, obecně je vhodné stanovit optimální pojistnou částku ve výši 50 % z pojistné částky na smrt. Pojištění lze sjednat i dodatečně ke každé smlouvě životního pojištění,
Pojištění pro případ invalidity:
Pojištění invalidity lze připojistit v rámci každého produktu životního pojištění a jedinou podmínkou pro výplatu pojistného plnění z tohoto pojištění je přiznání invalidního důchodu ze státního systému. Při sjednání pojištění je nutné si nastavit i způsob výplaty pojistného plnění. Produkty ŽP umožňují vyplacení tzv. důchodu formou jednorázové částky anebo formou ročního důchodu. U možnosti ročního důchodu si pojištěný může zvolit frekvenci výplaty, například měsíčně, čtvrtletně nebo jednou za půl roku. Pojištění invalidity nelze sjednat samostatně, a proto je často označováno jako připojištění.
Pojištění invalidity slouží zejména k zachování měsíčních příjmů pojištěného. Optimální sjednaná částka by tedy měla odpovídat rozdílu, o který vám klesne pravidelný roční příjem v případě přiznání invalidního důchodu. Výši vyplaceného invalidního důchodu ze státního systému lze zjistit z kalkulaček umístěných např. na www.mpsv.cz. Rovněž ji mívají k dispozici pojišťovací zprostředkovatelé.
Základem pojištění invalidity je zproštění od placení. Ve chvíli, kdy je vám přiznán plný invalidní důchod podle zákona o důchodovém pojištění, povinnost hradit běžně sjednané pojistné pro vás zaniká, přičemž jsou vám zachovány všechny nároky, které z vašeho pojištění vyplývají. Po dobu zproštění však není možné provádět v pojistné smlouvě jakékoli změny.
Pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti nebo hospitalizaci
Pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti
U tohoto typu pojištění si zvolíte výši denní dávky, kterou chcete pobírat v době, kdy budete v pracovní neschopnosti. Výše této dávky je limitována, neboť v součtu s dávkami vyplácenými od státu nemůže přesáhnout Váš měsíční příjem. Zvolíte si také dobu, od které chcete, aby Vám tato dávka byla vyplácena (od 15, 29, 36 dne nemoci). Toto pojištění doporučujeme uzavřít i OSVČ, kteří nejsou nemocensky pojištěni. Vyplacené pojistné plnění pak činí součin denní dávky a počtu dnů pracovní neschopnosti.
Pojištění denní dávky při hospitalizaci
Tento druh pojištění Vám zaručí výplatu sjednané denní dávky po celou dobu pobytu v nemocnici. Výši denní dávky si stanovíte sám podle Vašich potřeb a můžete ji využít k úhradě zdravotnických poplatků nebo nadstandardních služeb poskytovaných v nemocnici. Při sjednání pojištění se informujte, zda se pojištění vztahuje na jakoukoli hospitalizaci nebo jen na hospitalizaci související s úrazem.
Pojištění denních dávek pro případ pracovní neschopnosti slouží zejména k zachování měsíčních příjmů pojištěného. Doporučovaná denní dávka (krát 30 dní) by tedy měla odpovídat rozdílu, o který vám klesne pravidelný měsíční příjem v případě, že budete práce neschopný. Orientační výši nemocenských dávek ze státního systému lze zjistit z kalkulaček umístěných např. na www.mpsv.cz. Rovněž ji mívají k dispozici pojišťovací zprostředkovatelé. Pojištění lze sjednat samostatně nebo v rámci sjednání životního pojištění. Nabídky jednotlivých pojišťoven se liší v závislosti na konkrétních pojistných podmínkách.

Další informace k rizikům v rámci životního pojištění najdete na www.pojistizivot.cz