V úrazové pojistce se dá sjednat denní odškodnění za každý den léčby úrazu a také odškodnění pro případ, že úraz zanechá trvalé následky nebo způsobí smrt. Stále vyhledávanější jsou i úrazové pojistky s progresivním plněním, kdy při velmi vážných úrazech a trvalých následcích pojišťovny vyplácejí několikanásobek sjednané pojistné částky.

Pokud dojde k nahlášení úrazu , začne fungovat ve všech pojišťovnách prakticky shodný mechanismus. Klíčem k určení, kolik pojišťovna za den léčení úrazu vyplatí a jak rozsáhlé následky úraz zanechal, jsou takzvané „oceňovací tabulky“. Ty si každá pojišťovna vytváří sama, s vývojem medicíny je po čase vždy aktualizuje a klienti mají právo do nich nahlížet na všech jednacích místech pojišťovny.

„Na vytvoření tabulek spolupracují pojišťovny se zkušenými lékaři, jde například o ortopedy, neurology či chirurgy,“ přibližuje Helena Louženská, ředitelka likvidace pojistných událostí pojišťovny UNIQA. Tabulky jednotlivých pojišťoven se podle Louženské v Česku příliš neliší, rozdíly jsou jen v detailech a tyto podrobnosti pojišťovny nezveřejňují. Pokud je pojišťovna štědřejší v jednom parametru, zpravidla ubere v jiném.

Třeba tržná rána v délce jednoho až dvou centimetrů, která si vyžádala stehy chirurga, se podle tabulek léčí dva týdny. Větší rány se hojí až osm týdnů. Přiměřená doba léčby u podvrtnutého kotníku je obvykle pět týdnů. „Každý člověk je ovšem jiný. Někdo se léčí rychleji, jiný s komplikacemi. Korektní pojišťovna by k tomu měla vždy přihlédnout,“ říká Louženská.

Úrazové pojistky se proto nikdy neobejdou bez papírování, každá pojišťovna potřebuje získat od klienta co nejvíce dokladů o léčbě. „Tedy všechny lékařské zprávy, dokumenty z průběhu rehabilitace, propouštěcí zprávy z nemocnice a další lékařskou dokumentaci. Čím více máme dokladů k dispozici, tím objektivněji můžeme posoudit, jak vážný úraz byl,“ říká Helena Louženská.

Konkrétní denní odškodnění, které pojištěnému náleží za každý den léčení, vypočítávají pojišťovny vynásobením pojistné denní sazby sjednané ve smlouvě a počtem dnů léčby určené podle oceňovacích tabulek s přihlédnutím ke všem lékařským dokumentům. Kdo je tedy pojištěný například na denní sazbu ve výši 200 korun a s tržnou ránou velkého rozsahu se léčí osm týdnů, dostane od pojišťovny zhruba 11 200 korun.

Čím je sazba vyšší, o to víc peněz pojištěný dostane, dražší je samozřejmě ale i roční pojistné. V pojišťovně UNIQA ovšem vyplácejí denní odškodné nejvýše za 200 dnů léčby a například u České pojišťovny za 365 dnů léčby. „Dříve si lidé sjednávali v úrazových pojistkách zpravidla padesátikorunovou sazbu denního odškodnění, dnes volí alespoň 100 korun i vyšší částky,“ popisuje trend Louženská.

Kdo si v pojistce sjedná odškodnění pro případ, že mu úraz zanechá trvalé následky , musí počítat s tím, že se vždy čeká určitou dobu, nejdéle však čtyři roky, na ustálení těchto následků. Teprve pak se dá podle oceňovacích tabulek stanovit přesné procento zdravotního poškození, a z něj vypočítat částka, na kterou má pojištěný podle smlouvy nárok. „U každého ztrátového poškození, například při amputaci končetiny, mohou pojišťovny vyplatit zálohu,“ říká Louženská.

Aby pojišťovna peníze při trvalých následcích vyplatila, musí poškozený klient nechat odborného lékaře vyplnit tiskopis , ve kterém specialista přesně popíše, jaké trvalé následky mu úraz způsobil. Pokud lékař vyplní vše poctivě a správně, pojišťovny klienta na revizní kontrolu většinou neposílají. Pouze nechávají zkontrolovat doklady a lékařské zprávy svým revizním lékařem.

I při výpočtu odškodnění za trvalé následky se používají oceňovací tabulky. V nich má každá pojišťovna popsané všechny druhy trvalých následků. K nim je přiřazeno určité procento nebo procentní rozsah poúrazového poškození. Tyto údaje opět patří k interním informacím každé pojišťovny a po čase se mohou s vývojem medicíny změnit.

„Například ztráta koncového článku palce znamená dvanáctiprocentní poškození, při ztrátě dvou článků palce jde o dvacetiprocentní poškození a u ztráty špičky nosu je podle tabulek ohodnocena 10 procenty. Hybnost kolena může být poškozena do 35 procent. Nedostatečná funkčnost ledviny je ohodnocena v rozmezí od 50 do 100 procent. Zde pak závisí na tom, jak konkrétní případ vyhodnotí odborní lékaři i revizní lékař pojišťovny,“ přibližuje Helena Louženská.

Co je to úraz
--------------------------------------------
Úraz musí být vždy náhlý, neočekávaný a jasně prokazatelný. Podle pojišťoven dochází k nejvážnějším úrazům s trvalými následky při autonehodách. Lidé v produktivním věku se nejčastěji zraní při sportu, například při lyžování nebo fotbale. Četné jsou také úrazy v domácnosti třeba při vaření či úklidu. Děti utrpí většinou úraz při hře, nejčastěji tržné rány.

Častým omylem je, že z úrazové pojistky se dají odškodnit například bolestivá záda nebo zablokovaná páteř po domácím úklidu. To ale úraz není.