V souvislosti s krizí se začalo mluvit o bezpečnosti prostředků uložených na účtech pojišťoven. Jaké je zajištění těchto peněz a perspektiva jejich zhodnocení po desítkách let?

Obrovské finanční prostředky leží na běžných účtech a termínovaných vkladech bank, ve velkém se rozběhly investice do fondů. Mnoho lidí má ale podstatné prostředky i na účtech pojišťovny, u které si sjednali penzijní připojištění nebo životní pojištění se spořicí složkou. Měsíční úložka bývá ve výši jednoho i několika tisíc korun a trvání smlouvy je nastavené i na několik desítek let. Z takto střádaných úspor se stává podstatný zdroj prostředků na důchodový věk.

Jak jsou tedy tyto peníze u pojišťoven zabezpečeny?

Nejčastější formou střádání na důchod v rámci pojistných produktů je nyní penzijní připojištění a investiční životní pojištění. Co se týče penzijních fondů, ty už s pojištěním mají velmi málo společného, jedná se spíše o pravidelné ukládání peněz s využitím státní podpory a případně daňových výhod. Fungování penzijních fondů je svázáno přísnou legislativou a investice směřuji z drtivé většiny do dluhopisů. Krach penzijního fondu je tedy při stávající situaci nepravděpodobný, leda že by někdo s penězi doslova „utekl,“ nebo že by z fondu začali odcházet desetitisíce podílníků se svými úsporami. Vzhledem k nevýhodnosti předčasného ukončení penzijního připojištění a malé konkurence mezi jednotlivými fondy je to dost nepravděpodobné.
Vzhledem k nastavení penzijních fondů je však třeba počítat se zhodnocením, které se v době krize pohybuje nad dvěma procenty, v době ekonomického růstu dosahuje i 3 až 4 %. Protože se jedná o poměrně jednoduchý produkt nezatížený poplatky, můžeme si spočítat, kolik prostředků lze očekávat v momentě ukončení smlouvy v 60 letech.

Investiční životní pojištění

Mnohem složitější a méně průhledné jsou principy investičního životního pojištění. Ani na úspory, resp. investice se pojištění skrze Fond Pojištění vkladů nevztahuje, i na fungování pojišťoven však dohlíží Centrální banka a legislativa je nutí ke tvorbě technických rezerv. „Ty představují hodnotu budoucích úhrad závazků pojišťovny. Konkrétně je zákonem definována i Rezerva pojistných životních pojištění a nakládání s ní,“ vysvětluje Ema Novotná z České asociace pojišťoven.
Osud spořicí složky je ovšem závislý i na zvolených investicích. V tomto ohledu je vývoj shodný s osudem prostředků v podílových fondech, protože právě do nich pojištěný své peníze směřuje. Podle odborníků je však výhoda investic v životním pojištění v tom, že lidé nepodléhají tolik panice a místo unáhlených výběrů kvůli krizi investice drží. Důvodem bude zřejmě i to, že o svých penězích u pojišťovny mají lidé menší přehled. Struktura poplatků je u investičního životního pojištění velmi pestrá a je důležité si i uvědomit, že z měsíční úložky jde část prostředků na zvolené pojištění. Jedná se tedy především i o pojistný produkt, nejen o investici. Poplatky jsou navíc nastaveny tak, že nejvíce platíte v prvních letech trvání smlouvy a na investice tak jde v tu doby velmi málo.
Nejpodstatnější jsou měsíční poplatky za správu pojištění a u investičního pojištění i za správu portfolia (ve výši 1-3 % z prostředků). Platit budete i za vklad a výběr pojistného a prostředky vyplácené na konci trvání smlouvy budou zdaněny.