GENERÁLNÍ ŘEDITEL ČESKÉ POJIŠŤOVNY IVAN VODIČKA:
* V České pojišťovně pracujete přes dva roky. S jakými představami jste do ní vstupoval?
Do České pojišťovny jsem nastoupil v roce 2007 jako finanční ředitel. Byl to můj první tuzemský zaměstnavatel, za sebou jsem měl několik let působení v zahraničí. Byl jsem proto velmi zvědav, jak zvládnu nový obor a zároveň návrat do Čech a příchod do poměrně mohutné společnosti.
* Lze tedy spíše hovořit o pocitech?
Ty prvotní byly, zda to zvládnu a jak to půjde rychle. To byl můj začátek v České pojišťovně.
* Co jste si v té době myslel o českém pojistném trhu?
Byly to pozitivní věci, protože jsem měl o tomto trhu dobré informace. Český trh je stabilní, relativně zdravý, se zdravou mírou konkurence. Vyznačuje se i tím, že se k sobě konkurenti chovají slušně, konkurují si, ale nedělají vůči sobě podrazy či nečekané věci. Trh má růstový potenciál, protože česká populace je v řadě oblastí objektivně podpojištěná. Jde tedy o perspektivní trh.
* Do pojišťovnictví jste nastoupil v době, kdy se mu dařilo a roční růst se pohyboval nad pěti procenty. Ale záhy přišla změna, finanční krize. Jak podle vás trh poznamenala?
Pojistný trh zpomalil růst, nicméně i loni rostl. Jsem přesvědčen o tom, že jak se postupně navrátí hospodářský růst a přestane se zvyšovat nezaměstnanost, tak se tento trh oživí a jeho růst bude nadstandardní.
* ČP má na trhu výsadní postavení, v některých sektorech i dominantní. To jste při vašem příchodu do firmy věděl. Existuje ale něco, v čem jste musel vaše představy o firmě korigovat?
Celá Česká pojišťovna i její vrcholoví manažeři si v několika posledních letech začali silně uvědomovat, že není podstatné být dominantní z hlediska podílu na trhu, ale podstatné je být vnímán jako ten nejlepší poskytovatel pojištění. Řekl bych, že ČP se z období určité arogance, kdy měla dominantní postavení a lidé neměli příliš na výběr, dostala do období, kdy konkurence už natolik posílila, že si firma začala silně uvědomovat, že to je hodně o klientech. A o tom, co jim nabízíme jiného než ostatní. Jde o podstatnou mentální změnu, která vyžaduje jinak směřované úsilí nejen v obchodě, ale doslova v každém koutě podniku.
* Nemohu se v této souvislosti nezeptat, v čem je vlastně výhoda největší pojišťovny?
Velká pojišťovna má především dosah na velké množství stávajících a potenciálních klientů. Protože má velký klientský kmen. Našeho pojišťováka potkáte daleko pravděpodobněji než jeho kolegu z nějaké menší společnosti. Všude máme své přepážky a také agenty. Naší velkou výhodou je rovněž to, že stavíme obchod převážně na vlastních obchodních kanálech, většinu obchodů přinášíme v retailovém pojištění.
* A co ekonomické výhody?
Vzhledem k naší dlouhodobé historii a k obrovskému počtu klientů lépe rozumíme škodám, máme dostatek statistických údajů a jsme schopni efektivně řídit náklady pojišťovny a hospodařit s prostředky klientů. Protože máme nejvíce klientů, jsme například v případě letošní sněhové kalamity schopni lépe plánovat možné následky a víme předem, co všechno musíme pro klienty udělat. Věřím, že v tomto ohledu máme lepší výchozí postavení než mnohé jiné pojišťovny.
* Myslím, že jste skromně přešel jednu vaši výraznou výhodu – logo.
Samozřejmě. Naše značka patří k velkým hodnotám, patří mezi takzvané olympijské značky. Je to dáno její velkou znalostí a tím, že klienti dlouhodobě vědí, co mohou od naší značky očekávat, a jejich očekávání jsou naplňována. Nemyslím jen ve finančním smyslu, ale také ve smyslu kvality a rychlosti služeb. Díky tomu, že jsme velcí a silní a dobře hospodaříme s prostředky klientů, jsme dlouhodobě velmi stabilní a jsme také kdykoli schopni dostát svým závazkům vůči klientům. Mimo jiné máme nejvyšší možný rating od mezinárodních agentur, který je v Česku možné získat. Ten byl potvrzen minulý týden.
* A nyní k odvrácené straně téže mince. Jaké přináší řízení velkého pojišťovacího ústavu nevýhody?
Odpovím příměrem. Když jedete s motorovým člunem, tak je to něco jiného, než když řídíte tanker...
* Věřím, zejména když přijdou zatáčky...
... a také brzdění a zrychlování. Tím je ve zkratce pojmenována naše hlavní nevýhoda. Společnost má díky velkému množství produktů a zaměstnanců, obchodních kanálů a počítačových systémů samozřejmě mnohem náročnější řízení, než je tomu u menších pojišťoven. ČP – na rozdíl od řady poboček zahraničních firem – v podstatě nedostala nic do vínku a dokázala se rozvíjet sama vlastními silami a schopnostmi. Nyní sice už máme zahraniční akcionáře, ale ti se sem spíše jezdí dívat, než aby nám diktovali, jak musíme věci dělat, že zde máme jejich software a takto bude vypadat naše organizace. Což je běžná praxe mezinárodních pojišťoven. My jsme stále ve stavu, kdy musíme věci objevovat vlastními silami.
* Ale uznejte, že to může být i předností, prostorem pro větší kreativitu...
Jistě, naše postavení je v tomto i určitou výhodou, protože to naše zaměstnance více motivuje.
* ČP bývá někdy vyčítána jistá nepružnost. Co vy na to?
Je nutné si uvědomit, že jsme pojišťovnou pro velké množství lidí, ústavem takříkajíc pro každého. Nebudeme tedy rozpracovávat zvláštní nabídky jako na běžícím pásu, ani reagovat na všechny možné exotické poptávky. Vždy však musíme být schopni profesionálním způsobem sloužit obyčejným lidem.
* Hovořme konkrétněji. Co třeba v pojištění vozidel?
V tomto případě neustále slyším, proč nejsme schopni udělat výhodnou nabídku na támhletoho bavoráka nebo Audi Q7, kde nás předběhla ta a ta pojišťovna, a proč my to máme tak drahé. Odpovídám, že zde nejsme proto, abychom pojišťovali tři procenta luxusních vozidel na trhu, ale proto, abychom dokázali pojistit třeba těch 30 procent obyčejných starých škodovek. To vše spolu souvisí. Kdybychom byli ve velké firmě příliš flexibilní, tak se nám rozpadne standard našeho servisu pro naši hlavní klientelu.
* Mám tomu rozumět i tak, že jste především pojišťovnou pro „člověka z ulice“?
Do značné míry ano. Jsme pojišťovnou, která je schopna uspokojit poptávku většinové populace. „Člověk z ulice“ na ČP nejsnáze natrefí a setká se u nás s komplexní nabídkou a vysokou úrovní služeb. Myslím si, že naši partneři také ocení, že mají širokou škálu finančních služeb u jednoho partnera, který má stabilitu a renomé a z dlouhodobého pohledu je spolehlivý. Je to pro ně určitě lepší, než aby obíhali pojišťovny a například u jedné si pojistili střechu, jinde sjednali životní pojistku, ještě jinde uzavřeli třeba penzijní připojištění. A najednou z toho je totální guláš. Myslím si, že ČP je na tom z hlediska spektra své nabídky velmi dobře a asi těžko najdeme jinou pojišťovnu s takovou šířkou služeb. Takzvaný člověk z ulice je u nás na správné adrese, my nejsme „výběrová“ pojišťovna.
* Jste největší českou pojišťovnou, z toho vyplývá i vaše společenská odpovědnost. Jak ji pojímáte?
Česká pojišťovna výrazně podporuje celou škálu akcí, které do tohoto rámce zapadají. Ať to už jsou akce sportovního charakteru, nebo z oblasti kultury. Máme svoji galerii, podporujeme Letní divadelní shakespearovské slavnosti a máme další aktivity. Známé jsou naše akce z oblasti bezpečnosti silničního provozu, Gentleman silnic či Český šofér.
* Druhou stranou je také zodpovědný přístup ke státu. Co byste k tomu řekl?
Vždy jsme patřili k největším plátcům daně z příjmů. ČP také nedávno nabídla možnost významné úspory nákladů v oblasti správy zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, která by státnímu rozpočtu přinesla úsporu minimálně 550 miliónů korun ročně. Je škoda, že toho stát nevyužil. Snad mohu dodat, že po nástupu do ČP jsem byl až překvapen, jak je tato společnost transparentní a připravená se v těchto oblastech chovat společensky zodpovědně.
* A co etika v podnikání?
Ta k tomu patří. Tato instituce je tak veliká, že ovlivňuje dobré mravy. A tam jsme si dali jeden z klíčových cílů podnikat poctivě. Snažíme se o to, aby způsob, kterým pracují naši obchodníci, aby produkty, které nabízíme, měly pro klienta poctivý charakter. To neznamená, že jsou vždy nejlevnější. Spíše nám jde o to, aby lidé rozuměli tomu, proti čemu je pojistky chrání. Aby nečekali nereálné věci, ale naopak věděli, na co se mohou opravdu spolehnout.
* Srozumitelnost a férovost pojistek vždy byla a je zapeklitá věc, souhlasíte?
To je v pojišťovnictví notorický problém. Vy jako klient platíte a platíte pojistku. Potom se něco stane a vy nevíte, na co máte či nemáte právo. A k tomu máte stránky drobného textu smlouvy, který někdy nemůžete ani přečíst. A máte se s pojišťovnou dohadovat co a jak. To je zásadní problém tohoto oboru.
* A vaše východisko?
Řekli jsme si, že problém poctivosti a férovosti je něco, co chceme razantně chytit do rukou a řešit vše od toho, jak pojistné podmínky vypadají a aby byly pro lidi srozumitelné.
* To už hovoříte i o vaší podnikatelské filozofii...
Myslím si, že v pojišťovnictví, tak jako ve všech podnikatelských službách, úspěch začíná od toho, že mám klienta, který rozumí, proč chce být pojištěn právě u mne. Nemělo by to být proto, že jsem k němu přišel s nabídkou první. Klient musí vědět, že s ním budu poctivě komunikovat, že mu poskytnu servis, a pokud se mu něco stane, že se o něj postarám. To je základ, na kterém se staví obchodní výsledky. V pojišťovnictví je právě tato věc trochu podceňovaná, hodně se zde hraje na sílu distribuce, že to je pro lidi právně srozumitelné. Ale zapomíná se na to, že klienti jsou lidé, kteří potřebují lidské zacházení. I když klientům říkáme něco, co se jim nemusí líbit, přesto jim to musíme umět říkat lidským způsobem, kterému budou rozumět. To je hlavní myšlenka, kterou se snažím vnášet do firmy.
* A teď něco osobního. Je o vás známo, že hrajete na saxofon. Jak jste se k tomu dostal?

V deseti jsem začal hrát na klarinet, chodil jsem s dětskou dechovkou pochodovat na Prvního máje. V pubertě jsem chtěl něco, co je více sexy, a tak jsem začal hrát na saxofon. Přiživoval jsem se tím i na vysoké škole a pravděpodobně, kdybychom zde měli socialismus, asi bych aktivně muzicíroval. Nyní si zahraji jenom občas.

* A co děláte ve volných chvílích, tedy mimo hraní?

Mám čtyři děti, což je poměrně časově náročné. Mým „koníčkem“, pokud se na to ptáte, jsou tedy děti. Ve sportu se zaměřuji na lyžování, horská kola, trochu tenis, plavání, potápím se. Nedávno jsem se synem začal po třiceti letech znovu chytat ryby. Nepustil jsem se do golfu, vydat se tímto směrem, tomu se intenzivně bráním.

***

Úspěch začíná od toho, že mám klienta, který rozumí, proč chce být pojištěn právě u mne

IVAN VODIČKA (45) V letech 1993 až 1996 byl ředitelem pro strategické plánování Pražských pivovarů (Bass Brewers). V dalších dvou letech působil jako ředitel služeb klientům společnosti System Software Associates Eastern Europe v ČR. V letech 1997 až 2007 pracoval v různých pozicích holandského koncernu Royal Numico NV (potravinářství), v letech 1999–2003 například jako generální ředitel společnosti Nutricia Česko a Slovensko zodpovídal za řízení místní pobočky koncernu. Do České pojišťovny přišel v září 2007. Začal na pozici finančního ředitele a generálním ředitelem se stal v srpnu 2008. V současné době působí také ve funkci místopředsedy správní rady České kanceláře pojistitelů. Vzděláním je inženýr v oboru technické kybernetiky – robotiky. Ivan Vodička je ženatý a má čtyři děti.

Foto autor| Foto archív