Přestože tři čtvrtiny lidí tvrdí, že mají domácnost proti zlodějům zajištěnou dostatečně, má poněkud překvapivě zároveň 60 procent Čechů obavy z vyloupení. Řada bytů či domů je přitom podpojištěna. Odhalují to průzkumy i praxe.
Pojištění bydlení by podle odborníků mělo být v dnešní době naprostou samozřejmostí. Lidé sice pojistku mají, často však na nízkou částku a jen proto, že musí. Že je domácnost takzvaně podpojištěna, se pak většinou ukáže, až když pojišťovna neuhradí plnou škodu.
"Téměř čtvrtina respondentů průzkumu uvedla, že pojistku uzavřela pouze proto, že musela, například kvůli hypotéce," říká Petr Svoboda, vrchní ředitel produktového managementu občanského pojištění České pojišťovny. Podhodnocený domov znamená nízkou náhradu
Někteří lidé se snaží ušetřit na pojištění tím, že sami zvolí nižší pojistnou částku. Jejich domácnost je pak ale pojištěná na nižší hodnotu, než kterou ve skutečnosti má a je podpojištěná. "Takový přístup je velmi riskantní a nezodpovědný. V případě škodní události jim pak totiž vyplacené pojistné plnění nemůže v žádném případě stačit na uvedení domácnosti do původního stavu," vysvětluje Petr Svoboda.
Podle průzkumu České pojišťovny je průměrná roční platba za pojištění bydlení 2 439 korun, celá třetina pojištěných platí ale ročně méně než 1 500 korun. Nejvyšší pojistky mají uzavřené obyvatelé Prahy, Středočeského a Libereckého kraje. Smlouvu je dobré zkontrolovat každé dva roky
Na dalším místě je nedbalost, léta neaktualizované pojistné smlouvy. Průzkum odhalil, že celá třetina dotázaných má majetkové pojistky starší než 7 let, 16 procent respondentů uzavíralo pojištění před rokem 1999, téměř 20 procent českých domácností má smlouvu starou více než 12 let.
V případě pojištění domácnosti a nemovitosti je velice důležité aktualizovat pojistnou smlouvu přibližně každé dva roky, nebo když se například rekonstrukcí změní hodnota majetku o více než 15 procent.
"Podle našich zjištění lidé také zapomínají, že při každé změně vlastníka nemovitosti aktuální smlouva zaniká. To platí i pro přepis mezi rodinnými příslušníky, třeba z otce na syna. Nový majitel musí tedy uzavřít smlouvu novou. I to je ideální příležitost pro zamyšlení se nad tím, co a jak pojistit," upozorňuje Petr Svoboda. Zabezpečení nezbavuje lidi strachu ze zlodějů
V anketě Direct Pojišťovny vyjádřilo obavy před vykradením šest z 10 dotázaných, i když nějak zabezpečení jsou. Zlodějů se obává 41 procent lidí během dovolené a zhruba každý čtvrtý při odjezdu na víkend. Podobně mají lidé strach z vloupání přes den, kdy jsou v práci. Výrazně častěji to ale v anketě uváděly ženy (34 %) než muži (21 %). Z nočního vloupání má pak obavu každý šestý. Není divu, když bylo podle policejních statistik v loňském roce vykradeno přes 10 tisíc bytů a rodinných domků.
"Ve výsledcích nás nejvíce překvapil paradox, kdy si na jedné straně lidé myslí, že zabezpečili svou domácnost proti zlodějům dostatečně, ale na druhou stranu se jich stále obávají. Pouze čtvrtina lidí uvedla, že podle svého mínění nemají domácnost dostatečně chráněnou. Čtyři z deseti těchto lidí s tím však chtějí něco dělat. Mezi respondenty staršími 45 let je to dokonce více než polovina," upřesňuje Radim Kavka, produktový manažer Directu.
Tři čtvrtiny těch, kteří cítí v zabezpečení své domácnosti rezervy si chtějí lépe zabezpečit vchodové dveře. To odpovídá také uvažování většiny lidí, kteří mají podle svého názoru domov dostatečně chráněn proti zlodějům. Dvě třetiny z nich čerpají svou jistotu ze zabezpečení vchodu. Pětina pak nezapomíná na zajištění oken mříží, bezpečnostní fólií či roletou. Stejný počet Čechů má doma alarm a každý šestý spoléhá na kamerový systém nebo pult centrální ochrany.
Část respondentů, kteří uvádějí, že nemají domov uspokojivě zabezpečený proti nezvaným návštěvníkům, s tím ani nechce nic dělat. Nejčastěji tvrdí, že jim chybí na lepší ochranu peníze, nemají co ztratit nebo jsou k zabezpečovací technice skeptičtí.