Už jsme si řekli, že zaměstnanecké benefity by měly především přinášet prospěch zaměstnancům. A ukázali si, že leckdy to tak není – prospěch z nich může mít prodavač finančních produktů a zaměstnavatel, na zaměstnance nezbyde. Dnes se tedy podíváme, který benefit se komu vyplatí.
Pro úplnost zopakuju, že se bavíme o finančních benefitech a konkrétně o životním pojištění a penzijním spoření. Pro zaměstnavatele mají příspěvky na tyto produkty kouzlo spočívající v tom, že když dají zaměstnanci korunu, dostane korunu – ta není dál zatěžována daněmi a odvody na povinná pojištění. A ještě dodám, že samozřejmě i zaměstnavatel při rozdávání výhod sleduje nějaký svůj zájem a počítá, že na benefitech vydělá: jeho zisk by měl ale být spíš zprostředkovaný, jeho ziskem by měla být vyšší loajalita a pracovní nasazení spokojených zaměstnanců.

Tak. To bychom měli úvody. Než se ale dostaneme k modelovým příkladům, komu se co vyplatí, ještě v rychlosti zrekapitulujeme, co je a jak funguje penzijní připojištění a životní pojištění.

Penzijní připojištění je pro klienta beznákladový produkt. Mezi hlavní výhody patří garantovaný nezáporný výnos, možnost měnit výši příspěvků a právě nulové náklady na straně klienta. Nevýhodou jsou především nízké kapitálové výnosy, často nepokrývající ani inflaci a nízká likvidita. Peníze získáte nejdříve při odchodu do důchodu, po 15 letech formou výsluhové penze nebo zrušením připojištění.

Pokud si na penzijní připojištění ukládá peníze i sám zaměstnanec, má navíc nárok i na státní příspěvek.

Během roku 2013 bude možné úspory převést pod správu nových penzijních společností. Zde také bude možné zvolit investiční strategii, která nám může vyhovovat více.

Zaměstnavatel si může odečíst z daní také příspěvky na rezervotvorné životní pojištění. Ono slůvko rezervotvorné znamená, že pojištění pouze nekryje rizika, ale že se v jeho rámci také tvoří finanční rezerva. Pokud se bavíme o rezervotvorném životním pojištění jako zaměstnaneckém benefitu, máme na mysli výběrové či investiční životní pojištění. V rámci investičního životního pojištění si účastník dnes může vybrat produkt s garantovaným výnosem– stejně jako ustaršího kapitálového pojištění; na rozdíl od něj však může s ohledem na svůj vztah k riziku volit i investiční strategii. Při výběru peněz z příspěvků zaměstnavatele na pojištění před 60 lety věku a minimálně pěti letech spoření je povinnost tento výběr dodanit 15 procenty. To za nás udělá pojišťovna.

Rezervotvorné životní pojištění v sobě tedy kloubí spoření a pojištění. Daňově odečitatelné jsou příspěvky, které jdou právě na spořící složku či pojištění pro případ smrti. Výhody životního pojištění je u dnešních produktů flexibilita, možnost vybrat si investiční strategii, s jakou se budou příspěvky investovat. Zpojištění se dají při splnění různých podmínek peníze vybírat i bez rušení smlouvy. Mezi nevýhody pak jednoznačně patří vysoké počáteční náklady, které většinou zlikvidují i první dva roky úspor.

Řekněme, že ve všech modelových příkladech vystupují štědrý zaměstnavatel a zodpovědný zaměstnanec. Štědrý zaměstnavatel chce přispívat 1 000 korun (kdo by si nechtěl udržet zodpovědného zaměstnance) a zodpovědný zaměstnanec si chce ještě navíc odkládat 500 korun ze svého. Modelové příklady stejně dobře poslouží zprostředkovateli a zaměstnavateli, jejichž cílem je spokojený klient a zaměstnanec, tak i zaměstnanci, který se chystá se zaměstnavatelem o podobě svých benefitů vyjednávat.

Vážení čtenáři, ve třech článcích jsem se pokusil naznačit, jaký je význam finančních benefitů pro zaměstnance a jakou roli při rozmýšlení, který zvolit, mají a můžou mít zprostředkovatelé. Pokud máte šťastnou ruku či ověřeného poradce, nedopadne program zaměstnaneckých výhod špatně. Museli jsme samozřejmě vynechat mnoho podstatných detailů, aby byly texty přehledné, takže pokud máte konkrétní dotaz či připomínku, sejděme se prosím níže v kultivované diskuzi. Nebo mi napište – e-mailovou adresu najdete v boxíku.

============================================

--------------------------------------------
----------------------------------------------
váš vklad státní příspěvek
100 Kč 50 Kč
200 Kč 90 Kč
300 Kč 120 Kč
400 Kč 140 Kč
500 a více Kč 150 Kč
----------------------------------------------

To jsou dosavadní pravidla. Letos však nakonec poslanci schválili změny. Státní příspěvek se nově bude poskytovat až u vkladů od 300 korun výš. Podpora bude nově 90 korun plus 20 procent z částky přesahující 300 korun, a to až do 999 korun. U vkladů 1 000 korun a více bude státní podpora 230 korun.

Finanční poradce Partners For Life Planning. Specializuje se na privátní klientelu, je garantem korporátního obchodu pro firmy nad 50 zaměstnanců a asistentem ředitele obchodní sítě. Držitel certifikátu European Financial Advisor (€FA™).

Co si budeme povídat, takový klient je zlým snem každého poradce. Nemá silnou motivaci spořit či plánovat. Je mladý a cítí se tedy většinou zdravý. Rizika nevidí či podceňuje, peníze si chce především užívat.

Takový člověk pravděpodobně ještě párkrát změní místo, dá si studijní prázdniny nebo odjede do zahraničí. Řešení by rozhodně mělo být flexibilní a peníze snadno dostupné.

V takovém případě bude vhodné využít životní pojištění. Ale pozor, zařiďme to takto: příspěvek zaměstnavatele nebude chodit na účet běžného pojistného, ale jako takzvané mimořádné pojistné. Zde je dobré prostudovat podmínky pojištění a ujistit se v pojišťovně či u zprostředkovatele, že se z těchto příspěvků nebudou umořovat počáteční náklady smlouvy (k tomu podrobněji v článku Zaměstnanecké benefity – o kolik vás připraví). Jde o to, aby tyto příspěvky byly od počátku pěkně v plusu. A zároveň aby šly opět vybrat a použít dle uvážení.

Pokud klient počítá s tím, že by peníze mohl chtít v průběhu několika málo let vybrat, měl by zvolit garantovanou či konzervativní strategii. V případě, že si pojištění i peníze hodlá nechat na dlouhou dobu a nebude je potřebovat, může volit agresivnější strategie.

Vlastní pětistovka by pak měla posloužit jako běžné pojistné, které půjde na základní krytí rizik úrazů, invalidity a pracovní neschopnosti, jakožto dvou největších strašáků lidí, kteří nemají závazky, ale nechtějí zůstat nikomu na krku, když jim osud nebude přát.

Toto řešení při volbě správného pojištění zajistí, že zaměstnavatel poskytuje benefit, který zaměstnanec skutečně může využít a který ho zároveň kryje proti největším rizikům. Zprostředkovatel díky citlivé a vyvážené práci také nepřijde o svůj díl odměny, takže neumře hlady. A také nepřijde o klienta.

To je naopak sen každého dobrého poradce. Rodina, která přesně zná své příjmy a výdaje. Ví, že co si neušetří, to nemá. Velmi vážně bere rizika, která by způsobila výpadek příjmů – nemůžou si ho totiž dovolit. A mají také své sny a cíle. Chtějí dobře vychovat děti, zaplatit jim dobrou školu či připravit lepší start do života, než měli sami. Vědí, že budou potřebovat větší auto, a až děti odrostou, tak si pořídí chatu na Sázavě či v Beskydech.

Rodiče mají pravděpodobně stálé zaměstnání. Pokud jim zaměstnavatel nabídne možnost příspěvků (pokud ne, nic nedají za to, když se ho sami zeptají), rozhodně se jim budou hodit. V tomto případě mohou využít příspěvek přímo na životní pojištění a to na hlavní pojištění pro případ smrti. Přece jen mají hypotéku avtom případě je pojištění téměř nutností. Díky příspěvkům od zaměstnavatele může rodina své peníze využít někde jinde – třeba na spoření pro děti. Díky pěti stům měsíčně od zaměstnavatele může být třicetiletý otec pojištěn do 60 let na milion korun. Druhou pětistovku od zaměstnavatele si může nechat posílat na penzijní připojištění. Svých pět set korun pak bude posílat dle uvážení a aktuální finanční situace rodiny na jeden či druhý produkt. Ať už jako spoření, nebo vyšší zajištění a krytí zdravotních rizik v pojištění. Výhodou u penzijního spoření je, že k vlastnímu vkladu zaměstnanec dostane státní příspěvek, ataké to, že když se zrovna pětistovka bude hodit jinde, prostě se dá na penzijko neposlat a nic se neděje. Výhodou pojištění je pak to, že jednak vede člověka ke spořicí disciplíně: pětistovka se prostě nesmí utratit, pošle se na pojištění, a pak také to, že pokud se peníze posílají na „spořicí“ (přesněji investiční) složku, peníze budou snáze dostupné.

V tomto případě příspěvek zaměstnavatele může posloužit, aby ušetřil rodičům výdaje za pojištění, které by s dětmi a hypotékou na krku rozhodně měli mít. Zároveň může část příspěvku sloužit na dlouhodobé spoření v penzijním fondu, který si rodič po příchodu reforem bude moci převést pod nové penzijní společnosti, kde pak bude moci volit investiční strategii, která mu třeba přinese lepší zhodnocení, než nabízí dnešní penzijní připojištění. V tomto případě zmodelového příkladu opět vycházejí zaměstnavatel, zaměstnanec i zprostředkovatel vítězně. Každý z takto nastavených benefitů čerpá úměrné výhody.

Jak lze asi očekávat, třetí příklad se týká člověka za zenitem mladických a rodičovských starostí. Má stabilní práci a příjem. Do nedávna většinu z vydělaných peněz investoval do vzdělání dětí a splácení úvěru ze stavebního spoření. Celý život si spoří po malých částkách a nyní chce ještě ušetřit co nejvíc peněz, aby si blížící se důchod taky trochu užil.

V tomto případě se už vyplatí využít penzijní připojištění a směrovat na něj celý příspěvek zaměstnavatele i vlastní vklad. Vklad se bude zhodnocovat po malých, ale bezpečných částkách, díky vlastním vkladům i stát přidá státní příspěvek. Tímto způsobem se za deset let dá bezpečně ušetřit cca 230 tisíc korun za patnáct dokonce 360 tisíc.

Při vkladu na penzijní připojištění se nestrhávají žádné poplatky, naopak se přičte státní podpora. Z obchodu vycházejí všichni zúčastnění opět se vztyčenou hlavou. Nikdo nikoho neokradl, nikdo nepřijde zkrátka.