„Naše ekonomika vstoupila do fáze zpomalení. Hlavní rizika dalšího vývoje vidíme především v zahraničí - obchodními válkami počínaje a útlumem poptávky po automobilech konče. To nejhorší, co se nám může stát je, že se začneme bát a recesi si způsobíme sami,“ uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Obchodní války už dopadly na německou ekonomiku, jejíž průmysl více než rok postihuje recese. Německo je přitom hlavní obchodní partner českých firem. „Česko zatím nepocítilo tíhu obchodních válek tak intenzivně jako Německo, protože nemá tak výrazné obchodní vazby na Čínu ani USA. Česko je naopak více závislé na okolních a solidně rostoucích středoevropských ekonomikách a zejména na finálních útratách Němců, kteří zatím nehledě na padající průmysl útraty spíše zrychlovali,“ poukázal Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.

Okolní země, se kterými patříme do skupiny visegádské čtyřky (V4), totiž svým průměrným tempem ekonomického růstu Česko dlouhodobě převyšují. Meziroční tempo růstu polského HDP činí čtyři procenta, slovenského 3,8 procenta a maďarského 2,7 procenta. V Česku ekonomika roste v průměru o 2,5 procenta.

„Země V4 jsou si i 30 let po zahájení transformace a patnáct let po vstupu do EU v řadě makroekonomických parametrů podobné, v jiných se však výrazně liší. Pokud jde o úspěšnost transformace, jednoznačného vítěze je obtížné určit. Přirozené očekávání, že česká transformační trajektorie se bude podobat více slovenské než polské a maďarské, námi porovnávaná data nepotvrzují,“ porovnal vývoj hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka.    

I ze zahraničí ale přicházejí lepší zprávy. „Dobrou zprávou je, že v posledních měsících vidíme první známky stabilizace jak v globálním obchodu, tak i v německém průmyslu. I proto věříme, že bez dalšího nárůstu obchodního napětí by se mohla německá ekonomika dostat na začátku roku 2020 z nejhoršího ven,“ dodal Jan Bureš.

Podle Petra Dufka bude česká ekonomika v roce 2020 čelit několika hlavním výzvám. Mezi ně bude patřit i nastávající útlum v automobilovém průmyslu, který má podíl na HDP vysokých 5,2 procenta, což je ze zemí V4 nejvíce. Druhé v pořadí Slovensko má podíl 4,5 procenta, ale průměr eurozóny je 1,9 procenta. Napjatý zůstane i domácí trh práce, kde budou mít firmy nadále nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců, a na realitním trhu budou přetrvávat inflační tlaky.