Opravu bude možné provést i zpětně, a to ohledně neuhrazených plnění, která byla poskytnuta v uplynulých 3 letech před účinností novely. Podmínkou však je, že řízení, v němž má být pohledávka uhrazena, bude zahájeno až po 1. lednu 2019 (tzn. řízení exekuční, insolvenční nebo o pozůstalosti).

Tuto novinku v sobě skrývá balíček novel daňových zákonů, který je nyní projednáván Poslaneckou sněmovnou.

V prvním článku dvoudílného seriálu o vrácení DPH se zaměříme na základní podmínky nezbytné pro provedení opravy. O dalším osudu novely vás bude průběžně informovat tým pro Daňové spory.

Nedobytné pohledávky, které mohou snížit DPH

Důvodem pro snížení základu DPH u věřitele nebude jakákoliv nedobytná pohledávka. Tato možnost se má týkat pouze

• pohledávky, kterou věřitel již nejméně 2 roky vymáhá v exekučním řízení;
• pohledávky, která nebyla vymožena exekucí, jež byla zastavena pro nemajetnost dlužníka;
• pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné (tzn. nesporné) v insolvenčním řízení, v němž bylo rozhodnuto o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, nebo o přeměně reorganizace v konkurs;
• pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné v insolvenčním řízení, v němž bylo schváleno oddlužení a je zřejmé, že pohledávka nebude zcela uhrazena;
• pohledávky přihlášené věřitelem a zjištěné v insolvenčním řízení, které bylo zastaveno po nevyhovění návrhu na povolení oddlužení, po neschválení oddlužení, anebo po zrušení oddlužení, pokud je z rozhodnutí insolvenčního soudu zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k jejímu plnému uhrazení;
• pohledávky za dlužníkem, který zemřel, pokud jez výsledků řízení o pozůstalosti zřejmé, že nebude zcela uhrazena (jestliže proběhla likvidace pozůstalosti, musí jít o pohledávku řádně přihlášenou a zjištěnou, tzn. nespornou).

Zákon pamatuje i na situace, kdy věřitel řádně uplatnil svou pohledávku v některém z výše zmíněných řízení, avšak toto řízení trvá příliš dlouho a přesná výše části pohledávky, která nebude uhrazena, není stále známa. Tehdy bude věřitel oprávněn snížit základ daně o pravděpodobnou částku pohledávky, která mu podle jeho odhadu zřejmě nebude zaplacena.

Kdy nelze snížení DPH využít

Návrh zákona uvádí také důvody, které brání provedení opravy základu daně. Věřitel v zásadě nesmí provést snížení základu daně tehdy, pokud dlužník již přestal být plátcem DPH, nebo pokud mu dlužník není dostatečně znám.

Další důvody spočívají především ve vztahu věřitele a dlužníka (osoby blízké nebo kapitálově spojené, nebo plnění poskytnuté mezi společníky téže společnosti). Zjistí-li se, že sjednaná cena plnění byla bezdůvodně neobvykle vysoká, bude opravu možné provést jen do výše obvyklé tržní ceny.

Oprava základu daně je rovněž vyloučena u nedobytných pohledávek ze smluv, které byly uzavřeny s nespolehlivým plátcem/nespolehlivou osobou. Základ daně nebude moci opravit ani takový věřitel, který již v době poskytnutí plnění věděl, nebo – při vynaložení náležité opatrnosti - měl a mohl vědět, že za něj nedostane řádně zaplaceno.

Oprava odpočtu daně u dlužníka

Změny v základu daně věřitele vyvolané opravami z důvodu nedobytných pohledávek se pochopitelně zrcadlově projeví i u dlužníka, pokud si na vstupu uplatnil odpočet DPH z platby za plnění, kterou svému dodavateli (věřiteli) zcela nebo zčásti neuhradil.

Opravu odpočtu spočívající v jeho snížení dlužník provede za to zdaňovací období, ve kterém se dozvěděl, nebo měl a mohl dozvědět, že nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně u jeho věřitele. Dlužník tedy musí provést opravu, jakmile se dozví či může dozvědět, že je pro ni dán důvod, i když ještě nemá k dispozici příslušný opravný daňový doklad, a bez ohledu na to, zda odpovídající opravu již provedl věřitel.

Obdobně je dlužník povinen reflektovat i skutečnosti, které odůvodňují změnu či zrušení již provedené opravy základu daně u věřitele a mají za následek další snížení již opraveného odpočtu. Pokud tyto kroky mají za následek naopak zvýšení již opraveného odpočtu daně, lze odpovídající opravu u dlužníka provést (není to však povinné) jen do 3 let ode dne, kdy nastaly rozhodné skutečnosti, které takový krok odůvodňují. Dlužník může takovou opravu podložit pouze opravným daňovým dokladem. Přestože tedy na straně věřitele bude odpovídající samostatné zdanitelné plnění již dle zákona považováno za uskutečněné (dnem vzniku rozhodné skutečnosti), dlužník nemůže provést opravu (zvýšení) svého odpočtu dokud od věřitele neobdrží formální potvrzení – opravný daňový doklad. Ten je věřitel v zásadě povinen vystavit do 30 dnů od zjištění, že došlo k rozhodné skutečnosti (např. k přijetí platby od ručitele).