Zhruba 35 procent zaměstnanců v Česku si daně řeší individuálně a bez přispění svého zaměstnavatele. V minulosti to bylo nejčastěji z důvodu několika souběžných zaměstnání nebo provozování dalších aktivit, ze kterých plynou příjmy¹. V současné době se v této skupině čím dál častěji objevují zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel nebo účetní činí obstrukce při zpracování jejich ročního zúčtování, protože náročnost zpracování agendy významně vzrostla. Můžou za to především poslední legislativní změny. Podle zjištění je průměrná doba pro zpracování výkazů jednoho zaměstnance zhruba 0,75 hod.

Přitom platí, že pokud zaměstnanec o provedení ročního zúčtování v zákonném termínu požádá a doloží řádně a včas veškeré své nároky, je zaměstnavatel povinen zúčtování zaměstnanci spočítat a přeplatek na dani vyplatit ve mzdě. „Povinností zaměstnavatele není ale roční zúčtování zaměstnanci nabízet nebo o této možnosti informovat,“ varuje Brancuzká a zároveň upozorňuje: „Zaměstnanci, kterým odmítne zaměstnavatel zpracovat roční zúčtování, a chtějí uplatnit slevy na dani, musí stihnout termín podání daňového přiznání do 1. dubna 2016.“ O roční zúčtování šlo požádat prostřednictvím podepsaného „Prohlášení“ do 15. února 2016.

Podle Brancuzké může být dalším důvodem, proč se stále více zaměstnavatelů chce vyhnout zpracování ročního zúčtování, i následující skutečnost. Zaměstnavatel totiž zodpovídá za správnost výpočtu ročního zúčtování a také za uplatnění jednotlivých slev. Proto musí provádět důkladné ověření všech doložených dokumentů² zaměstnancem. Do velké míry tak supluje roli a kontrolní funkci finančního úřadu. 

1 Kdy je povinnost podat daňové přiznání

• Roční příjmy přesáhly částku 1 277 328 Kč, tj. podléhají tzv. solidární dani.
• V průběhu roku měl zaměstnanec souběžně příjmy od více zaměstnavatelů, i kdyby souběh trval pouze jediný den. Kromě příjmů ze zaměstnání obdržel v roce 2015 jiné příjmy ve výši alespoň 6 000 Kč. Jedná se například o příjmy z podnikání, pronájmu nebo prodeje cenných papírů. Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob vzniká, pokud z podnikání nebo pronájmu vznikla daňová ztráta.
• Pokud zaměstnanec v roce 2015 ukončil životní pojištění, penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření, ze kterých se v předchozích letech uplatňovaly odečitatelné položky. Pokud byly úspory z jednoho produktu převedeny na jiný produkt se obdobnými vlastnostmi, povinnost podat přiznání nevzniká.
• Část roku zaměstnanec pracoval v zahraničí.
• Pokud si chce zaměstnanec uplatnit odpočet za dary do států EU, Islandu nebo Norska.
• Zaměstnanec má povinnost podat daňové přiznání v jiném státě a finanční úřad v tomto státě po vás požaduje potvrzení o zaplacené dani v ČR. To český finanční úřad vydá pouze na základě podaného daňového přiznání.

2 Doklady nutné pro uplatnění slev a odpočtů

• Dary: potvrzení o daru/darovací smlouva/potvrzení o darování krve
• Studium: potvrzení o trvání/době studia
• Hypotéka: smlouva, výpis z katastru a potvrzení o zaplacených úrocích (v případě vlastnictví nakupované bytové potřeby, v případě jiných bytových potřeb další dokumenty nutné pro prokázání nároku na odpočet)
• Penzijní připojištění: smlouva, potvrzení o zaplacených příspěvcích
• Životní pojištění: smlouva, potvrzení o zaplaceném pojistném
• Sleva na manžela/ku: oddací list
• Sleva na děti: čestné prohlášení/ potvrzení od zaměstnavatele druhého z manželů, rodný list
• Sleva za umístění dítěte („školkovné“): potvrzení o zaplaceném školkovném, rodný list

Nejčastější slevy a odpočty: studium, hypotéky, PF a ŽP pojištění, darování krve