Začátek druhého čtvrtletí potvrdil dlouhodobý trend, že určujícím drahým kovem pro vývoj cen je zlato. Toto platí primárně pro stříbro a platinu. Důkazem je například duben, kde všechny tři zmíněné kovy dosáhly nejvyšších, ale i nejnižších hodnot v průběhu několika málo dnů. Proti proudu jde v tomto ohledu paladium, jež není na zlato tak úzce navázáno. Je to způsobeno tím, že zatím není příliš vnímáno jako investiční drahý kov, a proto se řídí jinými obchodními principy.

 

 

Situace v USA je pro cenu zlata vždy klíčová. Ve 2. čtvrtletí se intenzivně diskutovalo o možném zvyšování úrokových sazeb amerického dolaru, stále není jasné, kdy Fed k tomuto kroku přistoupí. Podle předchozích vyjádření se tak stane ve chvíli, jakmile se bude tamější ekonomice dařit. „0ptimisté, kteří ještě nedávno predikovali růst již v červnu, odsouvají svoje prohlášení až na druhou polovinu letošního roku, a to dokonce až na prosinec či počátek roku 2016,“ říká Viktor Fiala, generální ředitel, SAFINA. V dubnu i květnu navíc dolar pokračoval v posilování, což oslabuje drahé kovy. Svoji roli sehrála i nízká cena ropy. Kromě indexu dolaru měl vliv na ceny drahých kovů i akciový trh, jenž se stále pohybuje na svých historických maximech. Proto začínají být hlavně američtí investoři nervózní a upozorňují na neudržitelnost současného stavu. Systém, který nyní funguje na nepodložených a nereálných výsledcích, by mohl nárazově spadnout až o 40 %. „Znovu zde proto připomínáme pozici zlata jako bezpečného přístavu. Pád akcií určitě přijde, jen zatím nevíme, kdy k tomu dojde,“ dodává Libor Křapka, manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA.

 

 

Na počátku druhého čtvrtletí zveřejnila Světová rada pro zlato údaje za březen v oblasti nákupů zlata centrálními bankami. Ze statistik vyplývá, že největším nákupčím byla ruská centrální banka se 30 tunami zakoupenými do svých rezerv. To z Ruska činí 5. stát v žebříčku zemí podle jejich zásob zlata. Vedení ruské centrální banky oznámilo, že chce svoje rezervy navýšit na hodnotu 500 miliard dolarů, aktuálně se pohybuje na 360 miliardách. Částka by pokryla tři měsíce dovozu, krátkodobé zahraniční dluhy a 20 % celkové ruské zásoby peněz. 

Ruská centrální banka sleduje cenu zlata velmi pečlivě. Při vysoké ceně nenakupuje, což se stalo například v lednu. Přispěl k tomu i oslabený rubl. Při změně v březnu znovu nakoupila. Stejně se chová i čínská centrální banka, jejíž přesný obsah trezorů je však pro vnější svět trvalou neznámou. Tlak významných hráčů na zveřejnění čísel však roste. Čína zůstává i nadále světovou jedničkou ve spotřebě zlata, a to díky zájmu o šperky. Důvodem je dlouhodobější bohatnutí tamější společnosti, intenzivně roste v oblasti obchodu se zlatem hlavně Hong Kong, jenž funguje jako tranzitní místo pro tzv. starou Čínu.

 

 

Tento stát na pomezí Evropy a Asie zaujal ve druhém čtvrtletí odborníky díky svému ekonomickému vzestupu v poslední době. Turecko, tradičně silný a jeden z nejstarších hráčů na trhu s fyzickým zlatem, zvyšuje svůj vliv. Dokazují to jeho výsledky za první tři měsíce letošního roku. Poptávka po zlatě stoupala v podobě šperků, ale i investičních slitků. Došlo totiž k tomu, že se zlato dostalo v lokální měně, turecké liře, ke svým historickým maximům, což odpovídá hodnotě 100 TL za gram zlata. Výrazně proto v zemi stoupla recyklační činnost, a to až o ohromujících 21 %. „Tento jev posílil chování lidí. Začali doma hledat staré, zničené a nepotřebné šperky a předměty obsahující zlato,“ komentuje Libor Křapka, „turecké rafinérie využily cenových rozdílů mezi tureckým a světovým trhem a většinu skoupeného zlata vyvezly do Dubaje a Švýcarska.“

 

 

Český trh pokračuje v kopírování světových trendů. „V souvislosti s tzv. Grexitem sledujeme lehce zvýšenou poptávku po investičním zlatě, které má například oproti akciím velmi dobrou likviditu a je za ním skutečná hodnota,“ vysvětluje Libor Křapka. SAFINA dosáhla ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím i stejným čtvrtletím roku 2014 lepších výsledků, což bylo dáno tím, že se k nákupům vrátili větší investoři, kteří nakupují desítky kilogramů týdně. Například v červnu SAFINA prodala více než 100 kg investičního zlata. Ve 2. čtvrtletí bylo celkem prodáno více než 200 kg investičního zlata. Celkový prodej od začátku roku činí více než 400 kg, což je ve srovnání s 1. pololetím 2014 nárůst o více než 10 %. Kromě České republiky registruje společnost opakovaný zájem i z Pobaltí a Polska.