Sdružení Solus chystá registr, který bankám řekne, zda už klient splácí úvěr u konkurence
Banky v letošním roce svedou ostrý souboj o spotřebitelské úvěry a hypotéky. S tím, jak ožívá ekonomika, také finanční domy zbrojí na nové kolo nabídek pro firmy i domácnosti. UniCredit Bank nebo Raiffeisenbank navíc plánují k dalšímu posílení svých pozic poměrně významnou expanzi poboček a distribučních kanálů.
Silnější soupeření oproti loňskému roku se projeví zejména u podnikatelských půjček. I přes pomalejší růst ekonomiky budou firmy potřebovat větší financování, pro banky vznikne v podnikatelské oblasti větší prostor.
„Objem podnikových půjček poroste jednociferným tempem,“ odhaduje hlavní ekonom UniCredit Pavel Sobíšek. Podle analytičky Raiffeisenbank Lenky Kalivodové to bude asi o pět procent.
Boj se ale odehraje o dobré klienty, lehkomyslné půjčování jako v minulých letech se konat nebude.
Ještě větší roli než dosud chce v případě firemního financování sehrát UniCredit Bank. S expanzí v této oblasti počítá i Raiffeisenbank, ale také GE Money Bank.
„Česká ekonomika ožívá, ožívají i naši sousedé a znova se začne investovat, znovu se začnou firmy kupovat a prodávat. Takže jsme připraveni poskytovat investiční i akviziční úvěry. Kvůli tomu jsme kompletně předělali náš úvěrový proces, aby byl mnohem rychlejší a abychom klientovi nabídli takovou částku, kterou potřebuje,“ uvedl generální ředitel Raiffeisenbank Lubor Žalman. Aby se banka na očekávaný zvýšený zájem o půjčky připravila, bude podle Žalmana s největší pravděpodobností zvyšovat svůj kapitál.
Banky podle informací Lidových novin v letošním roce také získají další zdroj informací o tom, jaké půjčky čerpá klient u konkurenčních bank. Tuto informaci totiž patrně v polovině roku nově zavede sdružení Solus. Dosud se v registrech Solusu objevili pouze ti, kteří mají potíž se splácením půjčky. Informace o půjčkách již nyní poskytují Bankovní a Nebankovní registr klientských informací. Pro banky je však výhodné sdílet informace ve více registrech, protože firmy, které do registrů posílají data, nejsou zcela totožné. „Kontrolujeme všechny registry,“ vyjádřil se například mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. „O tuto službu máme značný zájem a spolupráci bychom rádi zahájili ještě v letošním roce,“ sdělil Tomáš Pavlík, mluvčí UniCredit Bank.
V praxi to bude znamenat, že každý, kdo si vezme u některé členské společnosti úvěr, musí počítat s tím, že si finanční instituce v rámci sdružení budou tyto informace předávat.
Solus přitom sdružuje osm bank, 17 nebankovních finančních společností, tři stavební spořitelny, všechny mobilní operátory, jednu energetickou společnost a jeden velkoobchodní řetězec. Členem Solusu není Česká spořitelna. Bankovní registr klientských informací má 20 členů, Nebankovní 26 členů.
V pozitivním registru Solusu by se měly objevit informace nejen o instituci, které dlužník splácí závazky, ale také jejich výše.
Bankám, ale i nebankovním společnostem má pozitivní registr pomoci posoudit finanční situaci žadatele o úvěr a lépe odhadnout pravděpodobnost nesplácení.

Počet dotazů ze strany členů registrů přitom narůstá. Například Bankovní registr klientských informací zaznamenal v období za leden až listopad loňského roku 218 tisíc dotazů. Ve stejném období roku 2009 to bylo 213 tisíc dotazů. Kromě toho zaznamenává registr ze stran bank miliony dotazů na průběžný stav splácení všech závazků, nejen těch u dotazující se banky. Průměrná dlužná částka se u fyzických osob podle sdružení Solus pohybuje okolo 32 tisíc korun. Před dvěma lety přitom nedosahovala ani dvaceti tisíc. Podle České národní banky dosáhl objem špatně splácených úvěrů ke konci listopadu loňského roku 49,5 miliardy korun. Spolu s narůstajícími dluhy se zvyšuje i počet dlužníků. Solus eviduje už více než 951 tisíc osob.
Podle nové legislativy má věřitel právní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Zároveň se rozšířil výčet povinně poskytovaných informací před poskytnutím úvěru. Také je nově definováno právo spotřebitele odstoupit od smlouvy do 14 dnů od jejího uzavření bez jakéhokoliv zdůvodnění, aniž by věřitel mohl uplatnit nějaké sankce. Ustanovení sleduje vedle ochrany spotřebitelů před rizikovými úvěry rovněž snahu omezovat rostoucí zadluženost domácností. Podle některých odborníků ale nová legislativa snižování zadlužování nepřinese a může se stát, že finanční instituce kvůli tomu zdraží úvěry. Banky to ale zatím popírají.
Objem dosud nesplacených bankovních úvěrů domácností v listopadu dosáhl podle České národní banky výše 956 miliard korun. Roční tempo růstu objemu nesplacených úvěrů se však snižuje, banky už nedávají půjčky tak snadno jako v předchozích letech. Zatímco loni v lednu se objem nesplacených bankovních úvěrů zvýšil ve srovnání s lednem 2009 o 11 procent, v listopadu 2010 ve srovnání s listopadem 2009 to bylo jen 8 procent. „Zpomalování dynamiky růstu nesplacených bankovních úvěrů bude pokračovat i v letošním roce,“ míní Věra Kameníčková, analytička Czech Credit Bureau, zakladatele bankovního a nebankovního registru v Česku. Banky naopak vidí v úvěrování stále relativně velký potenciál.