Nesplácejí se nejenom hypotéky či spotřebitelské úvěry, Pražané dluží i za nájem nebo za pokuty v hromadné dopravě. I když čísla nevypadají optimisticky – v metropoli loni zkrachovalo 366 firem a 182 osob –, ve srovnání s ostatními regiony České republiky je na tom Praha suverénně nejlépe. Potvrzuje to analýza provedená společností Czech Credit Bureau (CCB).
Také prognóza pro rok 2011 je poměrně optimistická, především co se týče krachů obchodních společností.
Ze 366 firem, které zbankrotovaly, bylo 347 obchodních společností a 19 fyzických osobpodnikatelů. V roce 2009 to bylo 359 bankrotů, což představuje jen minimální nárůst. V Praze sice zkrachovalo v porovnání s ostatními kraji nejvíce firem, poměr zkrachovalých a registrovaných společností, tedy těch, jež jsou aktivní, je však v ČR jeden z nejnižších.
„V pražské podnikatelské struktuře převažují odvětví s nižší mírou bankrotů,“ komentovala pro Právo tyto údaje vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková. Podle ní se také v roce 2011 počet firemních bankrotů nebude významněji lišit od loňského roku, více budou krachovat osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) než obchodní společnosti.
V případě osobních bankrotů byl také v Praze zaznamenán jejich nárůst, ve srovnání se zbytkem České republiky je na tom však Praha nejlépe. Lidé zde nespadnou do dluhové spirály tak snadno jako v jiných krajích. I tady se však objevují případy, kdy lidé začnou jednou půjčkou, na její splácení si vezmou druhou a po času končí v dluhové pasti.
„V Praze jsou nejčastějšími úvěry hypoteční a spotřebitelské. Ty patří mezi takzvané aktivní zadlužování. Mezi ně řadíme ještě třeba ručení někomu za úvěr, velmi častá je skutečně takzvaná půjčka na půjčku. Do pasivního zadlužování patří například neplacení nájemného, energií, telekomunikačních služeb nebo například pokut dopravnímu podniku,“ sdělil Právu ředitel Asociace občanských poraden Stanislav Skalický.
Řešením může být vyhlášení osobního bankrotu, to je ale možné jen za určitých podmínek. Je nutné mít například čistý trestní rejstřík, souhlas výboru věřitelů a v případě manželů partnerův souhlas. Konečné rozhodnutí je pak na soudu. Člověk musí být schopen během pěti let zaplatit alespoň 30 procent dluhu a po pěti letech má čistý štít.
V roce 2010 bylo v Praze vyhlášeno 182 osobních bankrotů, v roce 2009 to bylo 111 případů, což znamená nárůst o 64 procent. „To je nejméně v České republice, pro srovnání nejhorší kraj vykázal meziroční růst ve výši 339 procent. Roli hraje především vyšší úroveň vzdělání obyvatelstva, včetně finančního, nižší míra nezaměstnanosti a vyšší mzdy než v ostatních krajích,“ vysvětlila Kameníčková.
Počet osobních bankrotů však poroste i v letošním roce. „Česká republika přesto vykazuje při srovnání například s Německem či s Rakouskem stále nízké hodnoty,“ dodala Kameníčková.