Evropská centrální banka varuje vlády, aby tolik nespoléhaly na cizí pomoc

Evropská centrální banka (ECB) zvýší základní úrokovou sazbu. Překvapivě se k tomuto kroku chystá již v dubnu. Prezident ECB Jean-Claude Trichet v pátek jasně naznačil, že banka hodlá zvýšit úrokovou sazbu již na příštím měnovém zasedání, které se koná 7. dubna. Jeho slova v nedělním vydání deníku El Mundo potvrdil člen výkonné rady ECB Manuel González-Paramo. Tím se historicky nejnižší sazby v eurozóně zvýší poprvé za poslední dva roky. Podle prezidenta ECB je nutné reagovat na zvyšující se inflaci v 17 státech společné měny. V lednu dosáhla inflační hladina 2,4 procenta a výrazněji se tak vzdálila od optimální dvouprocentní hranice, jejíž udržení patří k prioritám Evropské centrální banky.
Trichetovo prohlášení o zvýšení sazby překvapilo nejen ekonomy, ale i investory. Většina z nich se totiž domnívala, že se úrokové sazby změní až v srpnu nebo září. Vzhledem k tomu, že banky v problémových zemích eurozóny ještě nepřekonaly finanční potíže, předpokládá se, že ECB nezvýší úrokové sazby o více než 0,25 procenta.
„ECB se chystá zvednout úrokové sazby příliš brzo,“ míní Julian Callow, ekonom pobočky Barclays Capital v Londýně. Podle něho měla ECB dát zemím eurozóny šanci zjistit, zda jsou jejich úsporná fiskální opatření účinná a jaký budou mít vliv na poptávku.
Růst eura i oslabení dolaru Euro v reakci na Trichetovo prohlášení reagovalo okamžitým posílením. Vzrostlo o více než 0,9 procenta vůči dolaru, což je nejvyšší posun od listopadu loňského roku. Dolar naopak ještě oslabilo vystoupení šéfa amerického Fedu Bena Bernankeho. Ten minulý týden připustil, že Fed uvažuje o třetím kole uvolňování hotovosti do oběhu.
Důvěryhodnost dolaru označil Trichet na páteční tiskové konferenci v Paříži za velmi důležitý faktor globálního ozdravení ekonomiky. „Silný a spolehlivý dolar je jak v zájmu Spojených států, tak v zájmu mezinárodního společenství,“ řekl Jean-Claude Trichet. Upozornil také na to, že přílišná nestálost měnových kurzů může mít negativní dopad na ekonomickou i finanční stabilitu v globálním měřítku.
Prezident ECB zároveň varoval, že vážnou hrozbou současné globální ekonomiky je velká nerovnováha. „Současný stav nevyváženosti není udržitelný a je zcela zřejmým receptem na další zásadní obtíže,“ řekl Trichet na tiskové konferenci v Paříži. Podle něho by vlády měly i nadále důsledně pokračovat ve svých úsporných rozpočtech.
Prohlášení ECB o možném zvýšení úrokové sazby může být i jakýmsi varováním pro vlády, které příliš spoléhají na to, že právě ECB místo nich bude uvolňovat napětí na finančních trzích, domnívají se přední ekonomové z Deutsche Bank AG. Blíží se totiž summit EU, kde budou lídři zemí společné měny hledat cestu z dluhové krize. Je evidentní, že se jejich názory budou rozcházet. Zatímco německá kancléřka Merkelová nehodlá dlužníkům čerpání finanční pomoci usnadnit, jiné země kvůli zpomalení růstu zase nepodporují dodatečné škrty v rozpočtech. Podle prognózy ECB budou země eurozóny letos růst rychlostí 1,7 procenta, v příštím roce pak o 1,8 procenta. Česká měnová politika Česká republika je ekonomicky úzce provázána se zeměmi eurozóny a podle některých analytiků se zvýšená úroková sazba promítne i sem. Nyní je historicky poprvé v Čechách nižší než současná jednoprocentní sazba ECB. Podle guvernéra ČNB nejsou nízké úrokové sazby dlouho udržitelné. „Dlouhodobě tyto úrokové sazby nejsou únosné. V tuto chvíli ovšem fungují,“ citovala guvernéra ČNB agentura Reuters.