Podle nového průzkumu Finance Watch jsou predátorské úvěrové praktiky v Evropské unii běžné u typů půjček zaměřených na zranitelné spotřebitele – včetně půjček do výplaty, leasingu automobilů, revolvingových úvěrů, peer-to-peer půjček a programů typu „kup teď, zaplať později“. Dlužníkům především nejsou poskytovány žádné nebo jen velmi omezené informace o skutečné ceně půjčky a o rizicích spojených s opomenutím splátek nebo nesplácením. Tyto produkty jsou také často poskytovány bez řádného posouzení úvěruschopnosti.

Nevládní organizace Finance Watch se při svých mystery shoppingových testech zaměřuje na různé evropské země, tentokráte testovala situaci ve 4 státech: ve Francii, v Itálii, Dánsku a České republice:

• Největším problémem jsou chybějící informace o sankcích v případě nesplácení. V České republice a ve Francii nebyly informace o důsledcích v případě nesplácení nebo opoždění plateb viditelně uvedeny v reklamních materiálech ani u jednoho testovaného produktu; totéž platilo v 95 % případů v Itálii a v 85 % případů v Dánsku.
• U všech případů ve Francii byly informace o důsledcích nesplácení a zpoždění plateb před uzavřením smlouvy nejasné, zatímco totéž platilo v 77 % případů v Dánsku a v 74 % případů v Itálii. V České republice byly poskytnuté informace nejasné téměř v polovině případů.
• U 85 % případů v Itálii bylo zjištěno, že informace o nákladech spojených s úvěry, které ještě nejsou kryty směrnicí CCD, nebyly před uzavřením smlouvy jasné. Totéž platilo v 63 % případů ve Francii. V České republice a Dánsku to byla přibližně třetina případů.
• V 58 % případů v Itálii poskytovatel úvěru neprovedl posouzení schopnosti žadatele splácet úvěr. Totéž platilo ve 44 % případů ve Francii.
• V 67 % případů v Dánsku nebyl žadatel o úvěr vyzván k předložení podpůrných dokumentů, které by prokázaly správnost informací poskytnutých pro posouzení úvěruschopnosti,
• Celkově v 62 % případů nebyl žadatel požádán o poskytnutí údajů o příjmech a výdajích domácnosti,

Na některé typy těchto služeb se v současné době nevztahuje směrnice EU o spotřebitelských úvěrech, což znamená, že spotřebitelé, kteří je využívají – často ti nejchudší ve společnosti – jsou nejméně chráněni před sankčními úroky a poplatky za pozdní platby.

Organizace Finance Watch proto vyzývá, aby probíhající revize směrnice EU o spotřebitelských úvěrech (CCD) zajistila ochranu zranitelných spotřebitelů tím, že bude řešit klíčové otázky, které vedou k nekalému prodeji a vystavují je riziku

předlužení. Tvrdí, že pokud by se tak nestalo, porušila by EU svou povinnost pečovat o své občany a vystavila by miliony lidí riziku narůstajících finančních potíží, a to v souvislosti s krizí rostoucích životních nákladů, kterou způsobila pandemie a která se ještě zhoršila v důsledku války na Ukrajině.

V České republice čelí exekučnímu řízení, často v důsledku podobných predátorských praktik, zhruba 700 tisíc lidí. Navíc přibližně 80 % spotřebitelů s nízkými příjmy v České republice má v důsledku finančních potíží tendenci splácení půjček odkládat nebo si brát více půjček do výplaty. Tyto finanční potíže často pramení ze skutečnosti, že spotřebitelům půjček do výplaty jsou účtovány lichvářské poplatky.

Peter Norwood, vedoucí výzkumu a advokacie Finance Watch, uvedl: „Šokující výsledky naší analýzy zdůrazňují naléhavou potřebu zajistit, aby se revize CCD zabývala problémy na trhu spotřebitelských úvěrů v EU. Ty vedou k nekalému prodeji, kvůli němuž jsou spotřebitelé, včetně nejzranitelnějších občanů Evropy, ohroženi nezvladatelnými dluhy. Nárůst předluženosti může poškodit důvěru spotřebitelů a vést ke zpomalení hospodářského růstu, a navíc zvyšuje stres v životě již tak zranitelných lidí. EU musí v jádru směrnice o spotřebitelských úvěrech prosadit ochranu chudších občanů, jinak hrozí, že se v době rostoucí krize životních nákladů ještě prohloubí chudoba a finanční problémy.“

Mezi doporučeními organizace Finance Watch je nová ochrana spotřebitelů, která by se vztahovala na všechny půjčky do 200 EUR, jednotná maximální roční procentní sazba (APR), lepší úlevy pro dlužníky, kteří mají problémy se splácením půjček, a přísnější regulace reklamy.

Organizace Finance Watch rovněž požaduje zpřísnění pravidel pro údaje používané k posuzování úvěruschopnosti, podle nichž musí posouzení zohledňovat údaje o měsíčním rozpočtu domácnosti spotřebitele, o jeho příjmech a základních výdajích, jakož i o běžných úvěrech a dluzích.

David Šmejkal z Poradny při finanční tísni uvedl: „Klamavá, dravá reklama často vyvolává dojem, že půjčky s nízkou hodnotou, jako jsou půjčky do výplaty a programy „kup teď, zaplať později“ jsou jednoduché a bez rizika. Ve skutečnosti jsou však pro typ spotřebitelů, kteří je obvykle využívají, naopak velmi rizikové. Spotřebitelé mohou zaplatit úrok až 100 tisíc procent APR, včetně poplatků za pozdní splátky až do výše jedné třetiny půjčky měsíčně, čímž se stále více zadlužují.“

„Studie Finance Watch ukazuje, že ochrana nejvíce ohrožených spotřebitelů je stále nedostatečná, v řadě evropských zemí je přitom situace ještě horší. To jasně ukazuje, že evropská legislativa musí své obyvatele před různými nekalými praktikami ve spotřebitelském financování ještě více chránit,“ dodal David Šmejkal.

Pro účely této studie shromáždila organizace Finance Watch 126 skutečných případových studií ze čtyř různých členských států EU: Francie, Itálie, Dánska a České republiky. Data byla sbírána mezi prosincem 2021 a únorem 2022. Mystery shopping se zaměřil na následující typy úvěrů mezi bankovními i nebankovními subjekty:

• Půjčky do výplaty do 200 EUR;
• Úvěry na auto a leasing auta do výše 15 000 EUR;
• Osobní půjčky, revolvingové úvěry a peer-to-peer půjčky do výše zhruba odpovídající jednomu měsíčnímu platu; a
• Půjčky typu kup teď, zaplať později do 500 EUR a debetní karty s odloženou splatností (na francouzském trhu).

Úplné výsledky studie společnosti Finance Watch naleznete zde: https://www.finance-watch.org/publication/over-indebtedness-eu-consumer-credit-market-ccd