Téměř tři čtvrtiny české populace mají osobní zkušenost s úvěry. V posledních pěti letech si ho vzal každý druhý Čech. Lidé využívají nejčastěji bankovní (62 %) a nebankovní (51 %) spotřebitelské úvěry. Rozšířené je i sjednávání kontokorentu (48 %) a úvěru od stavební spořitelny (30 %). 

 

 

 

Úvěr od stavební spořitelny respondenti využívají především na rekonstrukce či přestavby svých nemovitostí (59 %), ale řeší s ním i pořízení vlastního bydlení (40 %). Ostatní typy úvěru, jako jsou bankovní a nebankovní spotřebitelské úvěry jsou využívány zejména na pokrytí běžného provozu domácnosti (zejména kontokorent – 41 %) a na nečekané výdaje (56 % spotřebitelských úvěrů). „Téměř 30 % respondentů však pomocí spotřebitelských úvěrů financuje i úpravy bydlení, což není příliš vhodné řešení. Úroková sazba je zde totiž mnohem vyšší než u úvěru, který je na tyto účely přímo určen,“ komentuje výsledky průzkumu Jitka Jechová z Raiffeisen stavební spořitelny.

 

Výše úvěru záleží na druhu úvěrové služby a na jejím využití. Pro nižší částky peněz (do 50 000 korun) Češi využívají nejčastěji nebankovní spotřebitelské úvěry a kontokorentní úvěr. Pro částky nad 50 tisíc dvě třetiny národa využívají bankovní spotřebitelské úvěry. Pro úvěr na bydlení v rozmezí 100–500 tisíc korun mířila v posledních pěti letech více než polovina lidí do stavební spořitelny.

 

Průzkum ukázal, že až polovina lidí si před uzavřením úvěru aktivně neporovnává podmínky konkurenčních nabídek. Navíc pouze malá část lidí si pamatuje konkrétní parametry úvěrů, které si sjednali. U úvěrů na koupi bydlení si pamatuje výši úrokové sazby jen třetina dotázaných, délku úvěru 39 %, výši splátky 65 % a  RPSN pouhá 4 % respondentů. „Podobná neznalost panuje i u dotázaných, který úvěr využili na rekonstrukci bydlení. Úrokovou sazbu zná pouze 17 % respondentů, délku úvěru 48 %, výši splátky 66 % a RPSN pouhých 7 %,“ dodává Jitka Jechová z Raiffeisen stavební spořitelny.

 

Lidé jsou ve vztahu ke svým úvěrům spíše pasivní. S nastavenými parametry úvěrů jsou spokojeni ve 43 %. I když spokojeni nejsou, situaci nechtějí aktivně řešit (27 %) či nemají přehled o aktuální nabídce trhu, podle které by mohli srovnat výhodnost svého úvěru (17 %). Pouze 12 % respondentů se snaží aktivně ovlivňovat finanční náročnost a průběh svého úvěru a uvažuje o refinancování.

 

 

Češi jsou vůči úvěrům velmi opatrní a neberou si je bezdůvodně. Jako nejčastější argument proti sjednání úvěru byla uváděna nepotřebnost úvěru (64 %) a neochota se zadlužit (35 %). Snahu vyhnout se úvěru, pokud to není naprosto nezbytné, obecně uvádí 41 % respondentů.

 

 

Přestože v zásadních parametrech úvěrů panuje při jejich využití neznalost, lidé je naopak uvádějí jako zásadní během rozhodovacího procesu. Pro 68 % respondentů je důležitá výše úrokové sazby, pro 64 % celková částka, kterou přeplatí a pro 55 % výše měsíční splátky.