Stát začal jít po zlatokopech, kteří pod hlavičkou oddlužovacích firem dolují prostřednictvím směnek desetitisíce až statisíce korun z lidí na pokraji osobního bankrotu.
Zatím blíže nespecifikované oddlužovací firmy ze severní Moravy soudně vymáhaly od zadlužených extrémně vysoké částky, ale tím podle informací Práva samy na sebe upozornily Vrchní státní zastupitelství v Olomouci a jsou nyní předmětem intenzívního vyšetřování s podezřením na podvod a lichvu.
„Podobné poznatky jako banky, které nedávno v Právu varovaly dlužníky před praktikami oddlužovacích firem, mají nyní i orgány státního zastupitelství.
Desítky těchto případů byly zjištěny zejména na severní Moravě, kde své pochybné služby nabízely dvě firmy, které dolovaly peníze z klientů soudní cestou,“ sdělil Právu státní zástupce a náměstek pro netrestní odbor Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Jiří Žampach.
Využívají tísně dlužníků
Obvyklý scénář je ten, že dlužníci se nechají zlákat na první pohled seriózně vyhlížející oddlužovací firmou, která jim slibuje dluhy konsolidovat, tedy snížit počet půjček a zahrnout je do jedné, prodloužit splatnost dluhu a snížit tak měsíční splátky. Dlužníci jednající v tísni na to kývnou v domnění, že získají tolik potřebný čas, například když přišli o práci.
Už se však pozorně nedívají, co oddlužovacím firmám podepisují, totiž nepřiměřeně vysoké odměny, provize, úroky, přičemž často tyto sumy bývají podepřené směnkou.
Banky to rovnou hodí do koše
Potíž je v tom, že banky návrhy oddlužovacích firem vůbec v potaz neberou, takže se dluhy lidí jen prohlubují.
Například Česká spořitelna oznámila, že návrhy od oddlužovacích firem rovnou odmítá. Zadlužení lidé s žádostí o konsolidaci dluhů mohou totiž podle ČS do banky přijít rovnou. Čím dříve přijdou, tím větší je šance, že se to podaří a člověk tak předejde exekuci.
Zadlužení lidé se mohou bez obav obrátit na občanské poradny při finanční tísni nebo na nezávislé finanční poradce.
Ze žalujících vyšetřovaní
Ze žalujících firem se tak de facto stali podezřelí číslo jedna, kteří už z bezprecedentních nároků vůči zadluženým raději ustupují. Policie a další orgány činné v trestním řízení totiž prověřují, zda se oddlužovací firmy nedopustily lichvy a podvodu.
Impulsem pro zahájení vyšetřování byl podle Žampacha vstup Vrchního státního zastupitelství do řízení, v němž se projednával návrh na povolení oddlužení u jednoho z dlužníků (tzv. osobní bankrot), a do řízení, kde se firma domáhala určení pravosti a výše své pohledávky.
„Lidé naivně uvěřili slibům těchto firem o zázračných metodách léčby jejich finančních problémů a podepsali zástupcům firmy listiny. Vůbec netušili, co podepisují a jaké to pro ně má následky. Podnikavci předkládají dlužníkům i směnky na sto až dvě stě tisíc korun, kterými si zajišťují své pohledávky na odměny, úroky, pokuty,“ řekl Žampach.
Praxe je taková, že poté, co je podán u insolvenčního soudu návrh na povolení oddlužení daného dlužníka, uplatňují tyto firmy v insolvenčním řízení svoji pohledávku ze směnky a extrémně tak navyšují celkové dluhy člověka v úpadku.
„Naše aktivita se ale už neomezila jen na účast v řízení před soudem, ale poznatky získané a vytěžené v rámci řízení jsme předali kolegům státním zástupcům na trestním úseku. Zjištěné okolnosti mohou nasvědčovat spáchání trestných činů lichvy, podvodu nebo i poškozování věřitele,“ dodal Žampach.