Na trhu s úvěrovými registry bude těsněji. Neplatičů dluhů totiž přibývá a společně s tímto trendem roste apetit firem poskytujících půjčky vědět, jak na tom lidé žádající o úvěry jsou.
Registr dlužníků Solus se proto rozhodl, že vytvoří databázi všech lidi, kteří splácejí určitý dluh. Dosud přitom evidoval jen ty, již se dostali se splácením do problémů. Vedle negativního úvěrového registru tak vznikne pod značkou Solusu i registr pozitivní.
„Poptávka od našich členů je udělat další krok. Máme registr negativní a chceme udělat i registr pozitivní. Na investici už vidíme,“ potvrdil pro MF DNES Luděk Čermák, předseda Rady sdružení Solus a obchodní ředitel úvěrové a leasingové firmy Essox. Solus si od svého kroku slibuje, že bude moci lépe předpovídat případné budoucí problémy klientů se splácením. Podle Čermáka tak registr bude moci lépe chránit své členy, mezi nimiž mají teď největší váhu úvěrové firmy (jako například Cetelem či Home Credit), ČSOB a Komerční banka nebo mobilní operátoři.
Pozitivní registr Solus může vzniknout během roku Profitovat by podle něj z pozitivnosti registru měli i žadatelé o půjčku. Pokud totiž úvěrující firmy uvidí, že by se kvůli dalším závazkům mohly předlužit, peníze jim nepůjčí. Tito lidé se potom obvykle obracejí s žádostí na firmy, které po jejich historii nepátrají, ale jejichž podmínky jsou tvrdé. Do problémů pak padají stejně.
Podle Jana Stopky, tajemníka sdružení Solus, by pozitivní registr mohl začít fungovat během dvanácti až patnácti měsíců. „Rozšířili jsme náš tým a od listopadu do února bychom chtěli vybrat dodavatele technické části. Když to půjde dobře, do zkušebního testovacího provozu může jít projekt za 12 až 15 měsíců,“ dodává Stopka.
Budování pozitivního registru bude trvat několik měsíců až let, protože jednotliví jeho členové musí získat nejprve souhlas se zařazením do této databáze od svých klientů.
Musí tedy změnit své smlouvy a ty budou dávat k podpisu buď novým klientům, nebo těm, kteří si u nich pořizují nový produkt. V takovém případě je možné, že získají jejich souhlas se zařazením i starších půjček či závazků.
I tak však může pozitivní registr rychle růst. „Roční objem obchodů, které udělají naši členové z finanční sféry bez bank, je zhruba 70 miliard korun a milion klientů,“ říká Čermák. Podle něj se investice do novinky bude pohybovat v řádu desítek milionů korun. Stopka ze Solusu upozorňuje, že vedle pozitivního registru bude i nadále v nezměněné podobě fungovat stávající negativní. Pouze ti členové, kteří budou mít zájem o pozitivní informace, přistoupí do nově vzniklé databáze.
Podle Zuzany Pečené, šéfky bankovního registru provozovaného společností CBCB, může vést vznik dalšího pozitivního registru k větší konkurenci na trhu. To by se mohlo projevit poklesem poplatků spojených s dotazováním.