Špatné úvěry podrážejí kampeličky
Při pohledu na nabídku vkladových produktů nelze přehlédnout, že družstevní záložny neboli kampeličky mnohdy nabízejí vyšší úroky než banky. Proč tomu tak je a co z toho plyne pro střadatele? Záložny nemají v Česku právě nejlepší pověst.
Při pohledu na nabídku vkladových produktů nelze přehlédnout, že družstevní záložny neboli kampeličky mnohdy nabízejí vyšší úroky než banky. Proč tomu tak je a co z toho plyne pro střadatele?
Záložny nemají v Česku právě nejlepší pověst. I když je jejich historie dlouhá a převážně úspěšná – na území dnešní ČR poprvé vznikaly už v roce 1890 –, většina lidí si pamatuje jejich novodobý vznik a problémy v devadesátých letech minulého století. Tehdy zkrachovaly desítky kampeliček. Avšak v posledních několika letech nastala jejich opětovná renesance. Nutno však říci, že jsou s nimi stále spojena určitá rizika.
Nemají klienty, ale členy
Zvláštnosti kampeliček plynou z jejich odlišného postavení. Nejsou bankami, ale spořitelními a úvěrními družstvy.
Každý člověk, který si chce v kampeličce založit běžný nebo vkladový účet či vzít úvěr, se musí nejprve stát jejím členem. To mimo jiné znamená i složit základní členský vklad a někdy zaplatit i zápisné, které má krýt náklady spojené se vznikem členství.
Pokud to určují stanovy družstva, může členovi vzniknout povinnost uhradit i tzv. další členský vklad.
Členové družstevní záložny ovšem neručí za závazky družstva. Stanovy družstva sice mohou stanovit, že členové nebo někteří z nich mají ve stanoveném limitu (maximálně do trojnásobku členského vkladu) uhrazovací povinnost na krytí ztrát družstva v případě, že k úhradě jeho ztráty nebudou stačit vnitřní zdroje, kampeličky ale uhrazovací povinnost člena nestanovují.
Riziko plyne hlavně od úvěrů
Produkty nabízejí kampeličky obdobné jako v bankách. Nicméně najdeme zde přece jen několik rozdílů.
Ten hlavní, a pro střadatele nejdůležitější, je ve výši úroků. Družstevní záložny nabízejí u termínovaných vkladů a často i spořicích účtů vyšší úročení než banky.
Je to umožněno tím, že kampeličky poskytují i rizikovější úvěry, které banky dávat příliš nechtějí. Většina klientů, jak samy družstevní záložny přiznávají, se rekrutuje z řad odmítnutých žadatelů o úvěr v bance. Vyšší úrok z úvěrů je tak pro záložny určitou prémií za riziko.
V mnoha případech se jedná o malé developery, stavitele slunečních elektráren apod. I když je množství z těchto úvěrů zajištěno nemovitostí a dalšími zajišťovacími prostředky, přispívá úvěrová expanze v současném období nejistoty ke zvyšování podílu rizikových úvěrů na jejich bilanci a tím i k menší stabilitě kampeliček.
V současnosti je více než desetina pohledávek za členy družstev nedobytná anebo jejich splácení má přes tři měsíce zpoždění. I kvůli špatným úvěrům v loňském roce ukončily svou činnost dvě záložny – Vojenská a družstvo PDW.
Vklady pojištěny jako v bankách
Co vlastně člen záložny může ztratit, kdyby kampelička zkrachovala? Zcela jistě investor přijde o členský vklad.
Z pohledu vkladů se ale střadatelé v záložnách nemají čeho bát. Stejně jako v bance jsou vklady v záložnách pojištěny na 100 procent zůstatku, maximálně do částky 100 000 eur (nyní asi 2,5 miliónu korun).
Fond pojištění vkladů v případě krachu záložny vyplácí náhrady vkladů poté, co obdrží písemné oznámení České národní banky o neschopnosti družstevní záložny dostát svým závazkům vůči vkladatelům. Náhrada za vklady je vyplacena do 30 dnů od obdržení oznámení.
Nicméně i tak by případný krach záložny byl pro investora nepříjemnou záležitostí.
V případě masivnějších problémů v tomto sektoru by se oslabila důvěra k němu, což by se mimo jiné projevilo na výši úroků jak z úvěrů, tak z vkladů.
Zájemce o kampeličky by tedy měl pečlivě vybírat, do které vloží své peníze. A to nejenom z pohledu výše úroků u vkladů, ale rovněž by měl sledovat objem špatných úvěrů. V tomto ukazateli si některé záložny (většinou ty větší) nevedou příliš dobře. Kde tento údaj najít? Drtivá většina kampeliček jej zveřejňuje na své internetové stránce.
Členský vklad vždy, někdy i zápisné
Výše členského vkladu i případného zápisného na krytí výdajů spojené se vznikem členství se liší, každá kampelička si částky stanovuje sama.
Například WPB Capital má základní členský vklad jednu korunu a pak 199 korun zápisné, které není součástí základního členského vkladu. Při zakládání členství přes internet je zápisné nulové.
Moravský peněžní ústav má základní členský vklad 1000 korun. Unibon má základní členský vklad 400 a zápisné 100 korun.
Akcenta má základní členský vklad jednu korunu, zápisné je nula.
Vypořádací podíl při skončení členství
Při skončení členství vrací kampeličky svému členovi tzv. vypořádací podíl. Výpočet jeho výše stanovuje zákon jako poměr zanikajícího členského vkladu ke všem členským vkladům, snížený o další členské vklady, kterým zaniklo v daném období členství. Takto získaný poměr se vynásobí výší vlastního kapitálu (po odečtu fondů).
Zjednodušeně řečeno dostane člen, jehož členství v družstvu zaniká, částku, která odpovídá výši jeho členského vkladu a úspěšnosti hospodaření družstva. Vypořádací podíl je splatný do tří měsíců ode dne schválení řádné účetní závěrky za účetní období, v němž členství zaniklo.
***
Zájemce by se měl informovat nejen o výši úroků u vkladů, ale i o podíl špatných úvěrů
Diskuse
Vložte svůj dotaz