Stali jste se dědici a s majetkem jste zdědili i dluhy, které váš zemřelý příbuzný za svého života udělal. Je teď na vás se rozhodnout, jak se k dědictví postavíte. Pokud zápory, výše dluhů, převažují nad klady, hodnota majetku, je nejvhodnějším řešením dědictví odmítnout.
Jestliže se tak rozhodnete, odmítáte celé dědictví, není možné si například ponechat zděděný majetek a dluhů se zříci. Uvědomte si však, že vaše rozhodnutí je nevratné, nelze ho později změnit. Pochopitelně neodvolatelnost vašeho rozhodnutí platí i v opačném případě, tedy pokud dědictví přijmete.
Pokud vám však zděděný majetek stojí za to a jste ochotni se s dluhy smířit a uhradit je, máte jednu jistotu danou § 470 občanského zákoníku. Ten říká, že dědici odpovídají za dluhy do výše toho, co z dědictví nabyli.
Například zemřelý po sobě zanechal sbírku obrazů v hodnotě 700 tisíc korun a zároveň dluh ve výši 1 milion korun. Vzhledem k tomu, že se zděděné sbírky nechcete vzdát, rozhodnete se dědictví přijmout. S ním přijímáte i dluh. Protože však dluh převyšuje hodnotu zděděného majetku, nemusíte ho uhradit celý, ale pouze do výše nabytého majetku. V našem případě do výše 700 tisíc korun.
Není dluh jako dluh
Zemřelý mohl nadělat dluhy vyplývající z mnoha různých bankovních produktů. Zadlužit se u banky díky spotřebitelskému úvěru, čerpat hypotéku či úvěr ze stavebního spoření nebo koupit auto na leasing.
Řešení vypořádání jednotlivých dluhů se od sebe v některých aspektech liší. Jedno však mají společné: o úmrtí dlužníka je nezbytné věřitele ihned informovat a on svou pohledávku přihlásí do dědického řízení.
V případě, že zemřelý dlužník měl spoludlužníka, informuje ho banka o této situaci a požaduje na něm plnění v souladu s úvěrovou smlouvou. V případě spotřebitelského úvěru banky nevyžadují jeho okamžité splacení, stačí jim, když spoludlužník bude ve splácení pokračovat. Pokud byl zemřelý klient jediným dlužníkem, banka pohledávku přihlásí do dědického řízení a poté již záleží na jeho výsledku, jak bude s úvěrem naloženo.
V případě úmrtí majitele hypotéky přechází povinnost splácet na spoludlužníka, případně na dědice. Dokud se nevyřeší dědické řízení, je nutné hypotéku bez přerušení splácet, jinak hrozí naúčtování sankčních poplatků ze strany banky. Společně s hypotékou do dědického řízení vstupuje i zastavená nemovitost.
Pokud zemře klient stavební spořitelny , který u ní čerpá úvěr, je vyřízení pohledávky podobné jako v případě úmrtí majitele hypotéky. Úvěr je nutné i nadále splácet. Pohledávka je opět přihlášena do dědického řízení a další postup závisí na pravomocném rozhodnutí soudu v tomto řízení.
Jestliže se u úvěru ze stavebního spoření ručí nemovitostí, lpí na nemovitosti zástavní právo i po smrti dlužníka. Jak bude s nemovitostí dále naloženo, opět závisí od vyřízení dědictví.
Zemře-li klient leasingové společnosti , věřitel se notáře dotáže, kdo byl určen dědicem. To však neznamená, kdo dědí auto, to je majetkem leasingové společnosti. Pokud je dědic znám a přijme dědictví, leasingová společnost převede smlouvu na něj a on pokračuje ve splácení.
Pokud dědic není, nebo dědictví odmítl, leasingová společnost převezme vozidlo (resp. předmět leasingu), smlouvu zesplatní a čeká na výnos z prodeje, který započte proti pohledávce. Zároveň o tom informuje notáře nebo soud.
Důležité je uvědomit si, že po dobu dědického řízení nesmí být vozidlo provozováno. Pojištění je řešení, hlavně pro dědice
Problémům spojeným se smrtí dlužníka lze předejít uzavřením pojištění schopnosti splácet, které kryje různá rizika spojená s dlouhodobou pracovní neschopností, invaliditou, ztrátou zaměstnání a také smrti.
Mnohé finanční domy v současnosti nabízejí zdarma ke svému úvěrovému produktu pojištění schopnosti splácet z důvodu smrti. Celý zůstatek jistiny v případě klientova úmrtí pak uhradí pojišťovna.