Zástupce Ministerstva financí představil výsledky výzkumu o finanční gramotnosti obyvatel ČR na konferenci o finančním vzdělávání dospělých.
„Finanční gramotnost není pouze o znalostech, ale také o chování na finančním trhu,“ upozorňuje vedoucí oddělení Analýzy finančního trhu z MF Dušan Hradil. Právě to bývá u dospělých často nesprávné, jak ukázal průzkum.

V oblasti domácích financí považuje ministerstvo za alarmující, že téměř polovina respondentů vůbec nesestavuje domácí rozpočet a pouze čtyřicet procent ho tvoří pravidelně. Necelých osmdesát procent z nich pak tento rozpočet sleduje a dodržuje, přičemž nejvíce tak činí důchodci.

Chudší si tvoří více rezerv

Naopak za pozitivní se pokládá, že více než polovina respondentů s nižšími příjmy dokáže tvořit rezervy. Šedesát procent dotázaných pravidelně odkládá část příjmu například na nepředvídatelné výdaje a o šest procent méně je to u občanů s osobním příjmem nižším než 12 600 korun. Projevil se i trend, který ukazuje, že čím více si občané vydělávají, tím více peněz si odkládají.

Alarmující čísla se ale týkají vytváření rezerv pro případ ztráty příjmu. Ty si dělá pouze asi třetina dotázaných a jen necelých šedesát procent respondentů už přemýšlelo o tom, jak se zajistit na stáří.

Kreditní versus debetní karta – v čem se liší?

Jak dále odhalil průzkum, jen čtvrtina respondentů skutečně zná rozdíl mezi debetní a kreditní kartou. Někteří z nich se mylně domnívali, že s debetní kartou nelze platit v obchodech. Řada lidí také neví, že vůbec kreditní kartu vlastní a lze z ní čerpat úvěr.

Pokud jde ale o výběr finančních produktů, výsledky považuje ministerstvo za uspokojivé. Přes devadesát procent dotázaných totiž vycházelo při jejich vybírání v minulosti alespoň ze dvou zdrojů informací. Stejně tak si majitelé debetních karet uvědomují riziko spojené s jejím držením a správně by reagovali na odcizení zkontaktováním banky nebo by nechali kartu rovnou zablokovat.

Platit včas je základ gramotnosti

Pouze necelých šedesát procent respondentů by při výběru spotřebitelského úvěru zohlednilo jak výši měsíční splátky, tak i nákladovost úvěru. Výzkum se zaměřil i na hospodaření s penězi a v této oblasti vyšlo najevo, že jen přes šedesát procent platí své účty včas. To by ale podle Hradila mělo být základem celé finanční gramotnosti. Zhruba stejný podíl dotázaných by pak informoval své věřitele o neschopnosti zaplatit splátku.

Závěry týkající se znalostí ze světa financí jsou také různé. Přes osmdesát procent dotázaných vědělo, že vklady v bankách jsou pojištěny, zatímco necelých třicet procent určilo správně interval, ve kterém se pohybovala inflace v předchozím roce. Problém se také vynořil, pokud jde o pročítání smluv před jejich uzavřením. Pečlivě si je totiž prochází pouhých 36 procent respondentů.

Výzkum MF a České národní banky měřil úroveň finanční gramotnosti dospělé populace v roce 2010 u více než tisíce dotazovaných. Oblasti, na které se zaměřil, byly domácí finance, vytváření rezerv, finanční produkty, chování a zvyklosti ve světě financí, znalosti ze světa financí a smlouvy a stížnosti.