ÚVĚRY
Evropská banka zvyšuje úrokové sazby. ČNB k tomu díky nízké inflaci zatím nic netlačí.

České firmy se minimálně do poloviny letošního roku nemusejí obávat výraznějšího zdražování úvěrů, přestože Evropská centrální banka minulý týden po téměř dvou letech zvýšila svoji základní sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,25 procenta. Česká národní banka (ČNB) ovšem k podobnému kroku přikročí nejdříve na květnovém zasedání.
Důvodem je především skutečnost, že se Česko nepotýká s rostoucí inflací. Ta byla podle Českého statistického úřadu v březnu nižší, než centrální banka očekávala. Podle některých analytiků tak nebude nutné na základní repo sazbu "sahat" ani příští měsíc.
Experti očekávají změny spíše až ve třetím kvartále. Sazba tak zůstává na historicky nízké úrovni 0,75 procenta.
Nicméně na dostupnost úvěrů pro české firmy by ani případné zvýšení hlavní úrokové sazby, které zdražuje i půjčky u komerčních bank, nemělo mít zásadní vliv.
Úrokové sazby totiž i tak zůstanou ve srovnání s minulými roky na nízké úrovni. Navíc - pro firmy nebyly v posledních dvou letech hlavní překážkou k získání půjček.
Banky se zdráhaly úvěrovat hlavně kvůli opatrnosti. Omezovaly se pouze na společnosti, které v době hospodářské krize neměly výraznější problémy.
"V Česku mají banky přebytek likvidity a nedostatek poptávky úvěrů ze strany bonitních firem. Zvyšování úrokových sazeb přístup k úvěru pro klienty rozhodně neztíží," vysvětluje hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Prozatím tak lze na poli úvěrů pozorovat jediný významnější pohyb: zlevňování hypoték. Souvisí však spíše s ročním obdobím a počasím, které přeje zahájením staveb nebo rekonstrukcí. Zachování repo sazby na úrovni 0,75 procenta, které odhlasovala bankovní rada na začátku dubna, hraje spíše okrajovou roli.
Nízká inflace, nízké úroky Evropská centrální banka reagovala zvýšením základní úrokové sazby na zrychlování inflace v Evropské unii. "Inflace ve spotřebitelských cenách v eurozóně se aktuálně pohybuje na 2,6 procenta, v produkčních cenách ale již dosahuje 4,5 procenta," upozorňuje ekonom David Marek z Patria Finance.
České republiky se nicméně problém rostoucích spotřebitelských cen prozatím nedotýká. Spíše naopak.
V pondělí statistický úřad zveřejnil vývoj růstu spotřebitelských cen za březen. Činil meziročně 1,7 procenta. To je o dvě desetiny procentního bodu méně, než předpovídala například centrální banka.
I to potvrzuje oprávněnost rozhodnutí centrální banky z konce března o zachování základní repo sazby na stejné úrovni 0,75 procenta.
"ČNB nemá na rozdíl od Evropské centrální banky proč se zvyšováním sazeb pospíchat. Česko si může dovolit komfort nízkých úrokových sazeb o něco déle," tvrdí analytik ČSOB Petr Dufek.
Díky čemu jsou česká inflace - a díky tomu i úroky - nižší než ve zbytku Evropy? Je to především kvůli slabé domácí poptávce. Na růstu cen se podepisují hlavně deregulace, drahé suroviny i zemědělské komodity.
"Mzdy rostou jen minimálně, situace na trhu práce se zlepšuje jen pozvolna, takže aktuální podmínky silně limitují potenciální zdražování dalšího zboží z titulu třeba dražších dopravních nákladů," dodává Dufek.
Evropu sice také trápí především vyšší ceny komodit, energií a paliv, ale tyto nákladové impulsy se podle Pavla Mertlíka přenášejí do cen dalšího zboží.
Vedle toho působí i silnější domácí poptávka v zemích s rychlejším ekonomickým růstem.
"V Německu a dalších zemích eurozóny s německou ekonomikou úzce propojených je silná spotřebitelská poptávka, jež může spustit inflačně poptávkové tlaky," tvrdí Mertlík. Vzrostou sazby v květnu?
Mezi analytiky nyní panuje shoda: Česká národní banka se dříve nebo později politice evropských centrálních bankéřů přizpůsobí, a ke zvýšení úrokových sazeb sáhne také. Obzvláště pak pokud bude zvyšování evropských sazeb pokračovat i v průběhu roku.
"Evropské sazby jsou velmi podstatným vnějším faktorem pro nastavení měnové politiky české centrální banky, který za nezměněných okolností může přiblížit zvyšování sazeb v Česku," tvrdí analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
Růst rozpětí mezi evropskými a českými úrokovými sazbami by totiž mohl mít neblahý vliv na kurz koruny. "Ta by tímto vlivem oslabovala, a stouply by ceny dováženého zboží," konstatuje David Marek.
Ekonomové se nicméně neshodují v tom, kdy centrální banka bude Evropu následovat. Podle některých je možné, že se pro to rozhodne už na svém zasedání v květnu.
Sami členové bankovní rady z pochopitelných důvodů své rozhodnutí nepředjímají. Už na začátku dubna však člen rady Kamil Janáček, jenž se březnového zasedání nezúčastnil, naznačil, že by v květnu mohl hlasovat pro zvýšení sazeb.
Janáček přitom "byl pro" už v únoru. Stejně hlasovala další členka sedmičlenné rady Eva Zamrazilová.
Odhady analytiků oslovených týdeníkem Ekonom se liší až o půl roku. Někteří očekávají zásah centrální banky spíše až v letošním třetím čtvrtletí.
Co bude hrát při rozhodování bankovní rady hlavní roli? Především čerstvá makroekonomická prognóza, kterou bude mít národní banka k dispozici právě v květnu. V ní by mohlo dojít ke zvýšení odhadů míry inflace. Čekat ale může až do června, kdy bude mít Český statistický úřad spočítána i data o vývoji HDP za první letošní kvartál.
V postupném růstu pak budou repo sazby pokračovat i v dalších letech. A to především kvůli očekávaným vyšším inflačním tlakům, prognózovaným na roky 2012 a 2013.
"Také u nás budou sazby směřovat postupně ke třem až čtyřem procentům, což je normální stav při dvouprocentním inflačním cíli," předpovídá Pavel Mertlík.
Hypotéky zlevňují Oblast firemních úvěrů v Česku se už na konci loňského roku odrazila ode dna a pomalu opět začíná růst. Průměrná výše úrokových sazeb u nově poskytnutých půjček je v průměru okolo čtyř procent (viz Ekonom č. 11/2011).
Aktuální zvýšení sazeb ze strany Evropské centrální banky se na ceně úvěrů pro české společnosti prakticky neprojeví. K mírnému nárůstu by mohlo dojít po reakci ČNB na nová inflační očekávání i rozhodnutí evropských centrálních bankéřů.
Dnes je tak na trhu úvěrů patrná jen jedna významnější změna, a to zlevňování hypoték. Zvýhodněné hypoteční úvěry však souvisejí především s ročním obdobím.
"Jarní měsíce patří k vyhledávanému období pro pořízení nového bydlení nebo pro významnou rekonstrukci," vysvětluje manažerka segmentu Bydlení a úvěry ČSOB Ivana Bohatcová.
Nabídka spočívá především v nižších úrokových sazbách, které začínají již pod čtyřmi procenty.
Například Raiffeisenbank chce v rámci hypotečních dnů nabídnout sazby nižší až o jeden procentní bod, ČSOB pro všechny hypotéky nabízí slevu 0,26 procentního bodu.
Hypoteční banka přišla od dubna se snížením úrokové sazby o 0,3 procentního bodu.
Akční nabídku má také Volksbank, která do konce dubna nově příchozím klientům nabízí sazbu 3,89 procenta pro splatnost hypoték do deseti let.