Nejnižší úrok – 15 procent – dnes nabízí UniCredit Bank, nejvyšší Raiffeisenbank – 19,9 procenta

Zatímco například loni na konci května se v našem tehdejším přehledu dvě banky – Poštovní spořitelna a UniCredit Bank – mohly pyšnit pro klienta výhodným úrokem 12 procent ročně, v dnešním přehledu je nejnižší úrok na kontokorentu 15 procent (UniCredit Bank). Nejvyšší úrok má v něm Raiffeisenbank, která již atakuje hranici 20 procent (19,90 % p.a.).
I za této situace platí, že kontokorent se většině klientů vyplatí. Nemusí se například stresovat sledováním stavu peněz na svém účtu, aby z něho byly řádně proplaceny například všechny inkasní příkazy, nebo může kontokorentem pohodlně řešit dočasný nedostatek peněz.
Rozhodně není třeba se trápit vyššími úroky, pokud potřebujeme peníze jen na krátkou dobu. Například i u Raiffeisenbank s nejvyšším úrokem zaplatíte při půjčce 5000 korun na týden jen 19 korun. Pokud si ale tutéž částku půjčíte na rok, stojí to už 950 korun.
Výhodou je, že poplatky spojené s kontokorentem, i když se rovněž někde zvyšují, jsou přijatelné, takže se vyplatí i tomu klientovi, který možnost jít do minusu využívá jen občas.
Měsíční poplatek za vedení účtu se pohybuje od 9 korun (Poštovní spořitelna) do 39 korun (GE Money Bank). Česká spořitelna od 31. října zvýší poplatek z deseti na dvacet korun měsíčně. Je-li kontokorent součástí balíčku, cena za balíček obsahuje i kontokorent. Komerční banka má zvláštní formu poplatku – hradí se 0,9 procenta ročně z nečerpané částky.
Zřízení kontokorentu stojí 200 korun, je-li součástí balíčku, zvlášť se neplatí.
Někdy levnější než spotřebitelský úvěr
Díky relativně nízkým poplatkům tak kontokorent může v některých případech cenově konkurovat i spotřebitelským neúčelovým úvěrům. Například půjčka 20 000 korun z kontokorentu na jeden rok u UniCredit Bank vyjde na úrocích za tuto dobu na 3000 korun. V České spořitelně však již na 3780 korun a v Raiffesenbank 3980 korun.
Je-li však možné na určitou potřebu, například na bydlení, získat v některé bance spotřebitelský účelový úvěr, ten zase bývá o dost cenově výhodnější. Například Půjčka na lepší bydlení v ČSOB má minimální úrok 7,7 % ročně a poplatek činí 1 % (minimálně 500 a maximálně 3500 Kč). Vyplatí se tedy obstarat si takovou půjčku namísto kontokorentu. Problémem bývá, že půjčka na lepší bydlení, stejně jako některé jiné účelové spotřebitelské úvěry, se poskytuje až od sta tisíc korun či obdobných částek.
Nejvýš na půl roku, či na rok
Využití kontokorentu do značné míry ovlivňuje i fakt, že půjčka musí být splacena buď do šesti měsíců (ČSOB, Komerční banka, GE Money Bank a Poštovní spořitelna), nebo za jeden rok (ostatní banky). Od měsíce, od kterého se klient dostal do kladných čísel, běží lhůta znovu, tak se může opět zadlužit. Splatnost spotřebitelských úvěrů je samozřejmě podstatně delší.
Výše úvěru, který může klient čerpat, a to bez jakéhokoli zajištění, je individuální a odvíjí se v zásadě od výše pravidelných příjmů, které chodí klientovi na účet. Například v ČSOB to je do dvojnásobku čistého měsíčního příjmu s vazbou na měsíční obrat na účtu. Velmi bonitní klient může mít v řadě bank třeba i stotisícový kontokorent.
Ve výši limitu kontokorentu ovšem zpravidla nebývá problém, protože banka má sama zájem poskytnout podle výše pravidelných příjmů klienta a délky existence jeho účtu co možná nejvyšší kontokorent.
U nového klienta bývají banky opatrnější. Například v Komerční bance dostane klient úvěr v rámci povoleného debetu Start jen na třicet dnů a může si půjčit maximálně deset tisíc korun.
Na standardní debet pak klient přejde po šesti měsících vedení účtu.