Od ledna začíná platit nový zákon o spotřebitelském úvěru. Rozšíření kompetencí arbitra ale vláda schválit nestihla. Potřeba dostát pravidlům Evropské unie, nebo opravdová snaha o pořádek při poskytování a zprostředkování půjček? Zákon č. 145/2010 Sb. je zřejmě výsledkem obého. Zákon o spotřebitelském úvěru, který vstupuje v platnost s prvním dnem roku 2011, vznikl z důvodu harmonizace spotřebitelského trhu v rámci Evropských společenství a rovněž i ochrany spotřebitelů v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů.
Na oblast spotřebitelských půjček se měla rozšířit i působnost finančního arbitra, který dosud rozhodoval jen spory ohledně převodů peněz a využívání elektronických platebních prostředků, zejména karet. Arbitrovy pravomoci by se měly podle návrhu rozšířit však až od července 2011 přesto, že úvěry patří mezi oblasti, na které si spotřebitelé stěžují nejčastěji.
Koho zákon ovlivní
Zákon se vztahuje na spotřebitelské úvěry od 5.000 do 1.880.000 Kč (zvýšeno z 800.000 Kč) bez ohledu na délku jejich splatnosti. Byť jsou z právní úpravy vyjmuty úvěry na bydlení, předpisu se zcela nevyhnou ani hypoteční banky. Ty totiž poskytují i neúčelové půjčky, tzv. americké hypotéky. Zákon ovlivní také předhypoteční úvěry, zde zřejmě pouze z důvodu, že nejsou formálně zařazovány pod účelové úvěry na bydlení. Banky budou muset u těchto druhů úvěrů povinně zveřejňovat údaje o RPSN, čímž se ale dostáváme ke konkrétním dopadům nového zákona.
Co zákon přináší

Mimo toho, že zákon přinesl legální definici pojmu spotřebitelský úvěr, lze jeho dopad shrnout do dvou oblastí: zákon zpřísňuje povinnost informovat o úvěru a posiluje možnosti spotřebitele při potřebě dostání se z pozice dlužníka.

Poskytovatel půjčky musí informovat potenciálního dlužníka jak ve fázi reklamy na úvěr, tak před a při uzavření smlouvy, v průběhu trvání smluvního vztahu i po ukončení smlouvy. Je nutné informovat o druhu spotřebitelského úvěru, nákladech, které v souvislosti s půjčkou vzniknou, době trvání a podmínkách čerpání. Cílem je zabránit v současné době běžně se vyskytujícím situacím, kdy podstatné a často pro spotřebitele rozhodující informace jsou méně výrazné a v mnoha případech tyto spotřebitel objeví až poté, co již smlouvu uzavřel. Konkrétním příkladem může být výše RPSN uváděna podstatně menším písmem, než zbytek sdělení.
Poskytovatelé by měli být nejen schopni řádně vysvětlit vše týkající se úvěru, ale i odborně posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. V této souvislosti dochází také ke změně živnostenského zákona. Vzniká nový předmět podnikání nazvaný ,,Poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru‘‘. Tito poskytovatelé musí prokázat zákonem požadovanou odbornou způsobilost.
Významnou změnou je možnost spotřebitele odstoupit od smlouvy o spotřebitelském úvěru bez uvedení důvodů a bez jakýchkoliv sankcí ve lhůtě 14 dnů ode dne jejího uzavření. Zákon upravuje rovněž vypovězení smlouvy o spotřebitelském úvěru. Vypovězena může být smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená na dobu neurčitou, přičemž tato může být vypovězena kdykoliv a s okamžitou účinností, pokud nebyla ve smlouvě sjednána výpovědní lhůta, která však nesmí být delší, než jeden měsíc. Co se týká předčasné splátky, spotřebitel je oprávněn splatit spotřebitelský úvěr, ať už celý nebo jeho část, kdykoliv před datem splatnosti.