Co si myslí ekonomové Petr Mach, Aleš Michl, Ilona Švihlíková, podnikatel Tomio Okamura a další odborníci o finanční gramotnosti Čechů? Měla by se na výchově ke zodpovědnému přístupu k financím podílet více škola?
Oslovení odborníci se v naší pravidelné rubrice Očima expertů po dlouhé době takřka jednohlasně shodli: finanční gramotnost obyvatel České republiky není dobrá!
Hodiny finanční gramotnosti na středních školách podle jejich názoru sice mohou při nápravěpomoci, kořeny celého problému se však musí hledat jinde a hlouběji. Češi na tom totiž nejsou na štíru pouze ve finanční gramotnosti, ale i v samotné matematice, v celkovém přístupu k penězům a v nedostatečném vztahu k nemateriálním hodnotám. Ten, kdo si nedokáže spočítat úroky, žije celý život na dluh aopravdovou hodnotu pro něj mají pouze peníze, bude jen těžko finančně gramotný. Ve všech těchto ohledech má český národ značné rezervy. Tak zní ostrý verdikt naší poroty.
Česká národní banka i ministerstvo financí se shodují na tom, že orientace Čechů ve světě financí je velmi špatná. Boj za ochranu spotřebitele se tím pádem značně komplikuje. Průzkumy těchto institucí totiž ukazují, že pro většinu z nás je pořádným oříškemsprávné vedení rozpočtu domácnostia že se nevyznáme v bankovních produktech. To se pak promítá v neschopnosti vytvářet dostatečné finanční rezervy či v nesmyslném zadlužování prostřednictvím nejrůznějších spotřebitelských úvěrů slichvářskými úroky. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na rok 2012 chystá velké mezinárodní srovnání finanční gramotnosti ve více než 60 zemích světa. Česká republika rozhodně není favoritem, který by mohl pomýšlet na přední příčky, právě naopak…
Přečtěte si, jak na tuto problematiku nahlížejí námi oslovené osobnosti. Domnívají se, že by se na středních školách mělyzavést hodiny finanční gramotnosti? Vidí ještě jiné cesty k jejímu rozvoji?
vedoucí Občanské poradny v Rychnově nad Kněžnou, členka týmu Krotitelé dluhů

Ano, hodiny finanční gramotnosti na školách by byly (aněkde už jsou) fajn, ale zas tak moc bych od toho neočekávala. Finanční gramotnost je oodpovědné správě, oaktivním vystupování, oorientaci a flexibilitě v oblasti příjmů a výdajů. Ne všechno z toho se tedy dá ve škole předat. Jako praktik vidím klíčovou roli vrodině. Negativní životní vzorce v oblasti hospodaření se často dědí zgenerace na generaci. To je potřeba změnit. Existuje mnoho seminářů finanční gramotnosti pro širokou veřejnost, koneckonců imy vobčanských poradnách je pravidelně pořádáme. Jenže kolik zadlužených dobrovolně na takový seminář přijde? Osvědčila se nám proto spolupráce sinstitucemi, jejichž klienti jsou předlužením zvlášť ohrožení, tedy s úřady práce, s organizacemi pro zdravotně handicapované, pro seniory, rodiny sdětmi apod. Jde to sice ztuha, ale finančně gramotní znebe nepadají.
ekonom

Stát by udělal nejlépe, kdyby šel sám příkladem ahospodařil svyrovnaným rozpočtem. Pokud bude žákům kázat oriziku předlužení a dál bude hospodařit se stomiliardovým deficitem, nebude jeho kázání příliš věrohodné. Pokud jde ovýuku ve školách, bohatě by stačilo, kdyby stát dobře učil matematiku a principy smlouvy.
ekonom, analytik týmu Raiffeisenbank

Jsem pro povinnou maturitu ze základů matematiky afinanční gramotnosti.
provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com

Finanční gramotnost by se měla vyučovat nejen na středních, ale ina základních školách. Ale myslím si, že to je jen nezbytný, ale nikoliv dostačující krok. Je to ocelkové výchově avůbec filozofii dnešní doby přepočítávání všeho na peníze, permanentního života na dluh, spotřební mánie, neúcty kjiným lidem a neekonomickým hodnotám. Já jsem třeba nedávno zaskočil kamaráda obyčejnou otázkou– kdy byl naposled opravdu šťastný a proč? A to je finančně ijinak nadprůměrně gramotný.

viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur

Správné hospodaření by se děti měly učit už doma vrodině. Pokračovat by měly na základní škole. Za první republiky si děti už vobecné škole spořily peníze, které si musely vydělat vlastní prací. To dnes chybí idospělým. Takováto výuka praxí by měla pokračovat osvětou o všech dostupných finančních produktech na trhu. Nejlepší obětí lichvářů adalších finančních podvodníků jsou lidé se sníženou inteligencí astaří lidé. Tady by měl zasahovat pregnantně a tvrdě stát. Když si důchodce pod tlakem dealera koupí za 30000 hrnce nebo matrace, měl by mít bez ohledu na dikci smlouvy možnost smlouvu v nějakém termínu zrušit– třeba nezaplacením první splátky. Žádné školení neobrní lidi, kteří jsou na tom intelektuálně špatně. Ale právě tihle lidé jsou nejčastější abezbrannou obětí nejrůznějších podvodníků– lichvářů a podomních obchodníků.
ekonomka

Finanční gramotnost má řadu aspektů: jestli pětina absolventů základní školy neumí trojčlenku, pak těžko zvládne složitý úrok, případně jim nedojde, že ve smlouvě zapsaný sankční úrok 1% týdně znamená zvýšení jistiny o více než polovinu za rok.

Druhá je rovina reálné příjmové hladiny:když v rodině vydělává jen muž a ženaje na mateřské, celkové příjmy jsou třeba jen dvacet tisíc. Rodina nemá úspory, ale za hypotéku, splátku spotřebitelského úvěru a náklady na chod domácnosti vydáoněch 20 tisíc. Pak je jasné, že pokud muž onemocní nebo přijde nějaké mimořádné vydání, budou výdaje vyšší než příjmy.Ikdyby byl finanční Einstein, není mu to nic platné, rodina nevyjde a hledá nejlevnější půjčku. Ta odstartuje jízdu po skluzavce do dluhové pasti.

Třetí rovina je generační: děsí mne trend zadlužování seniorských domácností. Jsme země s obráceným gardem – děti nepomáhají rodičům, ale naopak.Další otázkou jsou „profesionální“ firmy, které si znedostatečné finanční gramotnosti udělaly byznys. Více než klasická politika peněžních ústavů mne děsí finanční gangsterismus, kdy bují symbióza půjčování peněz za lichvářských podmínek, nabídky „odborné poradenské pomoci“ a ve finiši z řetězu puštěné exekutorské firmy.

Shrnuto: ufinanční gramotnosti jde nejen o to rozumět penězům, ale také mít jich dost, aby případně chybné rozhodnutí nemělo fatální finanční či existenční následky. Proto se děsím nástupu reforem, které diferenciaci společnosti výrazně urychlí.
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management

Myslím, že se to s tou finanční (ne)gramotností trochu přehání. Daleko větší problém spatřuji vtom, že si mladí lidé dnes nejsou vědomi hodnot. Neumí hospodařit spenězi, protože si jich neváží. Vtom škola moc nezmůže. Tady má daleko větší úlohu rodina, ta ji však v mnoha případech neplní.

Na spoustě škol už se finanční gramotnost učí– jen houšť a větší kapky! Jen se obávám, aby náhodou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nevypsalo veřejnou zakázku na školení učitelů ve financích srozpočtem milion na jednoho účastníka.