Banky musejí podle nového zákona důsledně prověřit úvěruschopnost klientů a za pochybení budou tvrdě trestány. Tato praxe se dotýká i podnikatelů nebo živnostníků, především pak těch, kteří využívají tzv. daňové paušály.

Například u živnostníka, který uplatňuje 60procentní výdajový paušál, může při žádosti o úvěr banka posuzovat příjem jen ze zbylých 40 procent jeho obratu. Taková částka mnohdy nemusí „tabulkově“ na splácení úvěru stačit, byť v reálu nejsou živnostníkovy náklady tak vysoké. Banky proto do loňského prosince příjmy této skupiny klientů posuzovaly často alternativně, většinou na základě celkového obratu jejich živnosti, někdy i obratu s.r.o. To se ale nyní mění a institucí, kde mohou podnikatelé své příjmy takovým způsobem prokázat, ubylo. Některé banky tuto možnost totiž vyhodnotily jako rizikovou, a ze své nabídky ji stáhly.

Přehled bank, podle zohlednění příjmů na základě obratů podnikatele:

Určité zvýhodnění mají členové profesních komor. Někdy jsou označováni jako členové vybrané profesní skupiny (popřípadě vybraného svobodného povolání). Obecně jde o povolání typu lékař, advokát, notář, daňový poradce či auditor a jednotlivé finanční instituce mají tyto skupiny jasně vyjmenované. Některé akceptují alternativní doložení příjmu pouze od členů těchto skupin, jiné, které přijímají alternativní doložení i od klasických OSVČ, mají k členům skupin specifický přístup a akceptují vyšší procento příjmů.

Přehled bank, které zohledňují obor podnikání (vybrané profesní skupiny/svobodná povolání)

Dalším parametrem, kterým se banky liší, je také výše úvěru, a to jak maximální (například Česká spořitel 5 milionů Kč), tak minimální (například Hypoteční banka 500 000 Kč). Omezení rovněž platí na maximální výši takto akceptovatelných příjmů (např. 100 000 nebo 120 000 Kč měsíčně).

K posouzení výše akceptovatelného obratu používají banky různé metody, od tabulek Odvětvové klasifikace ekonomický činností (OKEČ) přes klasifikaci ekonomických činností CZ NACE, kterou vydává Český statistický úřad, až po výše uvedené profesní skupiny.

Důležité pro rozhodnutí, zda bude banka akceptovat alternativní doložení příjmu, je také délka podnikání nebo to, že podnikatel nebyl ve ztrátě v daném počtu předchozích let. Některé banky (například Hypoteční banka) nevypočítávají alternativní příjem jako obrat z daňového přiznání, ale obrat na běžných účtech za určité období.

Omezení u hypoték

Všechny banky mají také nastavenou hranici u hypotečních úvěrů ve vztahu k hodnotě nemovitosti, do které jsou ochotné alternativní doložení příjmu akceptovat. Zatímco žadateli – zaměstnanci, který své příjmy prokazuje tradičně z výplatní pásky, poskytnou banky i úvěr v hodnotě 90 procent hodnoty nemovitosti, v případě živnostníka to může být jen 50, 70 maximálně 85 procent.

Když se v létě 2016 objevily první návrhy zákona o spotřebitelském úvěru, začalo se spekulovat, že výše zmiňované tzv. „obratovky“ skončí stejně jako tzv. „bezpříjmovky“, tedy úvěry, u kterých nebylo nutné své příjmy prokazovat vůbec. Tuto tendenci navíc posilovaly první informace z banky, jež byla v oblasti alternativního dokladování příjmů nejkreativnější, o tom, že tyto možnosti ukončí. Z uvedeného přehledu je ale patrné, že skutečnost je pozitivnější. Některé způsoby dokládání příjmu banky nicméně skutečně ukončily, konkrétně se jedná o dokazování na základě obratů obraty s.r.o.

Postoj bank se v tomto ohledu různí a dochází i k paradoxním situacím, kdy i v rámci jedné finanční skupiny mohou existovat dvě instituce s rozdílným pohledem na riziko akceptace alternativního dokládání příjmů. Jedna ukončila veškeré možnosti akceptace alternativního dokládání příjmů živnostníků a podnikatelů, zatímco druhá přišla s reklamní kampaní „Živnost není nemoc“.

Pro banky je ještě příliš krátká doba na to, aby mohly vyhodnotit své kroky a úpravy metodik v oblasti posuzování úvěruschopnosti. Pokud k nějakým změnám časem dojde, věřím, že to budou změny spíše ku prospěchu klienta – tedy i podnikatele a živnostníka.