Průměrné roční náklady na spotřebitelský úvěr přesahují 16 procent Levnější půjčky mají nejen v západní Evropě, ale i Bulhaři a Slováci.  Ani po více než dvou letech od začátku krize půjčky na nákupy v Česku nezlevňují. Naopak, koncem loňského roku dosáhla průměrná cena spotřebitelských úvěrů šestiletého maxima. Roční procentní sazba nákladů na nových půjčkách (takzvaná RPSN), která zahrnuje kromě úroků nákladů i další související poplatky, se v listopadu vyšplhala na 16,078 procenta. To je nejvýše od ledna 2005.
Do zdražování spotřebitelských půjček se během dvou let promítlo zvýšení průměrné RPSN o jeden a půl procentního bodu a obrat se brzy nedá čekat.
Prognózy růstu ekonomiky a nezaměstnanosti totiž nejsou nijak oslnivé. Vzestup HDP se očekává do dvou procent a míra nezaměstnanosti, jež v listopadu dosáhla 8,6 procenta, se má dále zvyšovat nad devět procent. Banky proto počítají, že další lidé budou mít problémy se splácením úvěrů. Pokud se naplní prognóza ČNB, podíl špatných půjček v portfoliích bank se začne snižovat až koncem letošního roku.
„I když se mluví o oživení ekonomiky, problémy na trhu práce přetrvávají a banky mají strach z dalšího nárůstu neplatičů. Rizikové marže, které si dnes banky započítávají do ceny úvěrů, odrážejí očekávané vyšší náklady na nesplácené úvěry. Několik příštích měsíců je nebudou snižovat,“ míní Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus.
Větší dostupnost spotřebitelských půjček v krátké době nesignalizují ani bankéři.
„Současný vyšší úrok na tomto druhu půjček reflektuje jejich větší rizikovost. Úrok odpovídá trendu, jakým se vyvíjejí náklady poskytovatelů půjček na riziko.
Bude prostě záležet na tom, jaký trend letos nastane,“ říká Henri Bonnet,šéf Komerční banky.
Podobně se vyjadřuje i mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň: „Stále počítáme s růstem nezaměstnanosti a nákladů na nesplácené úvěry. Dokud se situace nezačne zlepšovat, nevidíme důvod, proč zlevňovat.“
Snížení cen půjček brání i návyk tuzemských bank na vysoké marže. Cenou spotřebitelských půjček si doposud moc nekonkurují. Zatímco sazby hypoték a firemních úvěrů jsou nyní srovnatelné se západní Evropou, spotřebitelské půjčky jsou v Česku více než dvojnásobně dražší. Podle Evropské centrální banky se RPSN v zakládajících zemích EU v říjnu pohybovala mezi šesti až sedmi procenty ročně. Ve Švédsku byla dokonce na úrovni 4,67 procenta. Výhodnější půjčky na nákupy jsou ale k mání i v Bulharsku, a to s RPSN za 13,8 procenta. Také na Slovensku tato sazba v listopadu klesla na 15,29. Slováci si tak na nákupy půjčovali od bank za sazbu, která byla o tři čtvrtě procentního bodu výhodnější než v Česku.
Levnější půjčky v západní Evropě vysvětlují tuzemští bankéři delší historií dlužníků a menšími jednotkovými náklady.
„V Česku se půjčuje méně a náklady na každý úvěr jsou vyšší,“ tvrdí Jaroslav Žahourek, ředitel drobného bankovnictví UniCredit Bank. Podle Hatlapatky je ale hlavním důvodem vysokých sazeb nedostatečná konkurence v tomto druhu půjček. „Konkurenční tlak na cenu není zatím velký,“ dodává Hatlapatka.